ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.148.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 148/2023-26
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 22. 11. 2023 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. V., rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 13. 7. 2020, sp. zn. 220 Ls 388 Js 9867/20, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 13. 7. 2020, sp. zn. 220 Ls 388 Js 9867/20, který nabyl právní moci téhož dne, byl P. V. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestných činů krádeže vloupáním do bytu podle §244 odst. 1 č. 3 německého trestního zákoníku (dále jen „StGB“) spáchaným ve stádiu pokusu podle §22 StGB a dále krádeže podle §243 odst. 1 věta 2 č. 1 StGB a krádeže podle §242 odst. 1, odst. 2 StGB ve stadiu pokusu podle §22 StGB. Za uvedené trestné činy byl odsouzenému cizozemským soudem uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označených trestných činů tím, že:
1. Dne 16. 1. 2020 v 1:50 hod. na adrese XY v XY rozbil neznámým nástrojem zadní trojúhelníkové okno na straně spolujezdce osobního automobilu Škoda Octavia, registrační značky XY, patřícího S. H., aby si tak obstaral přístup do uzamčeného osobního automobilu. Předtím se bez úspěchu pokoušel násilně pomocí paklíče otevřít zámky předních dveří motorového vozidla. Poté, co se dostal do vozidla, pokusil se auto nastartovat násilným vytržením zámku zapalování a manipulací s technikou ve vozidle, aby mohl jet autem zpět do České republiky, aby si ho ponechal pro sebe. Toto se mu ale nepodařilo, takže odsouzený vozidlo opustil s otevřenou kapotou motoru a s otevřenými dveřmi u spolujezdce.
2. Dne 16. 2. 2020 v 3:21 hod. se pokusil pomocí šroubováků a jiných páčidel, které si obstaral předem při vloupání do kolny na nářadí, vypáčit oboustranné dveře na terasu rodinného domu poškozené Z., nacházejícího se na adrese XY v XY, dostat se do obytného domu a tam hledat věci, které se vyplatí odcizit. Protože si jednání odsouzeného všiml přítomný obyvatel domu, rozsvítil v domě světlo a hlasitě zavolal: „Haló.“ Odsouzený usoudil, že se mu nepodaří svůj úmysl uskutečnit. Upustil proto od svého jednání a pozemek opustil.
3. V nezjištěné době mezi 3:21 hod. a 9:15 hod. dne 16. 2. 2020 se dosud neznámým způsobem dostal do uzamčeného motorového vozidla Audi, XY, poškozeného R. J. bez registrační značky, které bylo odstaveno na volně přístupném pozemku čerpací stanice XY na adrese XY v XY. Po manipulaci s technikou ve vozidle vozidlo odcizil, aby si ho ponechal pro sebe, přičemž mu bylo známo, že na vozidlo neměl žádný nárok. Odsouzeného nalezla policie v časných ranních hodinách, když spal v osobním automobilu v ulici XYna rohu s ulicí XY. Navzdory svému úmyslu odsouzený nemohl vozidlo využít ke zpáteční cestě do České republiky, protože usnul.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku a porušování domovní svobody podle §178 tr. zákoníku).
7. Konkrétně protiprávní jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, ve spojení s §116 tr. zákoníku, kterého se dopustil v části ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku. Jednání uvedené pod bodem 2. cizozemského rozsudku vykazuje též znaky přečinu porušování domovní svobody podle §178 odst. 1 tr. zákoníku. Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený se totiž svým jednáním dopustil majetkové trestné činnosti se záměrem vlastního obohacení. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení P. V. výše označeným cizozemským rozhodnutím hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 11. 2023
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.
předseda senátu