Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.03.2023, sp. zn. 11 Tul 1/2023 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:11.TUL.1.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:11.TUL.1.2023.1
sp. zn. 11 Tul 1/2023-8811 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 3. 2023 v trestní věci obviněného P. N. , narozeného XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov, o návrhu obviněného na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, takto: I. Podle §174a odst. 7 zákona č. 6/2022 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, se návrh obviněného P. N. na určení lhůty Vrchnímu soudu v Olomouci k provedení procesního úkonu v trestní věci vedené pod sp. zn. 1 To 56/2021, zamítá . II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Podáním ze dne 13. 11. 2022, které bylo doručeno Vrchnímu soudu v Olomouci (dále jen „odvolací soud“), učinil obviněný P. N. (dále také jen „obviněný“) návrh na opravu zřejmé nesprávnosti v rozsudku odvolacího soudu ze dne 9. 12. 2021, č. j. 1 To 56/2021-8253, který nabyl právní moci téhož dne. Konkrétně se obviněný dožadoval opravy v bodě 28., a to nesprávného označení nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 3369/10. Současně se obviněný touto cestou opakovaně dotazoval, jak bude naloženo s jeho návrhem na opravu zřejmé nesprávnosti, který odeslal dne 31. 8. 2022 a který poukazuje na zjevné nesprávnosti v bodě 32. citovaného rozsudku odvolacího soudu (chybné označení spisové značky rozhodnutí Nejvyššího soudu, kdy namísto sp. zn. 11 Tdo 161/2014 je podle obviněného chybně uvedena sp. zn. 11 Tdo 161/2004) a v bodě 34. in fine téhož rozsudku odvolacího soudu (kde absentuje slovo „XY“ ve výpisu okresních soudů, z nichž kauzy napadají na olomouckou pobočku Krajského soudu v Ostravě). 2. Na toto podání reagoval předseda senátu 1 To odvolacího soudu Mgr. Daniel Plšek přípisem ze dne 19. 12. 2022, ve kterém obviněnému sdělil, že ve smyslu §131 odst. 1 tr. řádu se opravují písařské chyby a jiné zřejmé nesprávnosti, k nimž došlo ve vyhotovení rozsudku a jeho opisech tak, aby vyhotovení bylo v naprosté shodě s obsahem rozsudku, jak byl vyhlášen. Z uvedeného tedy podle předsedy senátu vyplývá, že oprava se provádí zásadně v záhlaví rozsudku, v jeho výroku a poučení o opravném prostředku, neboť vyhotovení rozsudku musí být ve shodě s obsahem rozsudku tak, jak byl vyhlášen (§129 odst. 1 tr. řádu). Dále předseda senátu uvedl, že jestliže dojde v odůvodnění rozsudku k písařské chybě nebo jiné zřejmé nesprávnosti, není namístě tyto opravovat, pokud je z celkového obsahu odůvodnění zřejmý jeho smysl. Chyba v letopočtu při citaci spisové značky, záměna slov nález za usnesení či neuvedení slova XY v celkovém vyznění odůvodnění rozsudku odvolacího soudu ze dne 9. 12. 2021, sp. zn. 1 To 56/2021, nejsou písařskými chybami nebo zřejmými nesprávnostmi, které by bylo nutné opravovat postupem podle §131 tr. řádu, a proto opravovány nebudou. 3. Následně obviněný podáním ze dne 23. 1. 2023, které bylo odvolacímu soudu doručeno dne 27. 1. 2023, urgoval vydání opravného usnesení s tím, že (stručně řečeno) trvá na vydání opravného usnesení, jelikož sám odvolací soud uznal, že došlo ke zjevným nesprávnostem. Dále obviněný namítl nesprávnost postupu předsedy senátu, který na jeho návrh na opravu citovaného rozsudku odvolacího soudu reagoval toliko neformálním přípisem, a dožadoval se vydání zamítavého usnesení podle §131 odst. 1 tr. řádu s tím, že si proti takovému postupu hodlá podat stížnost. Současně obviněný upozornil odvolací soud, že podle odborné komentářové literatury je možné provést též opravu písařských chyb a jiných zřejmých nesprávností v odůvodnění rozsudku. Závěrem tohoto podání obviněný žádá, aby odvolací soud vyhotovil přezkoumatelné usnesení, a to aniž by bylo nutné „sáhnout“ po ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích. 4. Na podání obviněného ze dne 23. 1. 2023 reagoval předseda senátu 1 To odvolacího soudu Mgr. Daniel Plšek sdělením, že odůvodnění rozsudku odvolacího soudu ze dne 9. 12. 2021, sp. zn. 1 To 56/2021 opravováno nebude. Současně obviněnému sdělil, že na tomto závěru odvolací soud trvá a nebude o něm již polemizovat. 5. Následně obviněný podáním ze dne 24. 2. 2023, které bylo odvolacímu soudu doručeno dne 1. 3. 2023, podal podle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, neboť má za to, že v řízení před odvolacím soudem dochází k průtahům ve vztahu k provedení procesního úkonu, a sice vydání usnesení podle §131 tr. řádu k opravě tří zřejmých nepřesností v rozsudku odvolacího soudu ze dne 9. 12. 2021, č. j. 1 To 56/2021-8253. Současně obviněný namítl, že neformální přípisy předsedy senátu Mgr. Daniela Plška nepovažuje za zákonnou reakci na jeho návrh na opravu zřejmých nesprávností ze dne 13. 11. 2022, neboť §131 tr. řádu nic takového nepředvídá. V další části svého návrhu obviněný uvádí, že jmenovaný předseda senátu odvolacího soudu uznal, že došlo k chybám. Následně obviněný cituje ze sdělení předsedy senátu odvolacího soudu ze dne 19. 12. 2022 a namítá, že jako obviněný to „vidí jinak“ a má za to, že chybné uvedení klíčového judikátu, znevážení argumentace (nezávazné usnesení oproti závaznému nálezu) či vypuštění klíčového místa (XY – místo činu) ze seznamu okresních soudů podřízených Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci (při námitce nepříslušného Okresního soudu v Olomouci, jenž vykonal všechny úkony) zcela devalvovalo jeho argumentaci, a trvá na opravě těchto chyb. Obviněný v rámci další argumentace uvádí, že samotný odvolací soud podle §131 tr. řádu podobné chyby běžně opravuje a není tedy pravdou, že není nutné tyto chyby opravit, je-li z celkového obsahu odůvodnění zřejmý jeho smysl. Podle zjištění obviněného jsou naopak zřejmé nesprávnosti, tak jak je definuje zákon, opravovány, což vyvolává otázku, proč je s jeho návrhem zacházeno odlišně. V této souvislosti obviněný položil otázky, zda je oproti druhým snad diskriminován a zda již jednota a předvídatelnost soudního rozhodování neplatí či zda hodlá odvolací soud vůči jeho osobě postupovat protizákonně. Následně obviněný ve svém návrhu provádí výčet celkem 16 rozhodnutí odvolacího soudu vydaných podle §131 tr. řádu, od kterých se odvolací soud podle jeho názoru nemůže odchýlit. Z těchto 16 rozhodnutí 12 obviněný přiložil jako přílohu ke svému návrhu. Závěrem obviněný konstatuje, že tak či onak je v §174a odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb. předepsán jasný postup, jenž bude nutno dodržet, popřípadě stížností vynutit jeho dodržení. 6. Nejvyšší soud, který je příslušný k projednání návrhu podle §174a odst. 4, části věty před středníkem, zákona o soudech a soudcích, jemuž byla věc předložena dne 14. 3. 2023, dospěl k závěru, že návrh obviněného P. N., není důvodný. 7. Podle §174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích platí, že má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“). Z §174a odst. 2 věty druhé zákona o soudech a soudcích návrhu plyne, že z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován. 8. Příslušný soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty usnesením. Návrh odmítne, byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě, jinak o něm rozhodne bez jednání do 20 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn (§174a odst. 6 zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§174a odst. 7 citovaného zákona). Nestanoví-li zákon o soudech a soudcích jinak, použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí občanského soudního řádu (§174a odst. 5 věta druhá zákona o soudech a soudcích). 9. Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v §174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení probíhajícího před soudem. Nejde o občanské soudní řízení, o trestní řízení soudní nebo o soudní řízení správní, ale o řízení sui generis , jehož účel spočívá v tom, že příslušný soud nařídí na návrh účastníka (toho, kdo je stranou řízení) soudu, vůči němuž návrh směřuje (procesnímu soudu), aby ve stanovené lhůtě provedl procesní úkon, u něhož dochází v řízení k průtahům, a že tímto způsobem bude zabráněno dalším průtahům, k nimž by mohlo ve vztahu k tomuto procesnímu úkonu za řízení dojít. 10. Současně je třeba vzít v úvahu to, že soudnictví vykonávají v České republice nezávislé soudy a že soudci jsou při výkonu své funkce (při výkonu soudnictví) nezávislí [srov. článek 81 a článek 82 odst. 1 Ústavy České republiky a §1 zákona o soudech a soudcích]. Znamená to mimo jiné, že nikdo nesmí, nestanoví-li zákon jinak, zasahovat do nezávislé rozhodovací činnosti soudů a soudců a uvedené samozřejmě platí i ve vztazích mezi soudy a soudci při projednávání a rozhodování jednotlivých sporů a jiných právních věcí. 11. Má-li být respektována (výše nastíněná) nezávislost soudů a soudců při projednávání a rozhodování sporů a jiných právních věcí a zároveň zachováno právo účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, pro řízení o návrhu na určení lhůty podle §174a zákona o soudech a soudcích z toho vyplývá, že příslušný soud sice může soudu, vůči němuž návrh směřuje, stanovit lhůtu k provedení procesního úkonu, avšak nesmí porušit jeho (Ústavou a zákonem zaručenou) nezávislost při rozhodování sporu nebo jiné právní věci tím, že by mu nařídil, jaké procesní úkony má za řízení učinit a tedy jak má při projednávání a rozhodování jednotlivé věci konkrétně postupovat. Vzhledem k tomu, že smyslem řízení o návrhu na určení lhůty podle §174a zákona o soudech a soudcích je – jak uvedeno výše – odstranění průtahů v řízení a že nemůže být prostředkem k ovlivnění (předurčení) postupu soudu, vůči němuž návrh směřuje, v řízení a při rozhodování sporu nebo jiné právní věci, může příslušný soud stanovit lhůtu jen ve vztahu k takovým procesním úkonům, o jejichž provedení soud, vůči němuž návrh směřuje, již rozhodl (a je v prodlení s jejich provedením) nebo jejichž potřeba provedení – i když o nich dosud nebylo rozhodnuto – je podle obsahu spisu a s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a které ve věci stejně musí být podle zákona učiněny. 12. Při rozhodování o návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu může příslušný soud stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány (tvrzeny) průtahy. Uvedený závěr vyplývá z §174a odst. 2 věty druhé zákona o soudech a soudcích (označení procesního úkonu, u něhož jsou namítány průtahy, je náležitostí návrhu, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat) a z §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, z něhož vyplývá, že příslušný soud může vyhovět návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu tehdy, jestliže dospěje k závěru, že s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům ve vztahu k takovému procesnímu úkonu, u něhož navrhovatel namítá (tvrdí) průtahy. 13. Nejvyšší soud v návaznosti na výše uvedená zákonná východiska a dosavadní průběh řízení přezkoumal všechny relevantní skutečnosti vztahující se k podanému návrhu obviněného a dospěl k závěru, že v rámci postupu předsedy senátu odvolacího soudu k žádným průtahům nedošlo. 14. Podle §131 odst. 1 tr. řádu může předseda senátu zvláštním usnesením kdykoli opravit písařské chyby a jiné zřejmé nesprávnosti, k nimž došlo ve vyhotovení rozsudku a jeho opisech, tak, aby vyhotovení bylo v naprosté shodě s obsahem rozsudku, jak byl vyhlášen. Opravu může nařídit i soud vyššího stupně. 15. Z citovaného §131 odst. 1 tr. řádu, věty první, tedy předně vyplývá, že se jedná o postup, který je svěřen toliko předsedovi senátu. Rozhodným kritériem pro takový postup je přitom, jak ve svých přípisech obviněnému uvedl předseda senátu odvolacího soudu, soulad s rozsudkem, tak jak byl vyhlášen . Oprava vyhotovení (prvopisu) nebo opisu rozsudku se může , jak naproti tomu uvádí obviněný, v zásadě týkat kterékoliv jeho části (tj. jak výroku, tak i odůvodnění nebo poučení o opravném prostředku). Opravit lze jak rozsudek pravomocný, tak i nepravomocný (srov. GŘIVNA, T. In ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád. I. §1 až 156. Komentář . 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1718). 16. Nejvyšší soud v této souvislosti opakovaně zdůrazňuje, že účelem řízení o návrhu na určení lhůty podle §174a zákona o soudech a soudcích je toliko odstranění průtahů v řízení a v zásadě nemůže být prostředkem k ovlivnění postupu soudu, resp. předsedy senátu odvolacího soudu. Podle obsahu spisu a s přihlédnutím k povaze trestní věci je podle Nejvyššího soudu nepochybné, že obviněným navrhovaný procesní úkon nemusí být nutně podle zákona učiněn, neboť z prvopisu citovaného rozsudku odvolacího soudu je zřejmé, že tento je v souladu s tím, jak byl vyhlášen. Současně nelze obviněným vytknuté zřejmé nesprávnosti považovat za taková pochybení (srov. bod 1. tohoto usnesení), která by měla zásadní vliv též na celistvost a celkovou přesvědčivost odůvodnění tohoto druhu rozhodnutí v trestním řízení. Současně Nejvyšší soud poznamenává, že obviněným namítané zřejmé nesprávnosti nemají žádný vliv na jeho hmotněprávní či procesní postavení a za tohoto stavu se jeví jako neúčelné jakkoliv zasahovat do již pravomocného rozsudku odvolacího soudu. Z těchto důvodů tedy ani nemohlo v rámci postupu předsedy senátu odvolacího soudu dojít k obviněným namítaným průtahům. 17. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tedy Nejvyšší soud návrh P. N. podle §174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích zamítl. Současně bylo rozhodnuto podle §174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a §151 odst. 1 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení, a to tak, že obviněný P. N. jako navrhovatel nemá ve smyslu §174a odst. 8 věty druhé a contrario zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení případně vznikly. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 23. 3. 2023 JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/23/2023
Spisová značka:11 Tul 1/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:11.TUL.1.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Určení lhůty k provedení procesního úkonu
Dotčené předpisy:§174a předpisu č. 6/2002 Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:06/25/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-07-01