ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.67.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 67/2023-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 25. 5. 2023 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. P., narozeného XY v XY, okres XY, rozsudkem Okresního soudu Wodzisław Śląski, Polská republika, ze dne 18. 9. 2020, sp. zn. II K 143/20, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu Rybnik, Polská republika, ze dne 18. 2. 2021, sp. zn. III Ka 573/20, jimiž byl uznán vinným trestným činem podle čl. 279 odst. 1, čl. 288 odst. 1, ve spojení s čl. 11 odst. 2, čl. 278 odst. 1 polského trestního zákoníku, a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 8 (osm) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
II. Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně části odsouzení občana České republiky P. P., narozeného XY v XY, okres XY, rozsudkem Okresního soudu Wodzisław Śląski, Polská republika, ze dne 18. 9. 2020, sp. zn. II K 143/20, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu Rybnik, Polská republika, ze dne 18. 2. 2021, sp. zn. III Ka 573/20, a to pro trestný čin podle čl. 62 odst. 1 polského zákona o potírání narkomanie, a jemu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) měsíců.
III. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. B. , narozeného XY v XY, okres XY, rozsudkem Okresního soudu Wodzisław Śląski, Polská republika, ze dne 18. 9. 2020, sp. zn. II K 143/20, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu Rybnik, Polská republika, ze dne 18. 2. 2021, sp. zn. III Ka 573/20, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Wodzisław Śląski, Polská republika (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 18. 9. 2020, sp. zn. II K 143/20, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu Rybnik, Polská republika, ze dne 18. 2. 2021, sp. zn. III Ka 573/20, byli P. P. a M. B. uznáni vinnými ze spáchání trestného činu krádeže, kterého se dopustili společným jednáním (bod III. rozsudku). Dále byl P. P. uvedeným rozsudkem cizozemského soudu uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže, kterého se dopustil samostatně (bod V. rozsudku) a přečinu podle článku 62 odst. 1 polského zákona o potírání narkomanie ze dne 29. 7. 2005 (bod VI. rozsudku). Za uvedené trestné činy uložil cizozemský soud P. P. úhrnný (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 10 (deseti) měsíců a M. B. (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzení dopustili shora uvedených trestných činů stručně řečeno tím, že:
III. v noci z 20. 2. 2019 na 21. 2. 2019 v XY, po vzájemné dohodě společně s odsouzeným P. vyrazili sklo vstupních dveří kiosku se smíšeným zbožím, který byl provozován pod názvem XY a nacházel se v XY v ulici XY. Poté, co odsouzení vešli dovnitř, odcizili dřevěnou zásuvku s hotovostí v celkové výši 350 zlotých a razítko v hodnotě 59,50 zlotých. Uvedeným jednáním způsobili poškozeným manželům K. a Ł. D. škodu v celkové výši 1.059,50 zlotých. Vyražením skla vstupních dveří pak způsobili věcnou škodu ve výši 650 zlotých.
…
V. P. P. sám dne 18. 2. 2019 v XY odcizil z obchodu S., v obchodním centru „E. C.“, dětský kočárek Espiro Next v hodnotě 1.699 zlotých, čímž způsobil škodu poškozené obchodní společnosti S., se sídlem ve XY v celkové výši 1.699 zlotých.
VI. dne 1. 3. 2019 ve XY odsouzený P. P. porušil ustanovení zákona ze dne 29. července 2005 o potírání narkomanie tím, že držel u sebe látku v podobě směsi metamfetaminu s cukrem v celkovém množství 0,69 gramů netto.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou ve vztahu k odsouzenému P. P. pouze částečně splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. Ve vztahu k odsouzenému M. B. však shledal tyto zákonné podmínky za zcela splněné.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že oba odsouzení jsou občany České republiky, kteří byli odsouzeni soudem jiného členského státu Evropské unie.
7. Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle §4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2000, sp. zn. 11 Tcu 6/2000, uveřejněné pod číslem 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Dále platí, že je-li předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, hledí se jako na odsouzení soudem České republiky v takovém případě jen na část odsouzení, která se týká skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna.
8. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti splněna, určí Nejvyšší soud v rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona s přihlédnutím k závažnosti skutku, ohledně kterého tyto podmínky splněny nejsou. Určení přiměřeného trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království jako na odsouzení soudem České republiky, je však nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle §4a odst. 3 zákona (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2000, sp. zn. 11 Tcu 6/2000, uveřejněné pod číslem 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), Nejvyšší soud zamítne.
9. Nejvyšší soud při posuzování dané trestní věci odsouzených dospěl k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna v případě jednání P. P. uvedeného pod bodem VI. rozsudku cizozemského soudu, týkajícího se držení látky v podobě směsi metamfetaminu a cukru v celkovém množství 0,69 g. To proto, neboť takové jednání odsouzeného P. P. nenaplňuje znaky přečinu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 odst. 2 tr. zákoníku, jelikož tímto odsouzeným držené množství metamfetaminu nedosahuje hranice množství většího než malého, které podle stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., v případě dané drogy odpovídá více než 1,5 gramům této látky, resp. nejméně 0,5 gramům účinné psychotropní látky, ale ani žádného jiného z trestných činů podle právního řádu České republiky (srov. především a contrario Hlavu VII zvláštní části trestního zákoníku). Nejvyšší soud proto návrh Ministerstva spravedlnosti podle §4a odst. 3 zákona ohledně cizozemského odsouzení ve vztahu k tomuto skutku a jemu odpovídající část trestu zamítl.
10. Naproti tomu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu je naplněna u obou odsouzených v případě společného jednání uvedeného pod bodem III. rozsudku cizozemského soudu, v případě odsouzeného P. P. též v případě jeho výlučného jednání uvedeného pod bodem V. rozsudku tohoto soudu. Konkrétně jednání odsouzeného P. P. vykazuje nejméně znaky pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, ve spojení s §116 tr. zákoníku, kterého se dopustil v části ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Jednání odsouzeného M. B. pak vykazuje nejméně znaky přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, ve spojení s §116 tr. zákoníku, kterého se dopustil ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. V této části tedy byly formální podmínky §4a odst. 3 zákona splněny.
11. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzení totiž svým jednáním porušili zájem na ochraně vlastnického práva osoby odlišné od pachatele. Závažnost trestné činnosti odsouzených je v jejich případě zvýšena tím, že se této dopustili (dílem) společně s další osobou, když tato skutečnost nepochybně zvyšuje společenskou škodlivost trestného činu. Postup podle §4a odst. 3 zákona je tak v případě odsouzených zcela namístě. Co se týče druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že oběma odsouzeným byl uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018).
12. Nejvyšší soud tak uzavírá, že návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl pouze částečně, a to ve vztahu k odsouzenému P. P., tj. pouze v rozsahu stanoveném pod bodem I. výroku tohoto usnesení. S ohledem na tuto skutečnost Nejvyšší soud rozhodl tak, že část trestu odnětí svobody uloženého tomuto odsouzenému činí 1 (rok) rok a 8 (osm) měsíců. Rozhodl tak s přihlédnutím k poměru závažnosti jednotlivých skutků odsouzeného P. P. Naproti tomu ve vztahu k odsouzenému M. B. shledal návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela důvodným, a proto mu vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 5. 2023
JUDr. Petr Škvain, Ph.D
předseda senátu