ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.9.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 9/2023-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 18. 1. 2023 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky D. K. , narozeného XY, rozsudkem Soudu prvního stupně a první instance Torrox, Španělské království, ze dne 3. 7. 2020, sp. zn. 441/2020, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Soudu prvního stupně a první instance Torrox, Španělské království (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 3. 7. 2020, sp. zn. 441/2020, který nabyl právní moci téhož dne, byl D. K. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu útoku na veřejného činitele podle §550 odst. 1, 2 španělského trestního zákoníku. Za uvedený trestný čin byl odsouzenému cizozemským soudem uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 16 (šestnácti) měsíců, jakož i zvláštní zákaz výkonu pasivního volebního práva během výkonu trestu odnětí svobody.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označeného trestného činu (stručně řečeno) tím, že:
na pobřežní promenádě XY v obci XY na žádost příslušníků městské policie (Policía Local), aby se legitimoval, s úmyslem poškodit princip autority, kterou zastupují, a s úmyslem způsobit fyzickou újmu, silně strčil do příslušníka č. XY, aniž by mu způsobil jakékoli zranění.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu násilí proti úřední osobě podle §325 tr. zákoníku).
7. Konkrétně protiprávní jednání odsouzeného vykazuje znaky přečinu násilí proti úřední osobě podle §325 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jelikož podle skutkových zjištění cizozemského soudu užil násilí v úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby. Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený svým jednáním totiž zasáhl zájem na řádném výkonu pravomoci úřední osoby při plnění úkolů státu nebo společnosti. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení D. K. výše označeným cizozemským rozhodnutím hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. 1. 2023
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.
předseda senátu