ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.3800.2022.1
sp. zn. 30 Cdo 3800/2022-184
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Janem Kolbou v právní věci žalobkyně A. H. , narozené XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Lucií Tycovou Rambouskovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Národní 973/41, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 30 000 Kč a omluvu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 21 C 53/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2022, č. j. 21 Co 131/2022-117, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 1. 2. 2022, č. j. 21 C 53/2021-84, zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost poskytnout žalobkyni omluvu ve znění ve výroku uvedeném (výrok I), dále zamítl žalobu o zaplacení částky 30 000 Kč (výrok II), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 900 Kč (výrok III).
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 22. 6. 2022, č. j. 21 Co 131/2022-117, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 300 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání.
Podle §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ZoSP“), vzniká podáním dovolání dovolateli povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání, jenž je splatný vznikem poplatkové povinnosti (§7 odst. 1 věta první zákona o soudních poplatcích).
Podle §9 ZoSP nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (odstavec 1). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem (odstavec 2). Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (odstavec 3).
Žalobkyně podala dne 29. 9. 2022 dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze, avšak soudní poplatek za dovolání zaplatila (v důsledku nesprávné výzvy soudu prvního stupně) jen ve výši 7 000 Kč, ačkoliv podle položky 23 bodu 1 písm. d) Sazebníku poplatků coby přílohy k ZoSP činí v daném případě soudní poplatek za dovolání 14 000 Kč. Nejvyšší soud proto žalobkyni usnesením ze dne 5. 1. 2023, č. j. 30 Cdo 3800/2022-178, které jí bylo doručeno dne 11. 1. 2023, vyzval, aby na soudní poplatek doplatila 7 000 Kč, a to do patnácti dnů od doručení tohoto usnesení na účet Nejvyššího soudu. Současně ji poučil o tom, že dovolací řízení bude zastaveno, nebude-li uvedený soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě zaplacen. Dovolatelka soudu ve lhůtě stanovené pro zaplacení soudního poplatku podáním ze dne 12. 1. 2023 sdělila, že své dovolání bere zcela zpět, soudní poplatek za dovolání však ve stanovené lhůtě (ani později) nedoplatila.
Vzhledem k tomu, že poplatková povinnost má přednost před podaným zpětvzetím dovolání (k tomu srov. například právní závěry uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2185/2017) a dovolatelka zcela nezaplatila soudní poplatek za dovolání, dovolací soud řízení o dovolání podle §9 odst. 2 ZoSP a podle §243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“) zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle §243c odst. 3 věty první o. s. ř. ve spojení s §224 odst. 1 a §146 odst. 2 o. s. ř. a zavázal žalobkyni, jež zavinila, že dovolací řízení muselo být zastaveno, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání, které nebylo sepsáno advokátem, neboť žalovaná nebyla v dovolacím řízení zastoupena advokátem a nedoložila výši svých hotových výdajů. Žalované tedy byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů podle §151 odst. 3 o. s. ř. za jeden úkon ve výši 300 Kč [§1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s §2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.].
Co se týče již zaplacené části soudního poplatku za dovolání, bude na soudu prvního stupně, aby po právní moci tohoto usnesení rozhodl o jeho vrácení žalobkyni (§9 odst. 7 ZoSP).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 7. 2. 2023
JUDr. Jan Kolba
pověřený člen senátu