ECLI:CZ:NS:2023:22.CDO.1472.2023.1
sp. zn. 22 Cdo 1472/2023-178
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce T. P. , zastoupeného JUDr. Vojtěchem Veverkou, advokátem se sídlem v Kladně, Hajnova 40, proti žalované R. V. , zastoupené Mgr. Jiřím Topkou, advokátem se sídlem v Kladně, Gen. Klapálka 1345, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 8 C 29/2021, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2023, č. j. 22 Co 219/2022-143, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady dovolacího řízení ve výši 4 114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jiřího Topky, advokáta se sídlem v Kladně, Gen. Klapálka 1345.
Odůvodnění:
[1] Podle §243f odst. 3 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.
[2] Okresní soud v Kladně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 12. 7. 2022, č. j. 8 C 29/2021-114, zamítl žalobu na určení, že je žalobce vlastníkem části pozemku parc. č. XY o velikosti 349,78 m 2 , který se nachází pod zemědělskými stavbami na něm částečně postavenými, jehož hranice je vymezena původním a současně i stávajícím oplocením pozemku parc. č. XY přičemž tato část pozemku je současně přímo přilehlá k pozemku parc. č. XY (výrok I). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).
[3] K odvolání žalobce Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 17. 1. 2023, č. j. 22 Co 219/2022-143, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
[4] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Uvedl, že důvodem dovolání je skutečnost, že odvolací soud při řešení otázky vydržení vlastnického práva zaujal nesprávný hmotněprávní názor o tom, že dovolatel nebyl po celou dobu držby v dobré víře. Předložil dovolacímu soudu k řešení následující právní otázky: 1) Lze v dobré víře vydržet pozemek, jehož výměra činí téměř 1/3 rozlohy pozemku, ke kterému nabyl držitel vlastnické právo na základě kupní smlouvy, když nabytý pozemek má pravidelný tvar a nenachází se ve svažitém terénu? 2) Uvedou-li strany v kupní smlouvě, že se prodává hlavní nemovitost „včetně vedlejších staveb a venkovních úprav“ a není-li jedna z vedlejších staveb uvedena ve znaleckém posudku, na který strany odkáží jen ve vztahu k ceně, přechází na kupujícího vlastnické právo k takové vedlejší stavbě? 3) Má §7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), ve spojení s §3030 o. z. důsledek pro probíhající řízení o určení vlastnického práva v té podobě, že se důkazní břemeno o dobré víře (jejím nedostatku) přesouvá na knihovně zapsaného vlastníka? 4) Lze pro účely aplikace §1095 o. z. učinit závěr, že držitel se ve skutečnosti držby sporné části pozemku vůbec „řádně“ nechopil, ačkoliv bylo prokázáno, že spornou část pozemku užíval v rozsahu jejího oplocení včetně staveb vystavěných před jeho držbou a na sporné části pozemku vystavěl stavby nové? Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[5] Žalovaná ve vyjádření k dovolání uvedla, že dovolání žalobce nesplňuje zákonné náležitosti, neboť neobsahuje vymezení přípustnosti dovolání. Dovolání sice obsahuje právní otázky, není však patrné, jaké důvody přípustnosti by se k nim měly vztahovat; nesplňuje tak podmínky pro jeho věcné projednání. Dovolací soud by proto měl dovolání odmítnout. Nicméně i kdyby podmínky pro věcné projednání dovolání splněny byly, je rozhodnutí odvolacího soudu správné. Vyjadřuje se v této souvislosti k jednotlivým dovolacím námitkám, které nepovažuje za důvodné. V takovém případě by pak měl dovolací soud dovolání zamítnout.
[6] Dovolání trpí vadami, pro které nelze pokračovat v dovolacím řízení.
[7] Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
[8] Podle §241a odst. 1 – 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
[9] Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 (dostupné na www.nsoud.cz )]. K přípustnosti dovolání nepostačuje vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání [k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 (dostupné na http://nalus.usoud.cz )], neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2402/2007, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1936/2015 (obě dostupná na www.nsoud.cz )]. Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť by tím narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení.
[10] Z judikatury Ústavního soudu se potom podává, že pokud občanský soudní řád vyžaduje a Nejvyšší soud posuzuje splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejde o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup [např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. I. ÚS 1092/15 (dostupné na http://nalus.usoud.cz )]. Uvedené potvrdilo i stanovisko Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 (dostupné na http://nalus.usoud.cz ), týkající se problematiky přípustnosti dovolání, neboť i Ústavní soud požaduje, aby dovolatel v souladu se zákonem řádně vymezil otázku přípustnosti dovolání.
[11] V projednávané věci dovolatel v rozporu s právní úpravou, jakož i judikaturou dovolacího soudu, v dovolání vůbec nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Dovolání žádnou zmínku o přípustnosti dovolání vůbec neobsahuje, neodkazuje na §237 o. s. ř. či jeho obsah a obsahuje pouze vymezení dovolacích důvodů. To jasně vyplývá z části III dovolání označené jako „vlastní dovolací argumentace“. Obsahuje-li bod II dovolání, označený jako „podstata, rozsah a důvody dovolání“, jednověté konstatování, že „odvolací soud nevzal důsledně v úvahu rozhodovací praxi dovolacího soudu“, pak o řádné vymezení přípustnosti dovolání bez pochybností nejde.
[12] Jelikož dovolání žalobce trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3 o. s. ř.) odstraněny a pro které nelze pokračovat v dovolacím řízení, Nejvyšší soud je podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
[13] V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobce povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
V Brně dne 20. 12. 2023
Mgr. Michal Králík Ph.D.
předseda senátu