Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.02.2023, sp. zn. 11 Tcu 15/2023 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.15.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.15.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 15/2023-22 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal dne 23. 2. 2023 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky S. M., narozeného XY v XY, okres Tachov, rozsudkem Okresního soudu Nürtingen, Spolková republika Německo, ze dne 12. 3. 2020, sp. zn. 20 Ls 84 Js 95670/19 jug., hledí jako na odsouzení soudem České republiky . Odůvodnění: 1. Rozsudkem Okresního soudu Nürtingen, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 12. 3. 2020, sp. zn. 20 Ls 84 Js 95670/19 jug., který nabyl právní moci 20. 3. 2020, byl S. M. (dále také jen „odsouzený“), uznán vinným ze spáchání trestného činu závažné krádeže spáchané organizovanou skupinou podle §244a odst. 1, §244 odst. 1 č. 3, §243 odst. 1 věta druhá, č. 3 německého trestního zákoníku (dále jen „StGB“) ve dvou případech, vždy v jednočinném souběhu s trestným činem padělání dokumentů podle §267 odst. 1 StGB. Uvedených trestných činů se dopustil ve spolupachatelství podle §25 odst. 2 StGB, a to společně s odsouzenou L. M., narozenou XY, a K. M., narozeným XY. Za uvedené trestné činy byl odsouzenému cizozemským soudem uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let. 2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený shora označených trestných činů dopustil tím, že: v blíže nezjištěné době před březnem 2019 se odsouzení rozhodli, že budou společně odcizovat předměty vystavovatelů na veletrzích a že je budou se ziskem prodávat. Při provádění tohoto společného plánu činu si na přepravu předmětů do České republiky pronajali dodávkové vozidlo VW Crafter a registrační značku přelepili na šestém místě, takže místo čísla „XY“ bylo patrné číslo „XY“, aby tak zastřeli svou identitu. Kromě toho zhotovili přívěsky na klíče, nálepky a vizitky, kterými se prokazovali jako pracovníci firmy „E. C. T.“. Poté vjeli vozidlem do areálu veletrhu ve XY tak, že vzbudili dojem, že jako veletržní pracovníci pracují pro firmu „E. C. T.“, a získali tak neomezený přístup k veletržním halám. V areálu společně vyhledali různé cenné vystavované předměty, složili je na vysokozdvižný vozík a naložili do svého vozidla. Aby obešli eventuální dotazy ohledně původu předmětů při výjezdu z areálu, umístili na ně v souladu s plánem činu nálepky, které k těmto prokazovaly údajné vlastnictví firmy „E. C. T.“. Odsouzení si tímto jednáním chtěli obstarat nejen přechodný zdroj příjmů v určitém rozsahu a po určitou dobu. Jednotlivě provedli následující činy: 1. dne 5. 3. 2019 odcizili na veletrhu Retro Classic ze stánku firmy B. v hale 1 stroj na krájení šunky značky Berkel v hodnotě cca 10 000 EUR, ze stánku v hale XY čtyři černé pochromované ráfky v hodnotě 1 250 EUR, jeden kávovar DIA2SV Diamante Volumetrica s příslušenstvím ze stánku „XY“ u vstupu Východ v hodnotě 6 000 EUR a ze stánku XY v hale XY jeden televizní přístroj Samsung 65 palců v hodnotě 1 000 EUR. 2. dne 19. 9. 2019 odcizili různé reproduktory značky Bose firmy M. M. u. S. G. f. P. a dva televizní monitory Samsung ze stánku v hale XY v hodnotě vždy po 399 EUR. 3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). 4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. 5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 zákona se použije obdobně. 6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku). 7. Konkrétně protiprávní jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 3 tr. zákoníku, ve spojení s §116 tr. zákoníku, kterého se dopustil ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Odsouzený totiž spolu s dalšími odsouzenými vždy nejprve vnikl do uzavřeného prostoru lstí a následně si přisvojil cizí movité věci tím, že se jich zmocnil, a tímto jednáním způsobil větší škodu ve smyslu §138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny. 8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený se totiž dopustil majetkové trestné činnosti se záměrem vlastního obohacení a uvedeného jednání se dopustil spolu s dalšími osobami. Současně nelze odhlédnout od skutečnosti, že trestnou činností způsobená škoda výrazně převyšovala hranici větší škody ve smyslu §138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení S. M. výše označeným cizozemským rozhodnutím hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. 9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 23. 2. 2023 JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/23/2023
Spisová značka:11 Tcu 15/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.15.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§4a odst. 3 předpisu č. 269/1994 Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:05/17/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-05-24