ECLI:CZ:NS:2023:3.TDO.618.2023.1
sp. zn. 3 Tdo 618/2023-551
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 7. 2023 o dovolání, které podal obviněný J. B. , nar. XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Bělušice, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 2. 2023, sp. zn. 5 To 54/2023, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 3 T 12/2022, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. B. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 15. 12. 2022, sp. zn. 3 T 12/2022, byli obvinění J. B. a F. B., který dovolání nepodal ani nebylo podáno v jeho prospěch či neprospěch, uznáni vinnými zvlášť závažným zločinem těžkého ublížení na zdraví podle §145 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), spáchaným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku. Tohoto trestného činu se dopustili tím, že
v přesně nezjištěné době od 22:00 hodin dne 15. 5. 2022 do 03:30 hodin dne 16. 5. 2022 za budovou Obchodního domu G. N. S., XY, Litoměřice, na parcele č. XY v katastrálním území XY, společně fyzicky napadli poškozeného L. S., narozeného XY, kterého strhli na zem a zde jej bili pěstmi a kopy zejména do horní poloviny těla a hlavy, když poškozený se nezmohl na žádný odpor a pouze se pasivně bránil krytím si hlavy rukama, čímž mu způsobili zlomeniny tří žeber vlevo (6.-8. žebro v čáře podpažní) s nevelkou přítomností vzduchu a tekutiny (pravděpodobně krve) v levé pohrudniční dutině, tříštivou zlomeninu nosních kůstek s přítomností krve v dutině horní čelisti a krvácením z dutiny nosní a dále pohmoždění měkkých tkání hlavy a obličeje s nutností hospitalizace v Nemocnici XY od 16. 5. 2022 do 23. 5. 2022, přičemž poškozený byl po dobu 4-5 týdnů omezen v obvyklém způsobu života zejména v bolestivosti hrudníku, a s ohledem na vekou intenzitu a lokaci vedeného násilí mohlo dojít ke vzniku mnohem závažnějšímu poranění hrudní stěny jako důležitého orgánu nebo k podráždění nervových pletení a narušení pravidelné srdeční činnosti, arytmii, s narušením až zástavou krevního oběhu .
2. Za to byl obviněný J. B. soudem prvního stupně odsouzen podle §145 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 6 let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Bylo dále rozhodnuto o trestu pro obviněného F. B. a podle §228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“), bylo oběma jmenovaným obviněným uloženo zaplatit poškozené Vojenské zdravotní pojišťovně České republiky na náhradě škody společně a nerozdílně částku 25 815 Kč.
3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal odvolání obviněný J. B. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 23. 2. 2023, sp. zn. 5 To 54/2023 , tak, že je podle §256 tr. ř. zamítl .
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal obviněný J. B. prostřednictvím své obhájkyně dovolání , které opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., zjevně ve znění účinném do 31. 12. 2021 (viz níže), neboť má za to, že rozhodnutí nalézacího i odvolacího soudu spočívají na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
5. Podle názoru obviněného nemohla být naplněna skutková podstata zvlášť závažného zločinu těžkého ublížení na zdraví podle §145 odst. 1 tr. zákoníku, neboť provedené důkazy zásadně nepostačují k prokázání jeho viny. Žádný přímý a věrohodný svědek nebyl po celou dobu incidentu přítomen. Poškozený měl s obviněným B. nevyřízené účty. Žárlil na něj z toho důvodu, že jeho přítelkyně, svědkyně M., chtěla s obviněným B. opět navázat vztah. Jeho výpověď je tak touto skutečností ovlivněná. Svědkyně M. byla, je a nikdy nepřestala být přítelkyní obviněného B., přičemž jejich vztah trval i v době výkonu trestu obviněného. V jejích výpovědích jsou též značné rozpory, přičemž i u soudu bylo z jejího vystupování patrné, že neví, na kterou stranu se připojit, zda na stranu poškozeného, nebo obviněného B. Navíc nebyla celému incidentu přítomna, její výpovědí tak nemůže být prokázáno, kdo poškozenému ublížil. Výpověď svědka Š. pak podle obviněného není pro řízení vůbec použitelná, neboť tento svědek působil při výslechu značně zmateně a popleteně. Vyjádřil se ale tak, že obviněný poškozeného nenapadl. Obviněný dodal, že se poškozeného bál, musel mu tak ublížit někdo jiný. Nebylo tak nade vší pochybnost prokázáno, že čin spáchal obviněný.
6. Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu a aby tomuto soudu přikázal věc znovu projednat a rozhodnout.
7. Dovolání obviněného bylo ve smyslu §265h odst. 2 věty první tr. ř. zasláno nejvyššímu státnímu zástupci k případnému vyjádření. K dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“).
8. Podle státní zástupkyně je především třeba odmítnout tvrzení obviněného, že by měl existovat extrémní nesoulad mezi výsledky dokazování, z něj definovaným skutkovým stavem a jeho právním posouzením. Veškeré námitky, které obviněný v této souvislosti vznáší, podle ní kvalitativně nepřekračují meze prosté polemiky s názorem soudů na to, jak je třeba ten, který důkaz posuzovat a jaký význam mu připisovat z hlediska skutkového děje. Státní zástupkyně vyjádřila souhlas s názorem odvolacího soudu, že námitky obviněného, které použil v rámci své obhajoby v průběhu trestního řízení, že provedené důkazy zásadně nepostačující k prokázání jeho viny, nejsou důvodné. Vina obviněného B. byla podle názoru státní zástupkyně prokázána výpovědí poškozeného S., o jejíž věrohodnosti nevznikly a nevznikají žádné pochybnosti, když tato výpověď je podporována dalšími ve věci provedenými důkazy, a to původními výpověďmi svědků M. a Š., lékařskými zprávami o zranění poškozeného a závěry znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství. Pokud obviněný poukazoval na rozpory ve výpovědích svědků M. a Š., soud prvního stupně se těmito rozpory zabýval a přesvědčivě a logicky se s nimi vypořádal v odůvodnění svého rozhodnutí. Ohledně námitky obviněného, že nebyly naplněny zákonné znaky skutkové podstaty pokusu zvlášť závažného zločinu ublížení na zdraví, je podle státní zástupkyně možno odkázat na závěry znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, ve kterém je popsán rozsah a povaha zranění poškozeného a je konstatováno, že zranění poškozeného vzniklo násilím velké intenzity, které opakovaně působilo na obličej a na levou polovinu hrudníku. Zranění odpovídalo popisu události, kterou podal poškozený. Právní kvalifikace jednání obviněného je tak podle státní zástupkyně zcela přiléhavá, neboť se dopustil takového jednání, které bezprostředně směřovalo k tomu, aby poškozenému způsobil těžkou újmu na zdraví, přičemž k dokonání tohoto jednání nedošlo vlivem skutečnosti na vůli obviněného nezávislých. Obviněný si takového následku musel být vědom, neboť útok v početní a fyzické převaze vedený vůči ležícímu, staršímu, drobnému muži pěstmi a kopy do hrudníku a hlavy musel být ze strany obviněných veden s tím, že takovýto závažný následek může nastat.
9. Z uvedených důvodů státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Vyjádřila přitom souhlas s tím, aby Nejvyšší soud podle §265r odst. 1 tr. ř. rozhodl v neveřejném zasedání.
III.
Přípustnost a důvodnost dovolání
10. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda je podala osoba oprávněná.
11. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.).
12. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným odpovídají jím uplatněnému zákonem stanovenému dovolacímu důvodu, neboť se jedná o nezbytnou podmínku provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.
13. Obviněný v podaném dovolání uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř ., zjevně ve znění účinném do 31. 12. 2021, který s účinností od 1. 1. 2022 odpovídá dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Tento dovolací důvod je naplněn tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení .
14. Z podaného dovolání vyplývá, že obviněný jím brojí proti výroku o vině zvlášť závažným zločinem těžkého ublížení na zdraví podle §145 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, neboť má za to, že nebylo prokázáno, že se dopustil skutku, jímž byl uznán vinným.
15. Stran takto uplatněné dovolací argumentace a vymezeného důvodu dovolání je Nejvyšší soud na prvním místě nucen podanému dovolání vytknout, že ačkoliv obviněný v něm uplatnil toliko dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tř. ř. (viz výše), je tento nutno posuzovat ve spojení s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. (konkrétně s jeho druhou alternativou). Z obsahu dovolání je totiž zřejmé, že obviněný svou argumentací nebrojí pouze proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání, ale zejména proti rozsudku soudu nalézacího, který ho uznal vinným žalovaným skutkem a uložil mu trest. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho druhé alternativě je přitom dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l) . Nejvyšší soud nicméně k této vadě podaného dovolání nepřihlížel a vycházel z toho, že obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. (v jeho druhé alternativě) ve spojení s důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. fakticky uplatnil.
16. Druhou zásadní výhradou Nejvyššího soudu vůči podanému dovolání je pak to, že dovolací argumentace obviněného uplatněnému důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. neodpovídá. Z toho důvodu ji nebylo možné pod rozsah tohoto dovolacího důvodu podřadit a napadená rozhodnutí na jeho podkladě přezkoumat.
17. Je skutečností, že obviněný v rámci svých dovolacích námitek vychází ze zcela jiného skutkového děje, než jaký byl zjištěn nalézacím soudem v důkazním řízení, když v zásadě pokračuje v polemice se skutkovými závěry soudů nižších stupňů. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. však směřuje výhradně k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoli z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je tak hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě uvedeného dovolacího důvodu proto nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení jednotlivých důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř., protože to jsou otázky upravené normami procesního práva, nikoli hmotným právem (blíže viz ŠÁMAL, P.; PÚRY, F. §265b. In: ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád. Komentář .7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3164). Jinými slovy, dovolací soud je při posuzování dovolání z hledisek dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. povinen vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve skutkové větě výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav. Námitku obviněného založenou toliko na nesouhlasu se skutkovými závěry soudů tak pod rozsah důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. podřadit nelze.
18. Pouze nad rámec právě uvedeného Nejvyšší soud dodává, že přezkum skutkových zjištění, které se staly základem pro právní závěry soudů, by v dovolacím řízení za určitých okolností přicházel v úvahu toliko na podkladě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Ten je naplněn v případech, kdy rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy .
19. Jakkoliv je Nejvyšší soud vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy, lze uvést, že obviněný J. B. nejenže své dovolání o citovaný dovolací důvod neopřel, ale zejména v něm neuvedl žádnou kvalifikovanou argumentaci ve prospěch existence zjevného (extrémního) rozporu rozhodných skutkových zjištění s obsahem provedených důkazů či existence jiných závažných procesních vad předvídaných uvedeným dovolacím důvodem. Namísto toho pokračuje v prosté skutkové polemice se závěry soudů nižších stupňů, což odpovídá způsobu jeho obhajoby v dosavadním průběhu trestního řízení. Takovou argumentaci však pod rozsah citovaného dovolacího důvodu podřadit nelze (k této otázce blíže viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. 7 Tdo 1368/2021).
20. Z uvedených důvodů nebylo možné námitky obviněného J. B. podřadit pod jím uplatněný ani pod žádný jiný z dovolacích důvodů uvedených v §265b odst. 1 tr. ř.
IV.
Způsob rozhodnutí dovolacího soudu
21. Nejvyšší soud proto o dovolání obviněného J. B. rozhodl způsobem uvedeným v §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., podle kterého Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
22. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje Nejvyšší soud na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř., podle něhož „[v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“ .
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 26. 7. 2023
JUDr. Aleš Kolář
předseda senátu