ECLI:CZ:NS:2023:29.CDO.1423.2023.1
sp. zn. 29 Cdo 1423/2023-73
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v konkursní věci úpadce J. K. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 K 92/97, o žalobě pro zmatečnost podané úpadcem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. srpna 2018, č. j. 2 Ko 16/2018-11437, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 58 Cm 7/2019, o dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. března 2022, č. j. 17 Cmo 12/2022-45, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále jen „konkursní soud“) usnesením ze dne 18. září 2017, č. j. 52 K 92/97-11182, odmítl návrh úpadce (J. K.) ze dne 12. září 2017, aby JUDr. Jaroslavě Šafránkové (správkyni jeho konkursní podstaty) zakázal předběžným opatřením nakládat s majetkem konkursní podstaty; Vrchní soud v Praze k odvolání úpadce usnesením ze dne 24. srpna 2018, č. j. 2 Ko 16/2018-11437, zamítl návrh úpadce, aby mu byl pro odvolací řízení ustanoven zástupce (první výrok) a potvrdil usnesení konkursního soudu ze dne 18. září 2017. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 24. srpna 2018 odmítl Nejvyšší soud usnesením ze dne 28. února 2019, sp. zn. 29 Cdo 645/2019; 29 Cdo 646/2019; 29 Cdo 650/2019; 29 Cdo 651/2019; 29 Cdo 652/2019; 29 Cdo 653/2019; 29 Cdo 654/2019; 29 Cdo 655/2019; 29 Cdo 656/2019; 29 Cdo 657/2019; 29 Cdo 658/2019; 29 Cdo 659/2019; 29 Cdo 660/2019; 29 Cdo 662/2019; 29 Cdo 697/2019.
Proti usnesení Vrchního soudu v Praze, č. j. 2 Ko 16/2018-11437, podal úpadce dne 5. června 2016 žalobu pro zmatečnost
Usnesením ze dne 12. ledna 2022, č. j. 58 Cm 7/2019-33, nepřiznal konkursní soud úpadci osvobození od soudních poplatků (výrok I.), řízení (o žalobě pro zmatečnost) zastavil (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).
Vrchní soud v Praze k odvolání úpadce usnesením ze dne 29. března 2022, č. j. 17 Cmo 12/2022-45, zrušil usnesení konkursního soudu v bodu I. výroku a řízení o návrhu úpadce na osvobození od soudních poplatků zastavil (první výrok); v bodech II. a III. výroku změnil usnesení konkursního soudu tak, že se řízení nezastavuje (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 29. března 2022 podal úpadce (blanketní) dovolání, jež spojil se žádostí o ustanovení zástupce za účelem jeho odůvodnění (doplnění).
Žaloba pro zmatečnost směřuje proti usnesení odvolacího soudu vydanému v rámci konkursního řízení vedeného na majetek úpadce podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Jde o mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutí vydanému v konkursním řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2006, sp. zn. 29 Odo 783/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 10, ročník 2006, pod číslem 147, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. února 2007, sp. zn. 29 Odo 34/2005, takže i pro řízení o takové žalobě pro zmatečnost platí ustanovení §432 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), podle něhož se pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (před 1. lednem 2008) použijí dosavadní právní předpisy. V intencích závěrů obsažených již v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3409/2008, uveřejněném pod číslem 16/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, se oněmi „dosavadními právními předpisy“ rozumí i občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2007 (dále též jen „o. s. ř.“). Občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2007 je rozhodný i pro dovolací řízení v této věci.
Důvod odstraňovat nedostatek povinného zastoupení úpadce konkursní soud s ohledem na ustanovení §241b odst. 2 o. s. ř. neměl.
Dovolání proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu ze dne 29. března 2022 Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř., jelikož objektivně není přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu. Srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2002, sp. zn. 29 Odo 205/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2002, pod číslem 102, k jejichž závěrům se Nejvyšší soud přihlásil např. v usnesení ze dne 26. října 2021, sp. zn. 29 Cdo 2397/2021.
Dovolání proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu ze dne 29. března 2022 Nejvyšší soud odmítl jako subjektivně nepřípustné, když posouzení tzv. subjektivní přípustnosti dovolání – ve smyslu ustanovení §243b odst. 5, §240 odst. 1 a §218 odst. 1 písm. b) o. s. ř. – je nutné učinit před zkoumáním, zda je dovolání objektivně přípustné. K podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 1999, sp. zn. 20 Cdo 1760/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2000, pod číslem 7, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. srpna 2003, sp. zn. 29 Cdo 2290/2000, uveřejněné pod číslem 38/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V daném případě by odklizení měnícího výroku usnesení odvolacího soudu, podle něhož se nezastavuje řízení o dovolatelem podané žalobě pro zmatečnost, nemohlo přivodit pro něj příznivější následek.
Okolnost, že napadené usnesení obsahuje nesprávné poučení o přípustnosti dovolání, možnost podat dovolání tam, kde to zákon nepřipouští, nezakládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 5. 2023
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu