ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.606.2018.1
sp. zn. 20 Cdo 606/2018
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného L. J. , O., proti povinnému L. M. , B., zastoupenému Mgr. Bc. Tomášem Gazdou, advokátem se sídlem ve Zlíně, Sedmdesátá 7055, pro 70 000 Kč s příslušenstvím a pro 55 010 Kč s příslušenstvím, vedené soudní exekutorkou JUDr. Janou Jarkovou, Exekutorský úřad Zlín, pod sp. zn. 207 Ex 2349/04, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 25. 8. 2016, č. j. 60 Co 220/2016-309, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 17. 1. 2014, č. j. 077 EX 2349/04-175, kterým soudní exekutor JUDr. Martin Růžička, Exekutorský úřad Zlín (od 1. 1. 2017 byla do příslušného exekutorského úřadu jmenována soudní exekutorka JUDr. Jana Jarková), nařídil na den 12. 3. 2014 v 9:00 h elektronickou dražbu nemovitých věcí v usnesení popsaných s tím, že výsledná cena dražených nemovitých věcí činí 1 000 000 Kč, nejnižší podání se stanoví částkou ve výši 666 667 Kč, výše jistoty se určuje částkou 180 000 Kč a nebyly zjištěny žádné závady či práva spojené s nemovitými věcmi. Uvedl, že otázka určení výsledné ceny a závad, které prodejem v dražbě nezaniknou, již byla pravomocně vyřešena v rámci rozhodování soudního exekutora o ceně. Výsledná cena byla zjištěna na základě znaleckého posudku řádně ustanoveného znalce, jenž postupoval v souladu s příslušnými právními předpisy o oceňování majetku. Odvolatelé neuvedli skutečnosti o tom, že rozhodnutí o ceně je nesprávné, neodpovídá aktuálnímu stavu nemovitých věcí nebo že by v mezidobí od nabytí právní moci usnesení o ceně došlo na nemovitých věcech k takovým změnám, které by odůvodňovaly změnu rozhodnutí o ceně. Výše nejnižšího podání i výše jistoty byly stanoveny v souladu se zákonem. Protože soudní exekutor nezjistil závady, které prodejem nemovitých věcí nezaniknou, je irelevantní námitka, že závady nebyly řádně objasněny.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním. Domnívá se, že v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena otázka, zda lze plynutí času (v důsledku délky exekučního řízení) a s ním spojený nárůst cenové hladiny dražených nemovitých věcí považovat za podstatnou změnu poměrů, která odůvodňuje změnu usnesení o ceně ve smyslu §336a odst. 4 o. s. ř. a představuje tak mimořádnou možnost pro přezkoumání odhadní ceny dražených nemovitých věcí při vydání dražební vyhlášky. Podle povinného výsledná cena nemůže obstát, neboť byla stanovena na základě znaleckého posudku ve stavu ke dni 30. 5. 2011. Pouhým plynutím času došlo k podstatnému nárůstu cenové hladiny nemovitých věcí, což představuje podstatnou změnu poměrů v tom směru, že původní odhadní cena již nemůže nadále obstát. Je třeba vypracovat nový znalecký posudek, protože právě uplynulá doba může být faktorem majícím podstatný vliv na výši obvyklé ceny. Odvolací soud k těmto skutečnostem nepřihlédl. Per analogiam poukazuje na §13 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, podle kterého odhad předmětu dražby nesmí být ke dni konání dražby starší 6 měsíců. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu i soudního exekutora zrušil a věc vrátil soudní exekutorce k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
V právní teorii i soudní praxi je zastáván názor, že zákonná úprava rozděluje průběh exekuce prodejem nemovitých věcí do několika relativně samostatných fází, z nichž v každé se řeší vymezený okruh otázek. Těmito fázemi jsou 1) nařízení exekuce, 2) určení ceny nemovité věci a jejího příslušenství, ceny závad a práv s nemovitou věcí spojených, určení závad, které prodejem v dražbě nezaniknou a určení výsledné ceny, 3) vydání usnesení o dražební vyhlášce, 4) vlastní dražba a 5) jednání o rozvrhu. Úkony soudu (soudního exekutora), účastníků řízení a osob na řízení zúčastněných jsou zpravidla završeny usnesením, jehož účinky vylučují možnost v další fázi znovu řešit otázky, o kterých již bylo (pravomocně) rozhodnuto. Tak tomu je i u určení výsledné ceny nemovité věci [stanovené ve smyslu §336a odst. 1 písm. d) o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012, nyní písm. c), podle výsledků ocenění a ohledání (§336 o. s. ř.)], které je závazné pro další fázi exekuce v tom smyslu, že soud (soudní exekutor) z něj vychází při uvedení výsledné ceny v dražební vyhlášce [§336b odst. 2 písm. c) o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012, nyní písm. d)] – srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2009, sp. zn. 20 Cdo 4790/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. 20 Cdo 2006/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 20 Cdo 1535/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 30 Cdo 511/2014, Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II., §201-376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 2502.
Pravomocné rozhodnutí o ceně lze výjimečně změnit, pokud by došlo k natolik podstatné změně poměrů, z nichž vycházel znalecký posudek při ocenění nemovitých věcí, že by určená odhadní cena nemohla nadále obstát, např. z důvodu podstatného znehodnocení stavby živelní pohromou (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2005, sp. zn. 20 Cdo 1083/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 20 Cdo 275/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 20 Cdo 1535/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 30 Cdo 511/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2017, sp. zn. 20 Cdo 2522/2017).
Povinný však v odvolání proti dražební vyhlášce žádné takové skutečnosti netvrdil – a to ani prosté plynutí času, na které poukazuje až v dovolání – proto nemohly být předmětem odvolacího přezkumu a rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá na otázce předložené v dovolání. V odvolání proti dražební vyhlášce povinný rozporoval cenu stanovenou v pravomocném usnesení o ceně (které je podkladem pro stanovení ceny v dražební vyhlášce) a pouze zcela neurčitě poukazoval na to, že způsob provedení ceny neodpovídá skutečnému stavu, hodnota nemovité věci je „mnohem vyšší“, že znalcem nebyly „řádně objasněny závady“, ani „jiné dotčené okolnost mající vliv na stávající věc“, aniž by ovšem uvedl konkrétní skutečnosti, ze kterých by bylo možné usuzovat na tvrzené zvýšení ceny oproti závěrům v usnesení o ceně.
K podstatné změně poměrů musí z podstaty věci dojít v mezidobí od vydání rozhodnutí o ceně (neboť v této fázi lze hodnotit výsledky znaleckého zkoumání a skutečný stav nemovité věci) do vydání dražební vyhlášky, resp. do dražebního jednání. V projednávané věci bylo usnesení o ceně vydáno dne 31. 5. 2013, odvolací soud rozhodoval dne 3. 10. 2013 a dražební vyhláška byla vydána dne 17. 1. 2014, tedy po 15 týdnech od rozhodnutí odvolacího soudu; není představitelné, aby bez dalších skutečností pouhé uplynutí tohoto poměrně krátkého časového úseku svědčilo pro podstatnou změnu poměrů.
V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že smyslem relativně samostatné fáze řízení o určení výsledné ceny nemovité věci je stanovení podkladu pro nejnižší podání, nikoli určení ceny, za kterou bude skutečně prodána; případná vyšší tržní cena nemovité věci se projeví při samotné dražbě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2005, sp. zn. 20 Cdo 1083/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 30 Cdo 511/2014, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 30 Cdo 4631/2014).
Nejvyšší soud proto postupoval podle §243c odst. 1 o. s. ř. a dovolání odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. března 2018
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu