ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.3331.2022.1
sp. zn. 33 Cdo 3331/2022-631
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobců a) P. D. , bytem ve XY, a b) M. K. , bytem tamtéž, zastoupených Mgr. Ludvíkem Novotným, LL.M., advokátem se sídlem v Letohradu, Václavské náměstí 76, proti žalovanému J. W. , se sídlem v XY (identifikační číslo XY), zastoupenému Mgr. Ing. Daliborem Jandurou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Dlouhá 103/17, o 564.721,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 19 C 53/2019, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 6. 2022, č. j. 47 Co 55/2022-603, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 13.164,80 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Ing. Dalibora Jandury, advokáta.
Odůvodnění:
Žalobou ze 4. 2. 2019 se žalobci po žalovaném domáhali zaplacení částky 908.212,50 Kč představující smluvní pokutu za dobu od 10. 5. 2016 do 20. 8. 2017 sjednanou ve smlouvě za prodlení s předáním díla.
Okresní soud v Trutnově rozsudkem ze dne 29. 12. 2021, č. j. 19 C 53/2019-524, uložil žalovanému zaplatit žalobcům 298.687,50 Kč s 9% úroky z prodlení od 28. 12. 2018 do zaplacení (výrok I), v rozsahu 609.525 Kč s 9% úroky z prodlení od 28. 12. 2018 žalobu zamítl (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.
Rozsudkem ze dne 30. 6. 2022, č. j. 47 Co 55/2022-603, Krajský soud v Hradci Králové rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I a ve výroku II co do 564.721,90 Kč s příslušenstvím potvrdil, ve výroku II je změnil tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobcům 44.803,10 Kč s 9% úroky z prodlení od 28. 12. 2018 do zaplacení, žalovanému přiznal na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 86.787,20 Kč, resp. 14.247,80 Kč a rozhodl o nákladech řízení, které platil stát. Odvolací soud – ve shodě se soudem prvního stupně – vyložil obsah smlouvy o dílo v intencích ustanovení §555 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), tak, že za „zahájení provádění díla“ podle článku IV bodu 1 a/ smlouvy určil den 18. 7. 2015, kdy nabyl účinnosti společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru vydaný Městským úřadem v XY, čemuž odpovídá i záznam ve stavebním deníku. Právo žalovaného zahájit stavbu dříve se vztahovalo jen na situaci, kdy stavební povolení (společný souhlas) nabude účinnosti v době od 1. 11. do 31. 3., tj. v období klidu stavby. Je proto nerozhodné, že na základových pásech a základové desce začal již 7. 5. 2015 na žádost žalobců pracovat J. K. Byla-li stavba žalobcům předána 15. 5. 2017, pak při zohlednění „období klidu stavby“ mají žalobci právo na smluvní pokutu jen za 177 dnů prodlení, což jim soudy obou stupňů přiznaly (§2048 odst. 1 o. z.).
Dovolání, kterým žalobci napadli rozhodnutí ve výroku, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek, kterým soud prvního stupně v rozsahu 564.721,90 Kč s příslušenstvím zamítl žalobu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.).
Podle §241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o. s. ř.).
Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. §241a odst. 1 o. s. ř. a contrario ), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně.
Smlouvou z 27. 9. 2014 se žalovaný (zhotovitel) zavázal provést pro žalobce na pozemku parc. č. XY v katastrálním území a obci XY stavbu rodinného domu a žalobci se zavázali stavbu převzít a zaplatit cenu, jejíž celková výše včetně daně z přidané hodnoty byla sjednána částkou 3.881.250 Kč. Podle článku IV bodu 1 a/ smlouvy měl žalovaný zahájit stavbu „do 30 dnů ode dne, v němž bude zhotoviteli předloženo pravomocné stavební povolení …, vyjma případu, že by stavební povolení nabylo právní moci v období od prvního dne měsíce listopadu kalendářního roku do posledního dne měsíce března následujícího kalendářního roku (období klidu stavby). V takovém případě běží lhůta pro provedení díla nejdříve od prvního dne měsíce dubna. Tím není dotčeno právo zhotovitele zahájit provádění díla i dříve, umožní-li to panující klimatické podmínky“ . Žalovaný se zavázal provést dílo do jednoho roku ode dne zahájení stavby , přičemž „období klidu stavby se v případě prací, které znemožňují panující klimatické podmínky, do doby provádění díla nezapočítává a o tuto dobu se termín dokončení prodlužuje“ (článek IV bod 1 b/ smlouvy). V článku X bodu 2 smlouvy strany sjednaly: „V případě prodlení zhotovitele s řádným a včasným provedením, s řádným a včasným dokončením a předáním díla objednateli podle článku XII této smlouvy je zhotovitel povinen uhradit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,05 % z celkové ceny díla za každý den prodlení“ . Protokolární předání a převzetí stavby se mělo uskutečnit zápisem o technické přejímce díla podle pravidel dohodnutých v článku XII pod body 1 až 4 smlouvy.
Stavbu rodinného domu zhotovitel zahájil dne 18. 7. 2015, od něhož běžela lhůta jednoho roku, v níž se zavázal dílo dokončit a žalobcům předat. Stavba byla zhotovena 19. 4. 2017 a podle protokolu o předání a převzetí díla ze 14. 5. 2017 byla žalobcům „ve stavu odpovídajícím smluvenému rozsahu“ a „bez vad a nedodělků“ předána 15. 5. 2017. Ke sjednané lhůtě jednoho roku (článek IV bod 1 b/ smlouvy) odvolací soud přičetl „období klidu stavby“ , které podle odborných závěrů znalce Ing. Vladimíra Pažouta trvalo 126 dnů (27. 11. 2015 - 31. 3. 2016).
Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v tom, že právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§555 odst. 1 o. z.). Každý projev vůle – výslovný nebo konkludentní – se vykládá podle úmyslu (záměru) jednajícího, jestliže druhá strana takový úmysl (záměr) poznala nebo o něm musela vědět; není-li možné zjistit úmysl (záměr) jednajícího, přisuzuje se jednajícímu v projevu vůle takový úmysl (záměr), jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (§556 odst. 1 o. z.). Kromě úmyslu (záměru) jednajícího ve zjištěné nebo přisouzené podobě se při výkladu projevu vůle přihlíží také k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co projevu vůle předcházelo, a k tomu, jak strany daly následně najevo, jaký obsah a význam projevu vůle přikládají (§556 odst. 2 o. z.). Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace projevu vůle. Výkladem projevu vůle však není dovoleno měnit smysl jinak jasného právního jednání (srov. rozsudky ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 5281/2016, ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 4/2019, ze dne 23. 8. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3759/2017, ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 23 Cdo 3359/2018, ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1850/2017, ze dne 26. 11. 2019, sp. zn. 33 Cdo 827/2019, a ze dne 23. 9. 2020, sp. zn. 32 Cdo 2099/2019).
Odvolací soud v projednávané věci ze závěrů shora formulovaných vycházel. Smluvní ujednání obsažené v článku IV bod 1 a/ smlouvy o dílo shledal jednoznačným v tom, že strany projevily vůli (úmysl) zahájit stavbu až po účinnosti společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru vydaného Městským úřadem v XY a že právo (nikoliv povinnost) žalovaného zahájit stavbu dříve se vztahovalo jen na situaci, kdy stavební povolení (společný souhlas) nabude účinnosti v době od 1. 11. do 31. 3., tj. v období klidu stavby.
Námitky žalobců proti skutkovým závěrům, k nimž odvolací soud dospěl hodnocením důkazů provedených v řízení před soudem prvního stupně – zejména výpovědi svědka J. K., stavebního deníku, protokolu o předání a převzetí díla ze 14. 5. 2017 a odborných závěrů podávajících se z posudku znalce Ing. Vladimíra Pažouta z 29. 7. 2021, č. 44/3634/2021, a z jeho výpovědi –, nejsou uplatněním dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci (§241a odst. 1 o. s. ř.). Z toho, že žalobci v dovolání na podkladě vlastního (subjektivního) hodnocení důkazů provedených v řízení soudem prvního stupně nastiňují jinou verzi skutku (co do zahájení a předání stavby a období tzv. klidu stavby), nelze dovozovat extrémní rozpor mezi skutkovým zjištěním a provedenými důkazy. O výjimečný případ, kdy skutková otázka s ohledem na její průmět do základních lidských práv a svobod je způsobilá založit přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. (srov. Nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. I. ÚS 3093/13, usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. IV. ÚS 985/15), se tak v posuzovaném případě nejedná.
Výtkou, že soudy neustanovily znalce k přezkoumání posudku Ing. Vladimíra Pažouta (§127 odst. 2 o. s. ř.), nenapadli žalobci žádný právní závěr vyplývající z procesního práva, na němž je rozhodnutí odvolacího soudu založeno, a současně pomíjí, že k vadám – pokud by jimi bylo řízení skutečně postiženo – dovolací soud přihlíží pouze v případě, jedná-li se o dovolání přípustné (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Jelikož dovolatelé nepředložili k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobci dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 29. 5. 2023
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu