ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.557.2023.1
sp. zn. 33 Cdo 557/2023-540
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně Z. V. , sídlem XY (identifikační číslo XY), zastoupené Mgr. Davidem Paškem, advokátem se sídlem v Plzni, Veverkova 2707/1, proti žalovanému J. P. , bytem XY, zastoupenému JUDr. Zdeňkem Stejskalem, advokátem se sídlem v Praze 3, náměstí Jiřího z Poděbrad 1573/18, o námitce místní nepříslušnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 11 C 400/2017, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2022, č. j. 19 Co 303/2022-484, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím Městský soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 3. 8. 2022, č. j. 11 C 400/2017-425, kterým Obvodní soud pro Prahu 3 zamítl námitku, jíž žalovaný – namísto tohoto soudu – za místně příslušný v projednávané věci označil Okresní soud Plzeň - město, v jehož obvodu má bydliště. Jsou-li pro určení místní příslušnosti až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení, namítl žalovaný – argumentuje odvolací soud – nedostatek místní nepříslušnosti nedůvodně (§11 odst. 1, §105 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“). V době zahájení řízení měla původní žalovaná způsobilost být účastnicí řízení (§19 o. s. ř.), soud prvního stupně o věci meritorně rozhodl a odvolací soud jeho rozsudek zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Poté – ještě v době, kdy žalovaná byla účastnicí řízení – soud prvního stupně připustil, aby do řízení na její straně přistoupil žalovaný (§92 odst. 1 o. s. ř.). V okamžiku zahájení řízení panovaly okolnosti svědčící pro místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 3 (organizační složka žalované měla sídlo v XY), kterou původní žalovaná nijak nezpochybnila; změny skutečností rozhodných pro posouzení místní příslušnosti, jež nastaly v průběhu řízení, jsou podle odvolacího soudu nerozhodné.
Dovolání, jímž žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.).
Podle §241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o. s. ř.).
Z obsahu spisu se podává, že řízení bylo u Obvodního soudu pro Prahu 3 zahájeno 16. 10. 2017. Rozsudkem ze dne 14. 1. 2020, č. j. 11 C 400/2017-166, soud prvního stupně uložil žalované [DICKINSON INVESTMENT LTD, se sídlem Suite 1 Lower Ground Floor, One George Yard, London, United Kingdom, EC3V 9DF, registrační číslo 73857332] zaplatit žalobkyni 64.431 Kč s příslušenstvím a co do 19.886 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl. Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 11. 2020, č. j. 19 Co 213/2020-225, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Usnesením ze dne 3. 2. 2021, č. j. 11 C 400/2017-244 (potvrzeným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2022, č. j. 19 Co 133/2021-371), soud prvního stupně vyhověl návrhu žalobkyně a připustil, aby do řízení na straně žalované přistoupil žalovaný. Městský soud v Praze usnesením ze dne 5. 5. 2022, č. j. 19 Co 186/2022-397, potvrdil usnesení ze dne 8. 3. 2022, č. j. 11 C 400/2017-374, jímž soud prvního stupně zastavil řízení proti žalované, která dne 16. 3. 2021 zanikla bez právního nástupce (§19, §103, 104 odst. 1 věta první, §107 odst. 5 o. s. ř.). Žalovaný dne 1. 6. 2022 vznesl námitku místní nepříslušnosti.
Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že občanský soudní řád vychází při určení věcné i místní příslušnosti soudu ze zásady perpetuatio fori , podle níž se věcná i místní příslušnost posuzuje podle okolností, které tu jsou v okamžiku zahájení řízení (§11 odst. 1 a §82 odst. 1 o. s. ř.), a takto určená příslušnost trvá až do skončení řízení; změny skutečností rozhodných pro posouzení věcné či místní příslušnosti, jež nastanou až v průběhu řízení, jsou – nestanoví-li zákon jinak – nerozhodné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2001, sp. zn. 30 Cdo 508/2000, ze dne 29. 4. 2010, sp. zn. 29 Cdo 1578/2008, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 16/2011, a ze dne 7. 11. 2018, sp. zn. 21 Cdo 3644/2017, ze dne 9. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 1021/2019, a ze dne 12. 5. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1224/2020).
V projednávané věci bylo řízení zahájeno u Obvodního soudu pro Prahu 3, jehož místní příslušnost se odvíjela od tehdy určujících okolností (§87 písm. c/, popř. §86 odst. 3 o. s. ř.); případné změny poté, co odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení, jsou nerozhodné.
Neuvedl-li žalovaný právní otázku, která by zakládala přípustnost dovolání, Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 7. 2023
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu