ECLI:CZ:NS:2023:3.TDO.1145.2022.1
sp. zn. 3 Tdo 1145/2022-361
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. ledna 2023 o dovolání, které podal obviněný D. D., nar. XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Valdice, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 26. 7. 2022, sp. zn. 55 To 190/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 2 T 6/2022, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání obviněného D. D. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 4. 5. 2022, sp. zn. 2 T 6/2022 byl obviněný D. D. uznán vinným pokračujícím přečinem vyhrožování s cílem působit na úřední osobu podle §326 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku. Za to byl podle §326 odst. 1 trestního zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
O odvolání obviněného proti uvedenému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 26. 7. 2022, sp. zn. 55 To 190/2022 , jímž podle §256 trestního řádu odvolání zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 26. 7. 2022 [§139 odst. 1 písm. b) cc) trestního řádu].
Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný dovoláním , v němž uplatnil důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) trestního řádu. Obviněný namítl, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu spočívající na důkazech, které by mohly být zpochybněny důkazy, které navrhoval a nebyly provedeny. Konkrétně uvedl, že při hlavním líčení u Okresního soudu v České Lípě zpochybňoval znalecký posudek MUDr. Jaroslava Tržického. Tento znalec byl opakovaně ustanovován v jeho trestních věcech a pak jen mechanicky přenášel své původní závěry do nového posudku. Obviněný se proto domáhal revizního znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Sám znalec potvrdil, že ve třech nebo čtyřech případech vyhotovoval posudek k osobě obviněného. Při výslechu však mluvil obecně a nebyl schopen odpovědět na dotaz jeho obhájkyně, jak dlouho obviněného vyšetřoval. Okresní soud jeho návrh na provedení revizního znaleckého posudku zamítl jako nedůvodný a stejný závěr učinil i Krajský soud s tím, že obviněný nepředložil žádný důkaz, který by závěry znalce zpochybňoval a že z odpovědí znalce při hlavním líčení nevyplynuly důvodné pochybnosti o správnosti znaleckého posudku. Obviněný je rovněž přesvědčen, že došlo ke změně jeho psychiky a znalec se tím měl zabývat. Jeho chování má být natolik rozdílné od jiných obviněných, že by mohlo jít o takovou duševní poruchu, která by mohla mít vliv i na jeho příčetnost.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud vyhověl jeho dovolání a podle §265k odst. 1 trestního řádu zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 26. 7. 2022, sp. zn. 55 To 190/2022 a podle §265l trestního řádu Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Opis dovolání obviněného byl soudem prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 trestního řádu zaslán k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství . Státní zástupkyně tam činná uvedla, že námitky vyjádřené v dovolání uplatňuje obviněný v rámci své obhajoby již od samého začátku trestního řízení a vtělil je i do svého řádného opravného prostředku. Státní zástupkyně souhlasila s názorem odvolacího soudu, že v řízení nevyvstala i jakákoliv potřeba přezkumu správnosti závěrů znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie MUDr. Jaroslava Tržického, kdy sama skutečnost, že obviněný se závěry jeho znaleckého posudku nesouhlasí, není legitimním důvodem pro prověřování správnosti obsahu tohoto důkazu. Dále poukázala na listinné důkazy, zejména na znalecký posudek o duševním stavu obviněného, který byl vypracován v jiné trestní věci jiným znalcem, a to MUDr. Petrem Nedomou dne 27. 4. 2016. Ani v tomto posudku nebylo znalcem zjištěno, že by obviněný byl z psychiatrického hlediska nebezpečný a znalec ani nedoporučil uložení žádné z forem ochranného léčení. Znalec shodně se znalcem v této trestní věci MUDr. Jaroslavem Tržickým dospěl k závěru, že obviněný má smíšenou poruchu osobnosti vykazující symplexní nezdrženlivé, impulzivní, maladaptivní a disociální rysy. Rozpoznávací i ovládací schopnosti byly u obviněného shledány jako zcela zachovalé s tím, že obviněný je schopen chápat smysl trestního řízení. Vypracování revizního znaleckého posudku z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie v daném případě tedy nebylo důvodné a soudem byl správně tento návrh na doplnění dokazování odmítnut. Státní zástupkyně má za to, že meritorní rozhodnutí v této věci není zatíženo takovou vadou, kterou by bylo nutno a možno napravit cestou dovolání, přičemž deklarovaný důvod dovolání naplněn nebyl.
Státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu odmítl, protože je zjevně neopodstatněné. Dále navrhla, aby Nejvyšší soud o dovolání rozhodl v souladu s §265r odst. 1 písm. a) trestního řádu v neveřejném zasedání. Pro případ, že by Nejvyšší soud shledal podmínky pro jiné než navrhované rozhodnutí, vyjádřila ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) trestního řádu výslovný souhlas s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání i jiným než navrženým způsobem.
Obviněný D. D. je podle §265d odst. 1 písm. c) trestního řádu osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§265e odst. 1 trestního řádu), prostřednictvím obhájkyně (§265d odst. 2 věta první trestního řádu) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v §265f odst. 1 trestního řádu.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c trestního řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a trestního řádu. Shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) trestního řádu, neboť napadá pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) trestního řádu, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b trestního řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) trestního řádu. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. §265i odst. 1, 3 trestního řádu).
Z hlediska posouzení dovolání a rozhodnutí o něm je významné, že novelou trestního řádu č. 220/2021 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2022 mj. ke změně ve formulaci dovolacích důvodů. Konkrétně byl do §265b odst. 1 trestního řádu zakomponován nový dovolací důvod označený písmenem g) . Současně došlo k přečíslování zbylých dovolacích důvodů. Obviněný v dovolání výslovně zmiňuje dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) trestního řádu. Tuto změnu trestního řádu je třeba reflektovat i v rámci rozhodování o podaném dovolání, přičemž při klasifikaci jeho námitek pod uplatněný dovolací důvod, stejně jako při hodnocení důvodnosti dovolání a posouzení skutečnosti, zda se uplatněné námitky s vytýkaným dovolacím důvodem rozcházejí či nikoli, musí být v rámci dovolacího řízení vycházeno z trestního řádu ve znění účinném po 1. 1. 2022.
Nově zařazený důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) trestního řádu je naplněn tehdy, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy.
Obviněný toliko zpochybňoval znalecký posudek MUDr. Jaroslava Tržického, který byl opakovaně ustanovován v jeho trestních věcech s tím, že znalec pouze mechanicky přenášel své původní závěry do nového posudku, že při výslechu tento mluvil obecně a nebyl schopen odpovědět na dotaz, jak dlouho obviněného vyšetřoval. Proto měl být vypracován revizní znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. U obviněného mělo dojít ke změně jeho psychiky, což by mohlo mít vliv na jeho příčetnost, čímž se měl znalec zabývat.
Nejvyšší soud konstatuje, že dovolací námitky uplatňuje obviněný již od samého začátku trestního řízení a vtělil je i do svého řádného opravného prostředku. Zabývaly se jimi tedy jak nalézací, tak odvolací soud. Popsané námitky se týkají provedeného důkazu, znaleckého posudku, zpochybňují správnost jeho obsahu a z něho plynoucích skutkových zjištění a nutno konstatovat, že se zcela míjí s výše uvedenými dovolacími důvody podle §265b odst. 1 písm. g) trestního řádu.
Není možné, aby Nejvyšší soud cokoli měnil na skutkových zjištěních, která se stala podkladem výroku o vině. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3 trestního řádu, §263 odst. 6, 7 trestního řádu). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Zásah dovolacího soudu do skutkových zjištění přichází v úvahu pouze tehdy, pokud by skutková zjištění soudů neměla v důkazech vůbec obsahový podklad, případně pokud by byla opakem toho, co je obsahem důkazů, anebo pokud by nevyplývala z obsahu důkazů při žádném logicky přijatelném způsobu jejich hodnocení. Nejvyšší soud se ani po dni 1. 1. 2022 nestává jakousi třetí instancí plného skutkového přezkumu a dovolání jakožto mimořádný opravný prostředek nemůže plnit funkci „dalšího odvolání“. Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by (taxativně) velmi úzké vymezení dovolacích důvodů (k tomu viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Proto stále není smyslem řízení o dovolání a tím ani úkolem Nejvyššího soudu, aby jednotlivé důkazy znovu podrobně reprodukoval, rozebíral, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Pokud se soudy nedopustily žádné zásadní deformace provedených důkazů a tyto hodnotily v souladu s jejich obsahem a ani jinak zjevně nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 trestního řádu a také své úvahy logicky a přijatelně vysvětlily, pak nepřichází do úvahy změna v těch skutkových zjištěních, která se stala podkladem výroku o vině.
Tento závěr učinil Nejvyšší soud při znalosti právního názoru vyjádřeného v konstantní judikatuře Ústavního soudu, podle nějž – s ohledem na právo obviněného na spravedlivý proces – je nutno o relevanci námitek proti skutkovým zjištěním uvažovat i v dovolacím řízení v těch případech, kdy je dán extrémní rozpor mezi skutkovým stavem věci v soudy dovozené podobě a provedenými důkazy (k tomu např. nálezy Ústavního soudu ve věcech sp. zn. I. ÚS 4/04 nebo sp. zn. III. ÚS 3136/09). Extrémní rozpor, je ovšem dán tehdy, jestliže zásadní skutková zjištění v rozhodnutí zcela chybí vzhledem k absenci příslušných důkazů, nebo zjevně nemají žádnou vazbu na soudem deklarovaný obsah provedeného dokazování, či jsou dokonce opakem toho, co bylo skutečným obsahem dokazování.
Takovými vadami však napadená rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ani Okresního soudu v České Lípě netrpěla. Soud prvního stupně se ve svém rozsudku s provedenými důkazy vypořádal jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech. Přitom vyhodnotil jejich obsah a zároveň podrobně vyložil a odůvodnil (§125 odst. 1 trestního řádu), jaké skutečnosti vzal za prokázané. Odvolací soud po provedeném přezkumu (§254 odst. 1 trestního řádu) neměl ke skutkovým zjištěním soudu prvního stupně výhrad. Zdůraznil přitom obsah usvědčujících důkazů a vypořádal se s odvolacími námitkami obviněného. Sám analyzoval důkazní situaci a přesvědčivě vyložil, proč o skutkovém stavu věci nepřetrvávají důvodné pochybnosti. Nelze říci, že by byl v projednávaném případě skutkový stav věci zjišťován povrchně, anebo že by byl výsledek řízení toliko projevem nepřípustné soudní libovůle.
Nejvyšší soud zdůrazňuje, že v řízení nevyvstala jakákoliv potřeba přezkumu správnosti závěrů znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie MUDr. Jaroslava Tržického. Pouhá skutečnost, že obviněný se závěry znaleckého posudku MUDr. Jaroslava Tržického nesouhlasí, není legitimním důvodem pro prověřování správnosti obsahu tohoto důkazu. V souvislosti s námitkami obviněného je třeba poukázat také na znalecký posudek o duševním stavu obviněného, který byl vypracován dne 27. 4. 2016 v jiné trestní věci znalcem MUDr. Petrem Nedomou. Ani v tomto posudku nebylo zjištěno, že by obviněný byl z psychiatrického hlediska nebezpečný. Znalec MUDr. Petr Nedoma nedoporučil uložení žádné z forem ochranného léčení. Oba znalci shodně dospěli k závěru, že obviněný má smíšenou poruchu osobnosti vykazující symplexní nezdrženlivé, impulzivní, maladaptivní a disociální rysy. Rozpoznávací i ovládací schopnosti byly u obviněného shledány jako zcela zachovalé s tím, že obviněný je schopen chápat smysl trestního řízení. Vypracování revizního znaleckého posudku z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie proto v daném případě skutečně nebylo důvodné a soudy správně tento návrh na doplnění dokazování odmítly.
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b trestního řádu. Poněvadž ve věci obviněného dospěl k závěru, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu o jeho odmítnutí, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v §265i odst. 3 trestního řádu. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) trestního řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání, aniž by k tomuto postupu zákon vyžadoval souhlasu stran [srov. §265r odst. 1 písm. c) trestního řádu].
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení
opravný prostředek přípustný (§265n trestního řádu).
V Brně dne 11. ledna 2023
JUDr. Pavel Šilhavecký
předseda senátu