ECLI:CZ:NS:2023:20.CDO.2633.2023.1
20 Cdo 2633/2023-
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněného města Aš , se sídlem v Aši, Kamenná 473/52, identifikační číslo osoby 00253901, zastoupeného JUDr. Janou Wenigovou, advokátkou se sídlem v Karlových Varech, Jateční 2121/6, proti povinné DOB CONSTRUCTION a. s. , se sídlem v Praze 7
- Holešovicích, U průhonu 1516/32, identifikační číslo osoby 25671464, zastoupené Mgr. Danielem Thelenem, advokátem se sídlem v Praze 7, U průhonu 1516/32, pro provedení prací a výkonů, vedené u soudního exekutora JUDr. Zdeňka Zítky, Exekutorský úřad Plzeň
- město, pod sp. zn. 108 EX 4382/20, o dovolání povinné společnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. března 2023, č. j. 16 Co 72/2023-216, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1/ Ve shora označené věci vedením exekuce pověřený soudní exekutor JUDr. Zdeněk Zítka, Exekutorský úřad Plzeň - město (dále „exekutor“) usnesením ze dne 16. 1. 2023, č. j. 108 EX 4382/20-208, určil výslednou cenu pozemkových parcel č. 3297 - ostatní plocha, č. 3336 - orná půda, č. 3365 - orná půda, č. 3366 - orná půda, č. 3367 - orná půda a č. 3376
- ostatní plocha, všech zapsaných na listu vlastnictví č. 895 pro obec a katastrální území Spořice u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Chomutov (dále „nemovité věci“ nebo „pozemky“), částkou 735 000 Kč, zároveň označil věcná břemena, která prodejem pozemků v dražbě nezaniknou (zřízení a provozování kabelových vedení distribuční elektrizační soustavy), přičemž závady na nemovitých věcech,
které by v dražbě zanikly, nezjistil.
2/ Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) k odvolání povinné usnesením ze dne
29. 3. 2023, č. j. 16 Co 72/2023-216, usnesení exekutora potvrdil. K námitce povinné, že daná exekuce nemůže být vedena prodejem nemovitých věcí, připomněl, že exekučním účelem je vymožení povinnosti odstranit vady díla specifikované exekučním titulem, k čemuž exekutor vydal exekuční příkaz na provedení prací a výkonů coby zastupitelného plnění. K odstranění vad exekutor uzavřel dne 5. 4. 2022 smlouvu o dílo se společností STAVOSAN PLZEŇ s. r. o. (se sídlem v Plzni, Doudlevce, Předenická 80/1, identifikační číslo osoby 03884376), tedy postupoval v souladu s ustanovením §72 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ex. řád“). Náklady spojené s vymáháním povinnosti k nepeněžitému plnění exekutor vymáhá některým ze způsobů provedení exekuce na peněžité plnění (§87 odst. 4 ex. řádu), v posuzované věci vydáním exekučního příkazu prodejem nemovitých věcí povinné. Pozemky byly oceněny v souladu s §2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, k tomu ustanoveným znalcem (Znalecká společnost s. r. o., se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Palackého 715/15, identifikační číslo osoby 29042054), který v posudku „přezkoumatelným způsobem popsal, jak k obvyklé ceně oceňovaných nemovitých věcí dospěl, provedl srovnání s více nemovitostmi obdobného charakteru v daném místě a čase“, včetně realizovaných prodejů, „a tento srovnávací materiál je zcela dostatečný“ pro určení obvyklé ceny. Povinná ostatně netvrdila a neprokazovala, že jsou její pozemky „obchodovatelné“ za cenu vyšší. Rozporovaná výše koeficientů vychází ze subjektivního hodnocení znalce využívajícího své odborné zkušenosti a praxi, přičemž závěry „této odborné činnosti“ jsou v posudku řádně odůvodněny.
3/ Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, jehož přípustnost vymezila tvrzením, že napadené usnesení závisí „mimo jiné na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, jakož i na otázce, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“ .
4/ Dovolatelka v podrobnostech namítala, že řízení je zatíženo vadou, neboť napadené usnesení odvolacího soudu a jemu předcházející usnesení exekutora se opírají o individuální právní akt exekutora, který byl vydán v nesprávné formě; místo usnesení ukládajícího povinnost složit náklady podle §350 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), byl použit příkaz k úhradě nákladů exekuce (§88 ex. řádu), ačkoli takové náklady exekutorovi dosud nevznikly. S uvedenou námitkou se odvolací soud „žádným způsobem“ nevypořádal.
5/ V otázce určení ceny se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. srpna 2009, sp. zn. 30 Cdo 352/2008, podle něhož se znalec „nesmí omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění znalec v posudku vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru“. V posuzovaném případě však znalec při stanovení osmi koeficientů u srovnatelných pozemků nezdůvodnil jejich výši, což dovolatelka ilustrovala na příkladech koeficientů „redukce pramene ceny“ a „velikost pozemku“. Bez vysvětlení či uvedení způsobu výpočtu byla rovněž stanovena minimální jednotková porovnávací cena, průměrná jednotková porovnávací cena a maximální jednotková porovnávací cena. Znalec dále nezohlednil rozdíly mezi pozemky, byť konstatoval, že součástí „oceňované nemovité věci jsou porosty“, které jsou však jen na pozemcích č. parc. 3376 a č. parc. 3297. Obvyklá cena, vypočtená jako součin výměry pozemků a jednotkové ceny, opět nebyla zdůvodněna, takže znalecký posudek je nepřezkoumatelný.
6/ K dovolání se vyjádřil oprávněný podáním ze dne 2. 11. 2023, v němž zdůraznil, že náklady exekutora spojené s vymáháním povinnosti k nepeněžitým plněním, včetně plateb exekutora externím dodavatelům v případě zajištění provedení zastupitelných plateb a výkonů, jsou náklady exekuce, které spolu s náklady oprávněného exekutor vymůže jako peněžité pohledávky na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce (s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2012, sp. zn. 33 Cdo 1498/2010, na usnesení Ústavního soudu ze dne 10. září 2019, sp. zn. III. ÚS 4343/18, a na literaturu - Kasíková, M. a kol. Exekuční řád. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 527 - 528). Hodnocení znaleckého posudku představuje hodnocení důkazu, jež je z dovolacího řízení vyloučeno.
7/ Nejvyšší soud jako soud dovolací (viz §10a o. s. ř.) rozhodl o dovolání povinné podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „o. s. ř.“, načež po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanou účastnicí exekučního řízení (viz §36 odst. 1 ex. řádu) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., dospěl bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) k závěru, že posuzované dovolání není přípustné (§237 o. s. ř.).
8/ Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůraznil, že nezbytným předpokladem pro vymezení přípustnosti dovolání je formulace právní otázky, kterou odvolací soud napadeným rozhodnutím řešil a na jejímž vyřešení rozhodnutí závisí (tj. pro výsledek řízení se jeví rozhodná). Z obsahu posuzovaného dovolání taková právní otázka není zřejmá, neboť dovolatelka směřovala své námitky převážně k postupu exekutora v době před vydáním napadeného usnesení, jakož i k odvolacímu soudu, který nesprávný postup exekutora aproboval, čímž místo ohlášení právní otázky označila vady řízení, k nimž dovolací soud nemůže u nepřípustného dovolání přihlédnout ani v případě, že by takové vady nastaly a měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srov. §242 odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
9/ Zároveň je vhodné z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu připomenout, že zákonná úprava rozděluje průběh exekuce prodejem nemovitých věcí do několika relativně samostatných fází, z nichž v každé se řeší vymezený okruh otázek. Těmito fázemi jsou 1) nařízení exekuce, 2) určení ceny nemovité věci a jejího příslušenství, ceny závad a práv s nemovitou věcí spojených, určení závad, které prodejem v dražbě nezaniknou a určení výsledné ceny, 3) vydání usnesení o dražební vyhlášce, 4) prodej nemovité věci v dražbě a 5) rozvrh rozdělované podstaty. Úkony soudu, účastníků řízení a osob na řízení zúčastněných jsou zpravidla završeny usnesením, jehož účinky vylučují možnost v další fázi znovu řešit otázky, o kterých již bylo pravomocně rozhodnuto (z mnoha rozhodnutí dovolacího soudu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2007, sp. zn. 20 Cdo 2006/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. listopadu 2014, sp. zn. 30 Cdo 3717/2013, uveřejněné pod číslem 42/2015 Sb. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. května 2018, sp. zn. 20 Cdo 1111/2018, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. dubna 2022, sp. zn. 20 Cdo 396/2022). Směřovala-li proto dovolatelka své námitky (byť nevyjádřené rozhodnou právní otázkou) proti postupu exekutora ve fázi vydání exekučního příkazu představujícího v posuzované věci nařízení exekuce prodejem nemovité věci, nelze se jimi zabývat v rámci pozdějšího stádia určení ceny nemovité věci (tj. ve smyslu §237 o. s. ř. na řešení problematiky předchozí exekuční fáze určení ceny nezávisí).
10/ Rovněž zpochybněním důkazu (zde znaleckým posudkem) dovolatelka nemůže bez dalšího prosadit přípustnost dovolání a způsobilý dovolací důvod, neboť dovolací přezkum je vyhrazen výlučně otázkám právním - §241a odst. 1 o. s. ř. (z mnoha rozhodnutí dovolacího soudu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2014, sp. zn. 29 Cdo 2125/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. července 2017, sp. zn. 32 Cdo 176/2017, proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud usnesením ze dne 16. ledna 2018, sp. zn. II. ÚS 3004/17, odmítl, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. února 2022, sp. zn. 20 Cdo 289/2022, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. května 2022, sp. zn. 20 Cdo 1246/2022). Dovolací soud si právní otázku nemůže vymezit sám, neboť by tím porušil esenciální procesní zásady, na nichž je dovolací řízení založeno, především pak zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. ledna 2017, sp. zn. 22 Cdo 5378/2016, nebo ze dne 25. května 2022, sp. zn. 20 Cdo 591/2022).
11/ Odvolací soud se v napadeném usnesení dotčeným znaleckým posudkem zabýval (viz bod 10 odůvodnění) a jím provedené hodnocení uvedeného důkazu (byť stručné) není v žádné zjevné kolizi s procesními zásadami (viz §132 o. s. ř.) a rovněž nevykazuje známky svévole či extrémního postupu soudu v rovině porušení ústavněprávních principů. Spatřován proto nemůže být ani rozpor napadeného rozhodnutí s dovolatelkou oznámeným rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 6. srpna 2009, sp. zn. 30 Cdo 352/2008, vydaného ve skutkově zcela odlišné věci a mimo oblast exekučního řízení; určení ceny nemovité věci v exekučních poměrech sleduje specifický účel, jímž je zásadně vytvoření zatím jen předpokládaného parametru pro nejnižší podání v dražbě (viz §336e odst. 1 ve spojení s §336b odst. 2 písm. e/ o. s. ř.), přičemž teprve dražební výsledek bude v daném místě a čase tržním ukazatelem ceny věci (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. března 2018, sp. zn. 20 Cdo 606/2018), což na straně druhé neznamená, že určená cena ve smyslu §336a odst. 1 o. s. ř. nemusí mít reálný, v první řadě skutkový, základ (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. ledna 2022, sp. zn. 20 Cdo 2018/2021).
12/ Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
13/ O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodováno ve zvláštním režimu (viz §87 a násl. ex. řádu).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 12. 2023
JUDr. Aleš Zezula
předseda senátu