ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.109.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 109/2023-27
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 21. 9. 2023 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky S. K. , rozsudkem Obvodního soudu Porto, Portugalská republika, ze dne 20. 10. 2014, sp. zn. 381/14.9 JAPRT, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Obvodního soudu Porto, Portugalská republika (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 20. 10. 2014, sp. zn. 381/14.9 JAPRT, který nabyl právní moci dne 19. 11. 2014, byla S. K. (dále také jen „odsouzená“) uznána vinnou ze spáchání trestného činu pašování omamných látek podle čl. 21 bodu 1 zákona č. 15/93 (portugalského protidrogového zákona) s odkazem na tabulku I-B, jež je přílohou tohoto právního předpisu. Za uvedený trestný čin byl odsouzené cizozemským soudem uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let a 4 (čtyř) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzená dopustila shora označeného trestného činu (stručně řečeno) tím, že:
Dne 2. 3. 2014 okolo 9:00 odsouzená vystoupila na letišti XY v XY, XY z letu č. XY ze São Paula, Brazílie, s cílovou destinací Brusel, Belgie. U sebe měla kabelku, v níž měla v sáčcích s knoflíky a dvou držácích na ubrousky ukrytý bílý prášek, který byl podroben expertize, při níž byla zjištěna přítomnost účinné látky kokain, jejíž vlastnosti obžalovaná znala, o celkové čisté váze 1 389,774 gramů (450,622 + 493,800 + 445,352).
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzená je občankou České republiky, která byla odsouzena soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku).
7. Konkrétně protiprávní jednání odsouzené vykazuje nejméně znaky zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. Odsouzená totiž dovezla z Brazilské federativní republiky na území Portugalské republiky kokain a takový čin spáchala ve velkém rozsahu (srov. stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, Tpjn 301/2013, uveřejněné pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., podle něhož se v případě kokainu rozumí velkým rozsahem více než 1000 g této drogy). Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzená totiž svým jednáním porušila zájem na ochraně společnosti a lidí před možným ohrožením, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání s omamnými látkami. Současně se jedná o trestnou činnost, k jejímuž stíhání je Česká republika vázána také mezinárodními úmluvami. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzené byl cizozemským soudem uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení S. K. výše označeným cizozemským rozhodnutím hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 9. 2023
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.
předseda senátu