ECLI:CZ:NS:2023:24.CDO.599.2023.1
sp. zn. 24 Cdo 599/2023-537
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců Mgr. Jany Misiačkové a JUDr. Davida Vláčila ve věci žalobce J. M. , narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Bedřiškou Kubelkovou, advokátkou se sídlem v Městci Králové, náměstí Republiky č. 213, proti žalovanému H. M. , narozenému dne XY, bytem v XY, zastoupenému Mgr. Janem Poláčkem, advokátem se sídlem v Pardubicích, náměstí Republiky č. 53, o určení dědického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 7 C 231/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. října 2022, č. j. 28 Co 150/2022-506, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 4 900,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jana Poláčka, advokáta se sídlem v Pardubicích, náměstí Republiky č. 53.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 10. 2022, č. j. 28 Co 150/2022-506, podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť jednak neobsahuje způsobilé vymezení údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání z hledisek uvedených v ustanovení §237 až 238a o. s. ř. (§241a odst. 2 o. s. ř.; k tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2014; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. 29 NSCR 55/2013, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 116, ročník 2014; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 5. 2013, sp. zn. 26 Cdo 1115/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4807/2015), a jednak v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. [namítá-li dovolatel nesprávné hodnocení důkazů odvolacím soudem, zejména k otázce okamžiku podpisu závěti zůstavitelkou, předestírá vlastní (jiné) skutkové závěry a na jejich základě dovozuje vlastní (odlišný) právní názor na věc], a v dovolacím řízení nelze pro uvedené nedostatky pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 3. 2023
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu