ECLI:CZ:NS:2023:27.CDO.1766.2023.1
sp. zn. 27 Cdo 1766/2023-221
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Marka Doležala, v právní věci navrhovatele Ludevíta Horvatha , narozeného 27. 2. 1953, bytem v Praze 9, Letovská 546, PSČ 199 00, zastoupeného Mgr. et Mgr. Janem Kořánem, advokátem, se sídlem v Praze, Opletalova 1015/55, PSČ 110 00, za účasti TULSA-BĚLČICE INVESTMENT s. r. o. v likvidaci , se sídlem v Brně, Nové sady 988/2, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 27157873, zastoupené Mgr. Petrem Žídkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Brně, Česká 154/12, PSČ 602 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 Cm 162/2021, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 1. 2023, č. j. 8 Cmo 217/2022-185, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Navrhovatel je povinen zaplatit společnosti TULSA-BĚLČICE INVESTMENT s. r. o. v likvidaci na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
[1] Návrhem doručeným 13. 9. 2021 Krajskému soudu v Brně se navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti usnesení společníků společnosti TULSA-BĚLČICE INVESTMENT s. r. o. v likvidaci (dále jen „společnost“) přijatého mimo valnou hromadu dne 28. 4. 2021, jímž byl schválen prodej pozemků (v návrhu blíže specifikovaných) ve vlastnictví společnosti (dále též jen „pozemky“ a „usnesení z 28. 4. 2021“).
[2] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 18. 7. 2022, č. j. 50 Cm 162/2021-153, návrh zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
[3] Soud prvního stupně vyšel z toho, že:
1) Společenská smlouva společnosti „nezakazuje konání hlasování valné hromady formou per rollam“.
2) „Notářským zápisem NZ 111/2021, N 98/2021“ byl vyhotoven návrh rozhodnutí valné hromady, jehož předmětem bylo schválení prodeje pozemků za cenu 35 Kč za 1 m 2 , stanovenou na základě znaleckého posudku (dále jen „notářský zápis“ a „návrh rozhodnutí“).
3) Přílohou notářského zápisu je plná moc ze dne 20. 3. 2021, jíž jednatel společnosti Richard Robert Moderow (dále též jen „R. M.“) zmocnil advokátní kancelář Feichtinger Žídek Fyrbach advokáti s. r. o., identifikační číslo osoby 29304873 (dále jen „zmocněnec“ či „advokátní kancelář“), „k zastupování zmocnitele jako jednatele a jednání jeho jménem, a to zejména v následujících záležitostech: zajištění vyhotovení návrhu rozhodnutí mimo valnou hromadu ve formě notářského zápisu, kterým bude schválen prodej všech pozemků vlastněných společností..., zaslání nebo předložení jakéhokoliv návrhu rozhodnutí mimo valnou hromadu společníkům společnosti, oznámení rozhodnutí společnosti přijatého mimo valnou hromadu společníkům, zajištění vyhotovení notářského zápisu o rozhodnutí společnosti přijaté mimo valnou hromadu...“ (dále jen „plná moc“).
4) Návrh rozhodnutí byl společníkům zaslán zmocněncem. Navrhovateli byl návrh doručen 13. 4. 2021.
5) Ve vyjádření z 28. 4. 2021, doručeným společnosti 30. 4. 2021, navrhovatel uvedl, že s návrhem rozhodnutí nesouhlasí.
6) Oznámení o přijetí rozhodnutí ze 14. 6. 2021 bylo navrhovateli řádně zasláno. Pro prodej hlasovalo 150 hlasů, proti 50 hlasů.
[4] Na takto ustaveném základě soud prvního stupně dospěl (mimo jiné) k závěru, podle kterého „jednatel na zmocněnce nedelegoval oprávnění rozhodnout o tom, jaké návrhy mají být k rozhodnutí mimo zasedání valné hromady předloženy, neboť toto bylo formulováno jednoznačně v notářském zápisu…, byly delegovány pouze otázky administrativního charakteru“.
[5] Vrchní soud v Olomouci k odvolání navrhovatele v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[6] Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, k tomu zopakoval důkaz společenskou smlouvou společnosti a originálem pověření ze dne 11. 4. 2021 (dále jen „pověření“). Jím společnost a její jednatel R. M. pověřili advokátní kancelář, „aby dne 12. 4. 2021 sepsala návrh rozhodnutí mimo valnou hromadu (per rollam) ve formě notářského zápisu ve znění: ,Valná hromada schvaluje prodej pozemků čísel parcelních...‘ blíže označených a specifikovaných v textu pověření…za kupní cenu 35 Kč za 1 m 2 kupujícímu – Zemědělskému družstvu Bělčice, IČO 00113212…Další podmínky prodeje je oprávněn sjednat jednatel společnosti“. Podle odvolacího soudu se z listiny dále podává, že „advokátní kancelář byla pověřena k zaslání takového návrhu společníkům společnosti...“.
[7] Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, podle něhož „z plné moci jednoznačně vyplývá rozsah zmocnění zástupce společnosti zmocnitelem, tedy úmysl společnosti (zastoupené jednatelem) pověřit ke zmíněným činnostem zástupce. Do množiny činností obsažených v plné moci spadá i zajištění výzvy k odsouhlasení prodeje pozemků prostřednictvím rozhodnutí per rollam…“. Pověření „prokazuje pokyn zmocnitele upřesňující obsah rozhodnutí, jehož mělo být dosaženo per rollam…“. „Námitka vady procesu rozhodování per rollam založená na neexistenci vůle jednatele společnosti, neboť vše významné měl činit namísto něj zástupce společnosti, je nedůvodná.“
II. Dovolání a vyjádření k němu
[8] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného práva, které v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a sice:
1. „Může jednatele při svolání valné hromady zastupovat zmocněnec na základě plné moci?“ a zda
2. „Je takový zmocněnec jednatele oprávněn nechat sepsat návrh rozhodnutí valné hromady a je takový zmocněnec jednatele oprávněn učinit rozhodnutí o konkrétním obsahu a znění návrhu (včetně termínu konání)?“
[9] Z obsahu dovolání se podává, že dovolatel napadá závěr soudů obou stupňů, podle něhož jednatel společnosti delegoval na zmocněnce pouze úkony administrativní povahy související s rozhodováním společníků mimo valnou hromadu.
[10] Napadené rozhodnutí je podle dovolatele v rozporu s judikaturou dovolacího soudu, podle které je pozvánka na valnou hromadu právním jednáním společnosti, jež za ni jako její zástupce činí k tomu oprávněná osoba. Tou je pouze jednatel a výhradně on je oprávněn rozhodnout o datu, místě a čase svolání valné hromady a obsahu jejího programu. K tomu dovolatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4108/2018, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2453/2021.
[11] Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu změnil tak, že vysloví neplatnost usnesení z 28. 4. 2021, případně aby usnesení odvolacího soudu, jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
[12] Společnost, ztotožňujíc se se závěry odvolacího soudu, navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl pro nepřípustnost, případně aby dovolání zamítl.
III. Přípustnost dovolání
[13] Dovolání je podle §237 o. s. ř. přípustné pro řešení dovolatelem otevřené otázky zastoupení jednatele zmocněncem k jednání v souvislosti s rozhodováním společníků mimo valnou hromadu ( per rollam ).
IV. Důvodnost dovolání
a) K zastoupení jednatele zmocněncem v souvislosti s rozhodováním společníků mimo valnou hromadu
[14] Podle §181 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), [dále jen „z. o. k.“] valnou hromadu svolává jednatel alespoň jednou za účetní období, ledaže tento zákon nebo společenská smlouva určí, že valná hromada má být svolána častěji.
[15] Podle §175 odst. 1 z. o. k. nevyloučí-li společenská smlouva rozhodování mimo valnou hromadu (dále také jen „rozhodování per rollam“), zašle osoba oprávněná svolat valnou hromadu návrh rozhodnutí na adresu uvedenou v seznamu společníků nebo jiným způsobem určeným společenskou smlouvou.
[16] Podle §175 odst. 2 z. o. k. návrh rozhodnutí obsahuje také lhůtu pro doručení vyjádření společníka, určenou společenskou smlouvou, jinak 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu společníkovi, podklady potřebné pro jeho přijetí a další údaje, určí-li tak společenská smlouva.
[17] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se ke svolání valné hromady společnosti s ručením omezeným podává:
1) Termín a místo konání valné hromady a její program se oznamuje společníkům pozvánkou. Pozvánka na valnou hromadu je právním jednáním společnosti, jež za společnost (jako její zástupce) činí k tomu oprávněná osoba.
2) Valnou hromadu společnosti s ručením omezeným svolává především jednatel jako statutární orgán společnosti, popř. osoba, které zákon přiznává působnost statutárního orgánu [např. likvidátor společnosti podle §193 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) či soudem jmenovaný opatrovník společnosti podle §487 odst. 1 o. z.]. V zákonem přesně vymezených případech tak mohou učinit i jiné osoby (společníci podle §183 věty první a 187 odst. 2 z. o. k., popř. podle §183 věty druhé z. o. k. dozorčí rada, je-li zřízena a vyžadují-li to zájmy společnosti).
3) Jelikož rozhodnutí o svolání valné hromady (včetně určení místa, data a hodiny konání valné hromady a jejího pořadu) spadá do působnosti jednatele jako člena statutárního orgánu, musí jej jednatel učinit osobně, tj. nemůže výkon této činnosti přenést na třetí osobu, ledaže by v případě existence více jednatelů tvořících kolektivní orgán pro jednotlivý případ zmocnil jiného jednatele, aby za něho při jeho neúčasti na zasedání kolektivního orgánu hlasoval (srov. §159 odst. 2 o. z.).
4) Uvedený závěr však nebrání tomu, aby jednatel pověřil třetí osobu realizací tohoto rozhodnutí (např. rozesláním pozvánky společníkům, zajištěním a organizací zasedání valné hromady apod.).
Srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 4108/2018 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2947/2018, ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020, a sp. zn. 27 Cdo 2453/2021.
[18] Právě citované judikatorní závěry se obdobně prosadí i ve vztahu ke zmocnění třetí osoby k jednotlivým úkonům souvisejícím s rozhodováním společníků mimo valnou hromadu ( per rollam ) podle §175 z. o. k.
[19] Platí, že jednatel společnosti vykonává funkci osobně, není tudíž oprávněn její výkon přenést na třetí osobu. Ovšem lze připustit, aby třetí osobu pověřil k jednotlivým faktickým úkonům, jimiž je jeho rozhodnutí o rozhodování per rollam – v souladu s k tomu udělenými pokyny – realizováno, jako v této věci (např. zajištění vyhotovení návrhu rozhodnutí formou notářského zápisu, rozeslání návrhu rozhodnutí společníkům, vyrozumění společníků o rozhodnutí a výsledku hlasování).
[20] Dovodil-li odvolací soud, že z obsahu plné moci a pověření jednoznačně vyplývá vůle společnosti (zastoupené jednatelem) k uskutečnění hlasování o návrhu rozhodnutí per rollam , nelze tomuto závěru, ani ve světle výše uvedeného, ničeho vytknout.
[21] Na tomto závěru nic nemění ani námitka dovolatele, podle které bylo na zmocněnce delegováno výhradní oprávnění jednatele určit, kdy bude návrh rozhodnutí společníkům odeslán, a určit lhůtu k jejich vyjádření k návrhu. Je tomu tak proto, že lhůta pro vyjádření společníků k návrhu rozhodnutí se podává přímo z §175 odst. 2 z. o. k., nestanoví-li společenská smlouva jinak. Ani v tomto ohledu tak k delegaci výkonu práv jednatele společnosti dojít nemohlo.
b) Vady řízení
[22] Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
[23] Výtka dovolatele poukazující na vadu řízení spočívající v nedostatečnosti odůvodnění napadeného rozhodnutí však není důvodná. Jak se podává z ustálené judikatury Ústavního soudu, soudům adresovaný závazek, plynoucí z práva na spravedlivý proces a promítnutý do podmínek kladených na odůvodnění rozhodnutí, nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. II. ÚS 1544/14).
[24] Nadto dovolatel své námitky, jejichž nedostatečné vypořádání odvolacím soudem namítá, mohl uplatnit (a také uplatnil) v dovolání, jehož důvodností se Nejvyšší soud zabýval.
c) Shrnutí
[25] Jelikož se dovolateli prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu a jeho obsahového vymezení správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo a jelikož Nejvyšší soud neshledal ani jiné vady, k jejichž existenci přihlíží u přípustných dovolání z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), dovolání podle §243d písm. a) o. s. ř. zamítl.
[26] Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o §243c odst. 3 větu první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když dovolání navrhovatele bylo zamítnuto a společnosti vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.
[27] Ty sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 14. 6. 2023) podle §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) – jejíž výše podle §7 bodu 5 advokátního tarifu činí 3.100 Kč. Spolu s náhradou paušálních výdajů podle §13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč a po připočtení 21 % daně z přidané hodnoty (§137 odst. 3 o. s. ř.) tak dovolací soud přiznal společnosti k tíži navrhovatele celkem 4.114 Kč.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 20. 12. 2023
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu