ECLI:CZ:NS:2023:26.CDO.3209.2022.1
sp. zn. 26 Cdo 3209/2022-200
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou ve věci žalobce P. R. , narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, IČO 00025429, o zaplacení 475.000 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2021, č. j. 35 Co 84/2021-46, a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. 12. 2020, č. j. 15 C 131/2020-23, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 35 Co 84/2021, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 8. 2021, č. j. 35 Co 84/2021-66, a Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 10. 2021, č. j. 4 Co 285/2021-67h, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 7. 7. 2021 napadl žalobce žalobou pro zmatečnost usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2021, č. j. 35 Co 84/2021-46, kterým potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. 12. 2020, č. j. 15 C 131/2020-23, jímž mu nepřiznal osvobození od soudních poplatků pro řízení o žalobě proti žalované o zaplacení náhrady škody ve výši 475.000 Kč s úrokem z prodlení; požádal rovněž o osvobození od soudních poplatků a navrhl odklad vykonatelnosti a právní moci napadených usnesení.
Městský soud v Praze (soud prvního stupně) zamítl usnesením ze dne 2. 8. 2021, č. j. 35 Co 84/2021-66, žádost žalobce ze dne 7. 7. 2021 o osvobození od soudních poplatků v řízení o žalobě pro zmatečnost i jeho návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2021, č. j. 35 Co 84/2021-46, (výroky I. a II.), a žalobce vyzval k úhradě soudního poplatku za žalobu (výrok III.).
K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 20. 10. 2021, č. j. 4 Co 285/2021-67h, usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. potvrdil a odvolání proti výroku III. odmítl.
Proti těmto usnesením soudů obou stupňů podal žalobce
– nezastoupen advokátem – dovolání, v němž opět požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 12. 5. 2022, č. j. 35 Co 84/2021-67ab, dovolatele vyzval k zaplacení soudního poplatku za dovolání ve výši 4.000 Kč s poučením, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení zastaveno. Usnesení bylo dovolateli doručeno dne 19. 5. 2022, ve stanovené lhůtě (ani později) však soudní poplatek za dovolání nezaplatil. Na výzvu reagoval pouze další žádostí o osvobození od soudních poplatků „pro celé řízení se zpětnou účinností včetně všech jeho dovolání a jiných jeho návrhů“ a o ustanovení advokáta. K této žádosti soud prvního stupně již s ohledem na sudičské chování žalobce a jeho zjevně bezúspěšné uplatňování práva nepřihlížel.
Nejvyšší soud je soudem funkčně příslušným k projednání dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu (§10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále též jen „o. s. ř. “). Jestliže dovolání směřuje proti rozhodnutí soudu prvního stupně (proti němuž je zásadně přípustné odvolání), funkční příslušnost k jeho projednání není občanským soudním řádem upravena; přitom nedostatek funkční příslušnosti představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jelikož usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 8. 2021, č. j. 35 Co 84/2021-66, proti němuž dovolání rovněž výslovně směřuje, je rozhodnutím soudu prvního stupně (a nikoli rozhodnutím odvolacího soudu), dovolací soud řízení o dovolání proti němu podle §104 odst. 1 a §243b o. s. ř. zastavil.
Podáním dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vznikla dovolateli povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [§4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)]; není přitom významné, zda je dovolání přípustné – podle §238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. není dovolání přípustné proti potvrzujícímu výroku odvolacího soudu o zamítnutí návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků a o odmítnutí odvolání proti výroku o povinnosti zaplatit soudní poplatek.
Jelikož dovolatel soudní poplatek za dovolání přes poučení o následcích jeho nezaplacení neuhradil ani po výzvě soudu prvního stupně, Nejvyšší soud v souladu s ust. §243f odst. 2 o. s. ř. dovolací řízení podle §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.
Právní mocí usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku poplatková povinnost dovolatele zaniká (viz §9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích).
Nerozhodoval-li soud prvního stupně o opakované – mechanické a novými skutečnostmi neodůvodněné – žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení a předložil-li věc přímo Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o podaném dovolání, postupoval v souladu s ustálenou judikaturou (srov. usnesení Ústavního soudu z 19. 10. 2011, sp. zn. I. ÚS 1901/11, usnesení Nejvyššího soudu z 27. 3. 2018, sp. zn. 23 Cdo 797/2018, ze 7. 6. 2022, sp. zn. 26 Cdo 873/2022).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 3. 2023
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu