ECLI:CZ:NS:2023:26.CDO.3622.2022.1
sp. zn. 26 Cdo 3622/2022-317
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v právní věci žalobce K. T. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Lumírem Caletkou, advokátem se sídlem v Olomouci, Mozartova 356/83, proti žalované L. P. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Petrem Ritterem, advokátem se sídlem v Olomouci, Riegrova 376/12, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 11 C 268/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 21. června 2022, č. j. 69 Co 122/2022-266, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178 Kč, k rukám JUDr. Lumíra Caletky, advokáta se sídlem v Olomouci, Mozartova 356/83, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Olomouci (soud prvního stupně) v pořadí druhým rozsudkem ze dne 28. 1. 2022, č. j. 11 C 268/2019-225, uložil žalované povinnost vyklidit a žalobci odevzdat bytovou jednotku č. 979/16 – byt o velikosti 2+1 v budově č. p. XY – bytový dům stojící na pozemku parc. č. st. XY, zastavěná plocha a nádvoří, v k. ú. XY, obec XY, ul. XY, XY, zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště XY na LV č. XY, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok II.), o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III.) a o náhradě nákladů státu s tím, že její výše bude určena samostatným rozhodnutím (výrok IV.).
K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (soud odvolací) rozsudkem ze dne 21. 6. 2022, č. j. 69 Co 122/2022-266, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v jeho výrocích I. a IV. (výrok I.), změnil jej v nákladových výrocích II. a III. (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III.).
Rozsudek odvolacího soudu byl žalované doručen prostřednictvím jejího právního zástupce dne 22. 7. 2022 (viz č. l. 268 verte ).
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná blanketním dovoláním, které bylo do datové schránky soudu prvního stupně doručeno dne 4. 10. 2022 (viz doručenka na č. l. 293) a bylo doplněno podáním doručeným do datové schránky soudu prvního stupně dne 1. 11. 2022 (viz doručenka na č. l. 302).
Podle §240 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
Podle §240 odst. 3 věty první o. s. ř. je lhůta zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání.
Napadený rozsudek odvolacího soudu, obsahující řádné poučení o možnosti podat dovolání, byl žalované doručen dne 22. 7. 2022. Za této situace byl posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání ve smyslu §57 odst. 2 o. s. ř. čtvrtek 22. 9. 2022. Podala-li dovolatelka dovolání až dne 4. 10. 2022 a doplnila jej dne 1. 11. 2022, učinila tak po uplynutí stanovené lhůty, tedy opožděně.
Vycházeje z uvedených závěrů, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení §243c odst. 3 věty první a §218a ve spojení s §243f odst. 2 o. s. ř. jako opožděné odmítl.
S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v (Ústavním soudem zdůrazněné) přiměřené lhůtě. Nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku [§243 písm. a) o. s. ř.], neboť jde o návrh akcesorický (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 30 Cdo 865/2016, nebo ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4097/2017).
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 11. 1. 2023
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu