ECLI:CZ:NS:2023:23.CDO.3046.2023.1
sp. zn. 23 Cdo 3046/2023-239
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Hany Poláškové Wincorové ve věci žalobkyně České spořitelny, a.s., se sídlem Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4, IČO 45244782, proti žalované A. Č. , zastoupené obecnou zmocněnkyní H. V., o zaplacení částky 53 800 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 7 C 301/2022, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2023, č. j. 21 Co 67/2023-158, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Mladé Boleslavi (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 18. 1. 2023, č. j. 7 C 301/2022-138, přiznal žalované osvobození od soudních poplatků v rozsahu 90 %.
O odvolání žalované pro tomuto usnesení soudu prvního stupně rozhodl Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 25. 4. 2023, č. j. 21 Co 67/2023-158, jímž uvedené usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Žalovaná (dále též „dovolatelka“) podala proti označenému usnesení odvolacího soudu dovolání.
Nejvyšší soud dovolání žalované podle ustanovení §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) odmítl, jelikož není přípustné, směřuje-li proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku. Proti takovému rozhodnutí odvolacího soudu není dovolání ve smyslu §238 odst. 1 písm. i/ o. s. ř. (ve znění účinném od 30. 9. 2017; srov. článek II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.) přípustné.
Vzhledem k objektivní nepřípustnosti dovolání nebylo třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení (srov. §241b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř. a též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. 29 Cdo 1493/2018, a ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. 21 Cdo 513/2021).
O poplatkové povinnosti vzniklé v souvislosti s odmítnutím dovolání podle §238 o. s. ř. (srov. §4 odst. 1 písm. i/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017) rozhoduje soud prvního stupně (srov. §3 odst. 1 větu první zákona o soudních poplatcích).
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. 11. 2023
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu