Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.10.2023, sp. zn. 30 Cdo 3096/2023 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.3096.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.3096.2023.1
sp. zn. 30 Cdo 3096/2023-37 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. B. , proti žalované 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, a 2) České republice – Ministerstvu zdravotnictví, se sídlem v Praze 2, Palackého náměstí 375/4, o zaplacení částky 25 990 000 Kč s příslušenstvím a umožnění eutanazie, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 8 C 118/2023, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 6. 2023, č. j. 7 Co 660/2023-25, takto: Dovolací řízení se zastavuje. Odůvodnění: Okresní soud v Prachaticích jako soud prvního stupně usnesením ze dne 22. 5. 2023, č. j. 8 C 118/2023-15, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I) s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému (výrok II), a neustanovil žalobci zástupce z řad advokátů (výrok III). Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 21. 8. 2023 (č. l. 28) včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Soud prvního stupně usnesením ze dne 24. 8. 2023, č. j. 8 C 118/2023-32, které bylo žalobci řádně doručeno dne 28. 8. 2023, vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti usnesení vydanému Krajským soudem v Českých Budějovicích dne 14. 6. 2023, č. j. 7 Co 660/2023-25, s tím, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, soud dovolací řízení zastaví. Přípisem ze dne 29. 8. 2023 (č. l. 34) podal žalobce žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. O této žádosti soud prvního stupně nerozhodoval a předložil věc k posouzení Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jeno. s. ř.“. Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil. Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, včetně opakovaně zamítaných návrhů na ustanovení zástupce, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1882/2016). Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému má za nepochybné, že záměrem počínání žalobce při podání žádosti o ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva (§1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Takový zneužívající procesní úkon žalobce pak dle §2 a §6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany, a proto se k němu podle §41a odst. 3 o. s. ř. nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016). O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. 10. 2023 JUDr. Pavel Simon předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/23/2023
Spisová značka:30 Cdo 3096/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.3096.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Odpovědnost státu za újmu
Zastavení řízení
Zastoupení povinné [ Zastoupení ]
Dotčené předpisy:§241 o. s. ř. ve znění od 01.01.2022
§241b odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2022
§104 odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2022
§41a odst. 3 o. s. ř. ve znění od 01.01.2022
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:12/25/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2024-01-01