ECLI:CZ:NS:2023:29.NSCR.52.2022.1
KSPH 65 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 52/2022-A-183
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka P. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného Mgr. Ing. Davidem Veselým, advokátem, se sídlem v Praze, Žitavského 496, o insolvenčním návrhu věřitelů 1/ POWER electrical services s. r. o. , se sídlem v Praze 5, Pod Rybníkem 1182/1, identifikační číslo osoby 48112909, zastoupeného JUDr. Michalem Brychtou, advokátem, se sídlem v Praze, Široká 36/5, 2/ Engineering investment s. r. o. , se sídlem v Brně, Úvoz 977/18, identifikační číslo osoby 06429521, zastoupeného Mgr. Davidem Fyrbachem, LL. M., advokátem, se sídlem v Brně, Česká 154/12, 3/ M. D. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Miroslavem Synkem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Balbínova 223/5, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 65 INS XY, o dovolání prvního insolvenčního navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. listopadu 2021, č. j. KSPH 65 INS XY, 4 VSPH XY, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. První insolvenční navrhovatel je povinen zaplatit dlužníku na náhradě nákladů dovolacího řízení do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení částku 4 114 Kč, k rukám zástupce dlužníka.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 11. června 2021, č. j. KSPH 65 XY , Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“):
[1] Zamítl insolvenční návrh, jímž se první insolvenční navrhovatel (POWER electrical services s. r. o.), druhý insolvenční navrhovatel (Engineering investment s. r. o.) a třetí insolvenční navrhovatel (M. D.) domáhali zjištění úpadku dlužníka (P.) [bod I. výroku].
[2] Uložil insolvenčním navrhovatelům zaplatit společně a nerozdílně České republice – insolvenčnímu soudu soudní poplatek ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci usnesení (bod II. výroku).
[3] Uložil insolvenčním navrhovatelům zaplatit společně a nerozdílně dlužníkovi do tří dnů od právní moci usnesení náhradu nákladů řízení ve výši 74 052 Kč (bod III. výroku).
2. K odvolání prvního a třetího insolvenčního navrhovatele Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 8. listopadu 2021, č. j. KSPH 65 INS XY , 4 VSPH XY :
[1] Potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a III. výroku a odmítl odvolání proti bodu II. výroku usnesení insolvenčního soudu (první výrok).
[2] Uložil insolvenčním navrhovatelům zaplatit dlužníku společně a nerozdílně náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 12 342 Kč (druhý výrok).
3. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem insolvenčního soudu, že první a druhý insolvenční navrhovatel jsou aktivně legitimovaní k podání insolvenčního návrhu, neboť mají splatné a neuhrazené pohledávky za dlužníkem po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti v celkové výši 4 418 218,93 Kč. Ohledně aktivní legitimace třetího insolvenčního navrhovatele uzavřel, že mu aktivní legitimace nesvědčí.
4. Shodně s insolvenčním soudem odvolací soud shledal, že dlužník není v úpadku ani ve formě platební neschopnosti ani ve formě předlužení, neboť má disponibilní prostředky ve výši 29 723 617,38 Kč a nemovitý majetek v hodnotě zhruba 7 223 000 Kč, což vysoce převyšuje jeho závazky ve výši 5 408 875,30 Kč.
5. Seznamy majetku a závazků předložené dlužníkem s dovětkem „dle nejlepšího vědomí a svědomí a na základě dostupných informací“ nelze považovat za nepřípustné, neboť insolvenční zákon pouze ukládá povinnost, aby dlužník výslovně uvedl, že seznamy jsou úplné a správné, což dlužník učinil.
6. Proti usnesení odvolacího soudu podal první insolvenční navrhovatel dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, popřípadě právních otázek, při jejichž řešení se soudy nižších stupňů odchýlily od rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
7. Dovolatel předkládá Nejvyššímu soudu k zodpovězení následující otázky:
[1] Lze prohlášení o správnosti a úplnosti seznamů podle §104 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) s výhradou či podmínkou považovat za prohlášení splňující formální požadavky stanovené tímto ustanovením?
[2] Lze předložení seznamů majetku, závazků a zaměstnanců obsahujících zjevnou obsahovou vadu nebo neúplnost považovat za řádné splnění povinnosti dlužníka, které nezakládá domněnku platební neschopnosti dlužníka ve smyslu §3 odst. 2 písm. d/ insolvenčního zákona?
[3] Může obsahová vada či neúplnost seznamů podle §104 insolvenčního zákona vědomě způsobená dlužníkem vést k vyvrácení domněnky platební neschopnosti dlužníka ve smyslu §3 odst. 2 písm. d/ insolvenčního zákona?
8. V mezích ohlášeného dovolacího důvodu se dovolatel blíže soustřeďuje na formální náležitosti seznamů majetku, závazků a zaměstnanců a dovozuje, že uvedený dodatek způsobuje, že dlužník nepředložil řádné seznamy a nevyvrátil tak domněnku svého úpadku ve smyslu ustanovení §3 odst. 2 písm. d/ insolvenčního zákona.
9. Dlužník považuje napadené rozhodnutí za věcně správné, přičemž dovolatelem předložené právní otázky označuje za nerozhodné s tím, že rozhodnutí na jejich řešení nezávisí; dovolání proto navrhuje odmítnout jako nepřípustné, případně jej zamítnout.
10. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
11. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v tom, že spočívá-li rozhodnutí odvolacího soudu na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede samostatně k výsledku dosaženému rozhodnutím odvolacího soudu, není dovolání ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř. přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení §237 o. s. ř. Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. ustanovení §242 odst. 3 věty první o. s. ř. a důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. IV. ÚS 560/08, který je dostupný i na webových stránkách Ústavního soudu). Věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek nemůže v takovém případě ovlivnit výsledek řízení a dovolání je nepřípustné jako celek. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“), a v poměrech občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013 např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2016, sp. zn. 29 Cdo 654/2016 (a judikaturu tam označenou), nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2019, sen. zn. 29 ICdo 133/2017, které jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu. Tím spíše pak dovolání nemůže být přípustné, pokud se s argumentací odvolacího soudu určující pro dovoláním napadené rozhodnutí míjí a vyřešení těch právních otázek, na nichž toto rozhodnutí stojí, nijak nezpochybňuje.
12. Dovolatel se ve své argumentaci soustřeďuje na to, zda dlužník splnil svou povinnost předložit řádné seznamy majetku, závazků a zaměstnanců podle ustanovení §104 insolvenčního zákona. Napadené rozhodnutí však spočívá na jiném závěru; totiž na skutečnosti, že dlužník vyvrátil domněnku svého úpadku tím, že prokázal dostatek disponibilních prostředků k zaplacení osvědčených pohledávek věřitelů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. března 2012, sen. zn. 29 NSČR 38/2010, uveřejněné pod číslem 83/2012 Sb. rozh. obč.). Proti tomuto závěru se dovolání nijak argumentačně nevymezuje a řešení otázek, jež dovolání klade (posuzováno podle jeho obsahu), je tak pro výsledek dovolacího řízení právně bezcenné (výsledek řízení nemůže ovlivnit).
13. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání prvního insolvenčního navrhovatele bylo odmítnuto. V situaci, kdy dovolání podal pouze první insolvenční navrhovatel, přitom nebyl důvod pokládat (byť jen v rovině rozhodování o náhradě nákladů dovolacího řízení) za účastníky dovolacího řízení druhého a třetího insolvenčního navrhovatele; srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2022, sen. zn. 29 NSČR 82/2021.
14. Náklady dlužníka sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání), určené podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu). Advokátu dlužníka přísluší za tento úkon právní služby mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč (§7 odst. 5, §9 odst. 4 písm. c/ advokátního tarifu). Spolu s náhradou hotových výdajů podle ustanovení §13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč a připočtením částky 714 Kč, odpovídající 21% dani z přidané hodnoty, tak jde o částku 4 114 Kč, kterou je první insolvenční navrhovatel povinen zaplatit dlužníku k rukám jeho advokáta.
15. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 1. 2023
Mgr. Hynek Zoubek
předseda senátu