ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.12.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 12/2023-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 25. 1. 2023 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. N. , narozeného XY ve XY, okres XY, rozsudkem Okresního soudu v Těšíně, Polská republika, ze dne 14. 7. 2021, sp. zn. II K 282/21, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Těšíně, Polská republika (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 14. 7. 2021, sp. zn. II K 282/21, který nabyl právní moci 22. 7. 2021, byl M. N. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání jednoho trestného činu krádeže vloupáním podle čl. 279 odst. 1 polského trestního zákoníku a dále čtyř trestných činů krádeže podle čl. 278 odst. 1 polského trestního zákoníku. Za uvedené trestné činy byl odsouzenému cizozemským soudem uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 3 (tří) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označených trestných činů (stručně řečeno) tím, že v Těšíně, Slezském vojvodství, na různých místech v přesně nezjištěné době od 5. 5. do 14. 5. 2018, od 15. 5. do 16. 5. 2018, od 17. 5. do 20. 5. 2018, od 26. 5. do 27. 5. 2018 a dne 2. 6. 2018, vzal za účelem odcizení jízdní kola různých značek a tímto jednáním způsobil poškozeným škodu v celkové výši 25 700 PLN. Uvedeného jednání se dopustil jednak sám, ve dvou případech společně s odsouzeným M. P. a v jednom případě s odsouzenou A. V.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku).
7. Konkrétně protiprávní jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku, spáchaného dílem ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, ve spojení s §116 tr. zákoníku. To proto, neboť odsouzený si – dílem sám, dílem společným úmyslným jednáním s další osobou – přisvojil cizí věci tím, že se jich zmocnil, čímž na cizím majetku způsobil větší škodu ve smyslu §138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, v jednom případě se činu dopustil vloupáním a takový čin spáchal přesto, že za něj byl v předchozích třech letech potrestán [srov. bod 10) opisu z evidence Rejstříku trestů odsouzeného].
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený se za účelem vlastního obohacení dopustil majetkové trestné činnosti, dílem dokonce společně s dalšími osobami, a způsobil na cizím majetku škodu, která již významně převyšovala hranici větší škody ve smyslu §138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je tedy zvyšována jednak četností dílčích útoků, jichž se odsouzený dopustil, výší způsobené škody a dále tím, že se trestné činnosti ve dvou případech dopustil společně s další osobou. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení M. N. výše označeným cizozemským rozhodnutím hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 1. 2023
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.
předseda senátu