ECLI:CZ:NS:2023:29.ICDO.90.2023.1
KSPL 58 INS 26950/2019
58 ICm 444/2021
sp. zn. 29 ICdo 90/2023-138
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem v právní věci žalobce Insolvenční servis v. o. s ., se sídlem v Olomouci, Mišákova 326/15, PSČ 779 00, identifikační číslo osoby 07306709, jako insolvenčního správce dlužníka morez stavební s. r. o., zastoupeného Mgr. Dorotou Płonkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Jungmannova 745/24, PSČ 110 00, proti žalovanému Finančnímu úřadu pro Plzeňský kraj , se sídlem v Plzni, Hálkova 2790/14, PSČ 301 00, o určení neúčinnosti právních jednání dlužníka a vydání plnění do majetkové podstaty dlužníka, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 58 ICm 444/2021, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka morez stavební s. r. o. , se sídlem v Plzni, Terezie Brzkové 1037/27, PSČ 318 00, identifikační číslo osoby 29115850, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 58 INS 26950/2019, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. února 2023, č. j. 58 ICm 444/2021, 103 VSPH 678/2022-53 (KSPL 58 INS 26950/2019), takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3 400 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem ze dne 30. května 2022, č. j. 58 ICm 444/2021-29 (KSPL 58 INS 26950/2019), Krajský soud v Plzni (dále jen „insolvenční soud“) zamítl žalobu na určení, že „právní úkony“ dlužníka (morez stavební s. r. o.) spočívající v platbách ve prospěch žalovaného provedených od 24. října 2018 do 23. prosince 2019 v celkové výši 3 473 269 Kč jsou neúčinné (bod I. výroku), a rovněž tak zamítl žalobu na uložení povinnosti žalovanému vydat do majetkové podstaty dlužníka získaný majetkový prospěch z předmětných plateb (bod II. výroku). Zároveň rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod III. výroku).
2. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek insolvenčního soudu v části bodu I. výroku ohledně tam specifikovaných plateb a v tomu odpovídající části bodu II. výroku, kterou byla zamítnuta žaloba na zaplacení částky 296 329 Kč do majetkové podstaty dlužníka (první výrok). Dále rozsudek insolvenčního soudu změnil ve zbývající části bodu I. výroku tak, že tam specifikované platby dlužníka ve prospěch žalovaného jsou vůči věřitelům dlužníka neúčinnými právními jednáními, a ve zbývající části bodu II. výroku tak, že žalovaný je povinen zaplatit do majetkové podstaty dlužníka částku 3 176 940 Kč (druhý výrok). Zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (třetí výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž namítá nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí změnil.
4. K dovolání se vyjádřil žalobce, který jej považuje za nepřípustné a nedůvodné, a proto navrhuje dovolání odmítnout, příp. zamítnout.
5. Podle §241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Dle §237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
6. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje (ani jen) pouhá citace textu §237 o. s. ř. (či jeho části).
7. K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, či ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Srov. ostatně též usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, a ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14.
8. Výše uvedenému požadavku přitom dovolatel v projednávané věci nedostál, neboť v dovolání (posouzeném z obsahového hlediska i v jiných jeho částech) není ohledně předpokladů přípustnosti dovolání uvedeno ničeho.
9. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle §243c odst. 1 a §243f odst. 2 o. s. ř., neboť trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.
10. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto, čímž žalobci vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty v dané věci sestávají z mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 6. června 2023), která podle ustanovení §7 bodu 5., §9 odst. 4 písm. c/ a §11 odst. 1 písm. k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), činí 3 100 Kč, a dále z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (§13 odst. 4 advokátního tarifu). Celkem činí náhrada nákladů dovolacího řízení přiznaná žalobci částku 3 400 Kč.
Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 31. 7. 2023
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu