ECLI:CZ:NS:2023:3.TDO.16.2023.1
sp. zn. 3 Tdo 16/2023-373
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 2. 2023 o dovolání, které podal obviněný Z. F., nar. XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 9. 2022, č. j. 8 To 63/2022-315, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 3T 3/2022, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného Z. F. odmítá.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 6. 2022, č. j. 3T 3/2022-274, byl obviněný Z. F. (dále jen „obviněný“) uznán vinným zločinem vydírání podle §175 odst. 1, 2 písm. c), odst. 3 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“), jehož se dopustil jednáním popsaným ve skutkové větě odsuzujícího rozsudku.
2. Za to byl podle §175 odst. 3 tr. zákoníku za použití §58 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle §81 odst. 1, §82 odst. 1 a §84 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let za současného vyslovení dohledu nad obviněným. Podle §82 odst. 2 tr. zákoníku byla obviněnému uložena povinnost uhradit podle svých sil škodu trestným činem způsobenou. Podle §82 odst. 2 tr. zákoníku a §48 odst. 4 písm. h) tr. zákoníku byla obviněnému uložena povinnost zdržet se požívání alkoholických nápojů a jiných návykových látek. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest propadnutí věci (baseballové pálky). Konečně bylo odsuzujícím rozsudkem podle §228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“), rozhodnuto o uplatněných nárocích na náhradu škody.
3. Proti rozsudku nalézacího soudu podala státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni odvolání, a to v neprospěch obviněného. O podaném odvolání rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 21. 9. 2022, č. j. 8 To 63/2022-315 , tak, že podle §258 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. ř. napadený rozsudek částečně zrušil , a to ve výroku o trestu. Podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného podle §175 odst. 3 tr. zákoníku odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání 5 roků se zařazením do věznice s ostrahou. Odvolací soud obviněnému dále podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku znovu uložil trest propadnutí věci (baseballové pálky).
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání , které opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Obviněný brojí zejména proti výroku o trestu. Na rozdíl od odvolacího soudu je přesvědčen, že důvody a podmínky pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody podle §58 odst. 1 tr. zákoníku jsou v jeho věci dány. Obviněný se poškozenému omluvil, poškozený omluvu přijal. Obviněný poukazuje na zásadu subsidiarity trestních sankcí. Podmíněné odsouzení s dohledem podle obviněného postačuje. Soudy se dostatečně nezabývaly přiměřeností trestu a jeho individualizací. Odsouzený pracuje, uložením trestu by byl z řádného občanského a pracovního života vytržen.
5. Okrajově se argumentace obviněného dotýká také výroku o vině. Obviněný tvrdí, že kvalifikovaná skutková podstata zločinu vydírání podle §175 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku (vyžadující delší dobu trvající poruchu zdraví) byla jeho jednáním naplněna hraničně.
6. Obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a aby mu věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí.
7. Dovolání obviněného bylo ve smyslu §265h odst. 2 věty první tr. ř. zasláno nejvyššímu státnímu zástupci k případnému vyjádření. K dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“). Ta nejprve shrnula dovolací argumentaci obviněného a následně se vyjádřila k jednotlivým dovolacím námitkám.
8. Státní zástupkyně uvedla, že podmínky moderačního ustanovení §58 odst. 1 tr. zákoníku v případě obviněného zjevně naplněny nebyly. Nejednalo se o hraniční případ, znaky skutkové podstaty zločinu vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku byly naplněny jednoznačně. Druhý útok obviněného baseballovou pálkou směřující na hlavu poškozeného nevedl k ještě těžšímu následku jen díky tomu, že jej poškozený rukou vykryl. Trest uložený odvolací soudem obviněnému plně koresponduje se všemi rozhodnými hledisky pro ukládání trestu.
9. Rozhodnutí v této věci není podle státní zástupkyně zatíženo takovou vadou, kterou by bylo nutno a možno napravit cestou dovolání, přičemž deklarovaný důvod dovolání naplněn nebyl. Proto státní zástupkyně navrhuje, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné. Navrhuje, aby Nejvyšší soud podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl v neveřejném zasedání. Současně podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. vyjádřila souhlas s tím, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání učinil i jiné než navrhované rozhodnutí.
III.
Přípustnost dovolání
10. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná.
11. Shledal, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.).
12. Nejvyšší soud se dále zabýval otázkou přípustnosti dovolání. Zjistil přitom, že obviněný proti odsuzujícímu rozsudku nalézacího soudu nepodal odvolání. Výrok o trestu se však stal předmětem přezkumné činnosti odvolacího soudu, a to k odvolání státního zástupce v neprospěch obviněného.
13. Platí, že jestliže odvolání bylo podáno toliko proti výroku o trestu rozsudku soudu prvního stupně a odvolací soud podle §254 odst. 1 tr. ř. přezkoumával zákonnost a odůvodněnost pouze tohoto oddělitelného výroku rozsudku, jakož i správnost postupu řízení, které mu předcházelo (aniž byl přitom povinen přezkoumat jiné výroky podle §254 odst. 2, 3 tr. ř.), může dovolatel napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu jen v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud oprávněn přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně. Směřuje-li přesto dovolání proti výroku, který odvolací soud nepřezkoumával podle §254 odst. 1 tr. ř. a neměl povinnost jej přezkoumávat ani podle §254 odst. 2, 3 tr. ř., musí být takové dovolání odmítnuto jako nepřípustné podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 5 Tdo 82/2003, uveřejněné pod č. 20/2004 Sb. rozh. tr., shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2020, sp. zn. 11 Tdo 286/2020). Zásadně totiž platí, že pokud soud druhého stupně některé výroky rozhodnutí soudu prvního stupně nepřezkoumal, ani nebyl povinen přezkoumávat (neboť ze strany obviněného nebyl podán řádný opravný prostředek a státní zástupce jej podal toliko proti výroku o trestu), není přípustné napadat výrok o vině dovoláním (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2021, sp. zn. 6 Tdo 349/2021).
14. V projednávané věci je proto třeba učinit závěr, že dovolání obviněného je v části týkající se výroku o trestu přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř.
15. Naproti tomu v části, v níž obviněný okrajově brojí proti výroku o vině (když zpochybňuje naplnění znaku způsobení těžké újmy na zdraví ve smyslu §175 odst. 3 tr. zákoníku), je dovolání nepřípustné .
16. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
17. Obviněný v podaném dovolání výslovně uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Ten je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
18. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
19. Na podkladě obviněným uplatněného dovolacího důvodu a uvedených východisek mezí dovolacího přezkumu pak mohl Nejvyšší soud přistoupit k posouzení jednotlivých dovolacích námitek obviněného.
IV.
Důvodnost dovolání
20. Z předloženého dovolání se podává, že obviněný Z. F. jím na podkladě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. brojí zejména proti výroku o trestu , tedy pokud mu byl za zločin vydírání podle §175 odst. 1, 2 písm. c), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 5 roků se zařazením do věznice s ostrahou a trest propadnutí věci (baseballové pálky). Jeho argumentace se okrajově dotýká také výroku o vině , neboť obviněný zpochybňuje naplnění objektivní stránky kvalifikované skutkové podstaty zločinu vydírání podle §175 odst. 3 tr. zákoníku, předpokládající způsobení těžké újmy na zdraví.
21. Jak již Nejvyšší soud uvedl výše, dovolání obviněného proti výroku o vině je v projednávané věci nepřípustné. Toliko nad rámec tohoto závěru Nejvyšší soud stručně uvádí, že argumentace obviněného není opodstatněná ani věcně.
22. Těžká újma na zdraví je definována v §122 odst. 2 tr. zákoníku, podle kterého je tato újma na zdraví vymezena dvěma podmínkami: a) je to jen vážná porucha zdraví nebo jiné vážné onemocnění; b) jde zároveň o některý z v citovaném ustanovení taxativně uvedených případů. Delší dobu trvající porucha zdraví ve smyslu §122 odst. 2 písm. i) tr. zákoníku podle soudní praxe činí šest týdnů (Zpráva Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 31. 10. 1985, sp. zn. Tpjf 24/85), přičemž podle novější judikatury k naplnění znaku delší dobu trvající poruchy zdraví může postačovat i doba kratší.
23. V nyní projednávané věci obviněný poškozenému způsobil zlomeninu okovce levé kosti loketní se zasahováním do loketního kloubu, která musela být operována a vyžádala si omezení v obvyklém způsobu života poškozeného nejméně do 23. 8. 2021, tedy více než 7 týdnů, přičemž poškozený ani po sejmutí dlahy nemohl úplně propnout končetinu. Nejvyšší soud souhlasí s nižšími soudy, že popsané zranění jednoznačně naplňuje znaky těžké újmy na zdraví. V podrobnostech Nejvyšší soud odkazuje zejm. na body 31. – 33. vyčerpávajícího odůvodnění rozsudku nalézacího soudu.
24. K námitkám obviněného proti uloženému trestu Nejvyšší soud nejprve v obecné rovině uvádí, že námitky směrující vůči výroku o trestu je možné projednat toliko v rámci dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. h), i) a j) tr. ř.
25. Za jiné nesprávné hmotně právní posouzení ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je přitom možno považovat jen jiné vady výroku o trestu záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu. K ukládání souhrnného, úhrnného, ani společného trestu v předmětné trestní věci nedošlo a námitky tohoto charakteru nejsou ani obsahem dovolání obviněného.
26. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. i) tr. ř. je naplněn tehdy, jestliže byl obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. V rámci tohoto dovolacího důvodu však nelze namítat pochybení soudu spočívající v údajném nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v §38 a násl. tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu.
27. Vzhledem k tomu, že odvolací soud obviněnému za zločin vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. c) a odst. 3 písm. a) tr. zákoníku uložil zákonem předpokládané tresty (odnětí svobody a propadnutí věci – baseballové pálky, již obviněný použil při trestné činnosti) a trest odnětí svobody byl uložen v sazbě stanovené pro daný trestný čin (na 5 let při sazbě 5 až 12 let podle §175 odst. 3 tr. zákoníku), pak se argumentace obviněného s uvedeným dovolacím důvodem zjevně míjí. Okolnost, že nalézací soud nejprve obviněnému uložil podmíněný trest odnětí svobody s dohledem pod dolní hranicí trestní sazby (za užití institutu mimořádného snížení trestu odnětí svobody) na uvedeném závěru nic nemění a (sama o sobě) důvodnost dovolání nezakládá.
28. V případě trestu uloženého ve výměře v rámci trestní sazby stanovené v trestním zákoně by zásah Nejvyššího soudu přicházel v úvahu toliko ve zcela výjimečných případech, a to v případě trestů extrémně přísných a zjevně nespravedlivých , zasahujících ve svém důsledku do základních práv a svobod obviněného, tedy tehdy, pokud by byl uložený trest v příkrém rozporu s povahou a závažností trestného činu a s dalšími relevantními hledisky a byl neslučitelný s ústavním principem proporcionality trestní represe a představoval by zásah do základního práva obviněného na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. (viz např. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14, publikované pod č. 40/2014 Sb.). Uložení takového trestu by naplňovalo právě dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. K takovéto situaci však v posuzovaném případě zjevně nedošlo, když obviněnému byl uložen trest odnětí svobody na samé dolní hranici zákonem předpokládané sazby a trest propadnutí věci je obvyklým a přirozeným důsledkem trestné činnosti obviněného. O extrémně přísné tresty vyžadující zásah Nejvyššího soudu se tedy zjevně nejedná.
29. Toliko nad rámec shora uvedeného Nejvyšší soud uvádí, že úvahy odvolacího soudu týkající se nesplnění podmínek pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody podle §58 odst. 1 tr. zákoníku vyjádřené v bodech 15. - 22. odůvodnění považuje Nejvyšší soud za úplné a správné a plně na ně odkazuje. Akcentovat je třeba mj. okolnost, že obviněný pokračoval v napadání poškozeného i poté, co tento již výměnu názorů ukončil a směřoval ke svému bydlišti.
30. K argumentaci obviněného principem přiměřenosti trestních sankcí Nejvyšší soud uvádí, že mu není zřejmé, v čem měly být tyto principy v jeho věci porušeny a jakého výsledku by si obviněný přál dosáhnout. Za situace, kdy nepřicházelo v úvahu mimořádné snížení trestu odnětí svobody, byl totiž obviněnému uložen nejnižší možný trest (na samé dolní hranici zákonem předpokládané trestní sazby podle §175 odst. 3 tr. zákoníku). V tomto kontextu lze obviněným kritizované odůvodnění nižších soudů týkající se individualizace trestu považovat za více než dostatečné.
31. Pokud obviněný tvrdí, že nepodmíněný trest odnětí svobody na něj bude mít negativní vliv, pomíjí, že účelem trestu je vedle výchovy pachatele mj. také odrazení dalších osob od páchání trestné činnosti a ochrana společnosti před trestnými činy a jejich pachateli.
32. Konečně dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. j) tr. ř. je naplněn tehdy, bylo-li rozhodnuto o upuštění od potrestání nebo o upuštění od potrestání s dohledem, aniž by byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takovýto postup. K tomu v předmětné trestní věci nedošlo a námitky tohoto charakteru nejsou ani obsahem dovolání obviněného.
33. Lze tedy uzavřít, že námitky obviněného nelze podřadit ani pod obviněným uplatněný, ani pod žádný jiný z dovolacích důvodů, tak jak jsou vymezeny v §265b odst. 1 tr. ř.
V.
Způsob rozhodnutí dovolacího soudu
34. Ze shora uvedených důvodů proto Nejvyšší soud o dovolání obviněného rozhodl způsobem uvedeným v §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., podle kterého Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
35. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje Nejvyšší soud na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř., podle něhož „[v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“ .
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 15. 2. 2023
JUDr. Aleš Kolář
předseda senátu