ECLI:CZ:NS:2023:4.PZO.19.2022.1
sp. zn. 4 Pzo 19/2022-1105
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. 2. 2023 návrh J. P., nar. XY, bytem XY, na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. V 452/2017, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 67 T 41/2018, a rozhodl takto:
Podle §314m odst. 1 tr. ř. příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. V 452/2017, byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Dne 24. 11. 2022 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh J. P. (dále jen navrhovatele) na přezkoumání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, který vydal soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. V 452/2017.
Navrhovatel v úvodu uvedl, že podává návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. V 452/2017. Navrhovatel vyjádřil své přesvědčení o nezákonnosti uvedeného příkazu, neboť byl vydán v rozporu s §88 odst. 1, odst. 2 tr. ř. Dále uvedl, že předmětný příkaz byl odůvodněn poukazem na trestnou činnost podezřelých policistů K. a V., kteří měli podle předmětných podezření za úplatu umožňovat různým osobám ve vietnamských tržnicích na území XY páchání trestné činnosti, v čemž bylo spatřováno podezření z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 tr. zákoníku a přijetí úplatku podle §331 odst. 2, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Vyhodnocením použité operativy v rámci podezření jmenovaných policistů mělo být zjištěno, že podezřelý V. měl domlouvat s navrhovatelem obchod s doutníky dováženými z Kuby, které měly být prodávány na tržnici S. s tím, že navrhovatel měl podezřelého V. požádat, aby zprostředkoval osobu jejich prodejce z řad trhovců vietnamské národnosti. Navrhovatel uvedl, že z napadeného příkazu není patrný vztah navrhovatele jako osoby, která má být odposlouchávána, k trestné činnosti, která byla tehdejším předmětem podezření, konkrétně k tvrzenému umožňování páchání trestné činnosti ze strany příslušníků Policie ČR osobám vietnamské národnosti v tržnicích na území XY. Rovněž není z napadeného příkazu ani patrná úvaha soudu v tom smyslu, že sledovaného cíle nebylo možné dosáhnout jinými, ve vztahu k navrhovateli méně invazivními prostředky. Odůvodnění napadeného příkazu dle názoru navrhovatele neobsahuje žádnou relevantní indicii, o kterou by bylo možné důvodné podezření opřít. Napadený příkaz neobsahuje ani odůvodnění neodkladnosti a neopakovatelnosti úkonu ve smyslu §160 odst. 4 tr. ř.
Navrhl proto, aby Nejvyšší soud vyslovil, že příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. V 452/2017, byl porušen zákon v neprospěch navrhovatele.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §314 l odst. 1 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v §88 odst. 2 tr. ř., a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
V posuzovaném případě je třeba konstatovat, že navrhovatel je podle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětnou žádost u Nejvyššího soudu, neboť byl osobou odposlouchávanou, byla mu poskytnuta informace ve smyslu §88 odst. 8 tr. ř. a jeho žádost byla podána v zákonné lhůtě.
Z obsahu spisového materiálu je zjevné, že předmětný příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaný Obvodním soudem pro Prahu 1 dne 15. 2. 2017, sp. zn. V 452/2017, byl vydán na návrh státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. V 106-73/2015/I – 2KZN 405/2015 (dále jen „návrh státního zástupce“).
Ze spisu GIBS č. j. GI-929/TC-2017-842011 vyplývá, že byly podle §158 odst. 3 tr. ř. zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání zločinu přijetí úplatku podle §331 odst. 2, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Těchto se měli dopustit příslušníci Policie ČR D. K. a P. V.
Z návrhu státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. V106-73/2015/I, 2 KZN 405/2015, potažmo již z podnětu policejního orgánu ze dne 15. 2. 2017, se podává, že navrhovatel po jistou dobu domlouvá obchod s V., jehož předmětem má být prodej doutníků dovážených z Kuby na tržnici S.
V návrhu státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. V106-73/2015/I, 2 KZN 405/2015, je také konstatováno, že vzhledem k nutnosti opatřit konkrétní informace o prověřované trestné činnosti, které mohou být zjištěny mimo jiné z obsahu telefonické komunikace uskutečňované P. a dosud neztotožněným vietnamským obchodníkem vystupujícím pod jménem M., jsou splněny podmínky stanovené v 88 odst. 1 tr. ř. a lze důvodně předpokládat, že prostřednictvím odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu budou opatřeny další informace o skutečnostech, které se mohou stát podkladem pro zahájení trestního stíhání proti konkrétním osobám. Sledovaného účelu, tedy zjištění datového toku skrze internetové připojení, jehož součástí je zjevně též komunikace zájmových osob, z níž mohou vyplynout výše uvedené skutečnosti, nelze v daném případě dosáhnout jinak, neboť ve věci vzhledem k charakteru trestné činnosti, která kontinuálně probíhá a k postavení podezřelých nelze konat otevřené prověřování.
V návrhu státního zástupce však nejsou obsaženy takové skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit důvodné podezření, zda vůbec a jakou trestnou činnost navrhovatel měl páchat. Podstatné je, že to však nevyplývá ani z doloženého důkazního materiálu. Nutno na tomto místě podotknout, že návrh státního zástupce je poměrně nepřehledně a zmatečně koncipovaný, když k jednotlivým osobám byly uvedeny určité skutečnosti, které však na sebe plynule nenavazovaly a netvořily dohromady souvislý, logicky propojený celek. To se týká právě části týkající se navrhovatele. V návrhu a následně i v příkazu navazuje odůvodnění ve vztahu k navrhovateli na část týkající se prověřování trestné činnosti týkající se policistů K. a V., kteří v rámci svého zařazení do týmu R. zřízeného k získávání poznatků o trestné činnosti páchané ve vytipovaných tržnicích na území XY (související s porušováním autorských práv s výrobou a distribucí drog a neoprávněným pobytem cizinců na území ČR apod.) za úplatu ve výši řádově desítek tisíc Kč měsíčně umožňovali různým osobám páchání trestné činnosti. Měl-li se na této trestné činnosti navrhovatel podílet či nikoliv, to z odůvodnění návrhu ani příkazu není zřejmé.
Do odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, vydaného soudcem Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 15. 2. 2017 pod sp. zn. V 452/2017, byly převzaty téměř doslovně jednotlivé pasáže z návrhu státního zástupce, jež jsou uvedeny v předchozích odstavcích.
Soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 do odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. V 452/2017, uvedl, že Generální inspekcí bezpečnostních sborů je pod č. j.: GI-TC-493/2015 vedeno prověřování pro podezření z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 tr. zákoníku a přijetí úplatku podle §331 odst. 2, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, kterých se měli dopustit policisté K. a V. Trestné činnosti se měli dopustit tím, že v rámci svého zařazení do týmu R. zřízeného k získávání poznatků o trestné činnosti páchané ve vytipovaných tržnicích na území XY (související s porušováním autorských práv s výrobou a distribucí drog a neoprávněným pobytem cizinců na území ČR apod.) za úplatu ve výši řádově desítek tisíc Kč měsíčně umožňovali různým osobám páchání trestné činnosti, zejména majetkové a násilné.
Následně je v příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu konstatováno, že bylo zjištěno, že V. po jistou dobu domlouvá obchod s J. P., jehož předmětem má být prodej doutníků dovážených z Kuby na tržnici S., kdy podezřelý V. na základě žádosti J. P. natipoval a domluvil jistou osobu vietnamské národnosti z řad obchodníků v tržnici S., která vstupuje pod přezdívkou M., jako prodejce doutníků.
Současně je v odůvodnění příkazu jen konstatováno, že lze důvodně předpokládat, že odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu na uvedeném telefonním čísle budou získány další konkrétní informace o prověřované trestné činnosti, zejména obsah hovorů vedených J. P. Jiným způsobem než povoleným úkonem, nelze vzhledem k vysoce latentnímu charakteru shora uvedené kriminality osob sloužících v bezpečnostním sboru, obeznámených s metodami práce, dosáhnout.
Ze všech v příkaze uvedených důvodů soudcem Obvodního soudu pro Prahu 1 bylo shledáno naplnění všech zákonných podmínek, na základě čehož povolil odposlech a záznam telekomunikačního provozu v úvodu specifikovaného účastnického čísla a jeho uživatele, a to na dobu od 15. 2. 2017 do 15. 6. 2017.
Podle tehdy platného ustanovení §88 odst. 1 tr. ř. je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle §226 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle §248 odst. 1 písm. e) a odst. 2 až 4 trestního zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 trestního zákoníku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle §257 trestního zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle §258 trestního zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 trestního zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky. Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné. Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít. Protokol o zničení záznamu založí do spisu.
Ustanovení §88 odst. 2 tr. ř. stanoví, že odposlech a záznam telekomunikačního provozu nařizuje předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce v obligatorní písemné podobě. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, jakož i příslušný návrh státního zástupce k jeho vydání přitom musí obsahovat:
- uživatelskou adresu či zařízení (včetně telefonního čísla),
- osobu uživatele, pokud je její totožnost známa,
- dobu, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce,
- úmyslný trestný čin ve smyslu §88 odst. 1 tr. ř. (včetně případného odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu, je-li vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje),
- konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu (včetně doby jeho trvání) odůvodňují,
- účel odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, jakož i odůvodnění, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené,
- ve fázi před zahájením trestního stíhání rovněž odůvodnění neodkladnosti nebo neopakovatelnosti úkonu ve smyslu §160 odst. 4 tr. ř. [srov. Šámal, P. a kol. Trestní řád I. §1 až 156. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2012, str. 1196, 1207; Musil. J., Kratochvíl, V., Šámal, P. a kol. Kurs trestního práva. Trestní právo procesní. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 369; Draštík, A., Fenyk, J. a kol. Trestní řád. Komentář. I. díl (§1 až 179h). Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2017, str. 802-804].
Pro úplnost lze uvést, že formulací „nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené“ zákon vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v §2 odst. 4 tr. ř. tzv. subsidiaritu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Jde o omezující podmínku nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na případy, kdy nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo kdy by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Při nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho vlastním provádění musí být tedy dán nejen důvodný předpoklad, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být dostatečně zváženo, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení nelze zajistit a dokazovat i jinými důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněného, svědků apod.
Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu může být vydán jen v řádně zahájeném trestním řízení pro zákonem kvalifikovanou trestnou činnost. Nejvyšší soud si je samozřejmě vědom toho, že raná fáze trestního řízení, jakou prověřování je, slouží k objasnění a prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Trestná činnost v tomto stadiu nemusí (a ani nemůže) být prokázána v takové míře jako v dalších fázích trestního řízení. Na druhou stranu, pokud je řízení vedeno pouze na základě důvodného podezření, musí být v odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vyloženo, o jaké indicie se takový závěr opírá, resp. příkaz musí být podložen relevantními indiciemi, z nichž lze dovodit důvodné podezření ze spáchání daného trestného činu, pro nějž se řízení vede. Zároveň musí být alespoň v minimální míře uvedeno, jaké skutečnosti významné pro trestní řízení mají být zjištěny, a z čeho je to vyvozováno (nález Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. II. ÚS 615/06).
V této souvislosti je třeba připomenout zásadu týkající se nařizování odposlechů a vyslovenou Nejvyšším soudem, a sice že není přípustné, aby teprve na základě a prostřednictvím povoleného odposlechu byly získávány informace o tom, zda se odposlouchávaná osoba dopustila protiprávního jednání. Takový poznatek musí vydání příkazu k odposlechu předcházet, přičemž je třeba, aby byl validní, což znamená, že musí pocházet ze spolehlivého zdroje a musí být dostatečně přesvědčivý. V žádném případě se nemůže jednat o pouhou spekulativní konstrukci, byť vedenou tzv. „užitečným záměrem.“ Je tomu tak zejména proto, že příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88 tr. ř. představuje výrazný a citelný zásah do práva na ochranu soukromí. Proto je nezbytné trvat na tom, aby orgány činné v přípravném řízení (včetně soudce), důsledně respektovaly zákonné podmínky pro vydání příkazu a požadavky na jeho odůvodnění (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 4 Pzo 14/2016 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2019, sp. zn. 4 Pzo 14/2018).
V posuzovaném příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 není dostatečně odůvodněna doba trvání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, ale ani důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jeho dosažení podstatně ztížené. Obvodní soud pro Prahu 1 se fakticky omezil toliko na převzetí názoru státního zástupce obsaženého v podaném návrhu, aniž by pak s ohledem na specifika případu objasnil, proč vydává příkaz na dobu čtyř měsíců. Současně opomenul uvést skutečnosti, z nichž lze dovodit konkrétní úvahu či zjištění rozhodujícího soudce o důvodech nezbytnosti zásahu do soukromí dotčených jedinců (tedy v daném případě navrhovatele), které je chráněno čl. 13 Listiny základních práv a svobod. V odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu není ani uvedeno, z jakého důvodu se jedná o neodkladný a neopakovatelný úkon ve smyslu ustanovení §160 odst. 4 tr. ř.
V podnětu policejního orgánu, v návrhu státního zástupce, a tudíž ani v příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 ( test účinnosti trojí kontroly ) není dostatečně popsáno, jakými důkazy jsou konkrétní skutkové okolnosti v nich uvedené podloženy a zdůvodněny. Jestliže je konstatováno, že měl navrhovatel domlouvat obchod s V., jehož předmětem měl být prodej doutníků dovážených z Kuby na tržnici S., pak je k tomu třeba uvést, že ze spisového materiálu nevyplývá, že by se měl podílet na trestné činnosti policistů K. a V. Navíc vzhledem ke shora již konstatovaným obecným východiskům Nejvyšší soud dodává, že v dané věci byly poznatky získány až na základě povoleného odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. 43 Nt 1589/2015, V 210/2015. Jednalo se o „novou“ trestnou činnost, o které do té doby neměly orgány činné v trestním řízení žádné indicie (přinejmenším to ze spisového materiálu nevyplývá). Tato trestná činnost přitom s původní prověřovanou trestnou činností, pro kterou bylo zahájeno trestní řízení a následně povoleny odposlechy, nesouvisela.
S ohledem na výše uvedené je tedy třeba uzavřít, že z předmětného příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. V 452/2017, není seznatelné, kterými konkrétními skutkovými okolnostmi podepřenými jakými indiciemi měla být skutková podstata kterého trestného činu naplněna, a jaký, resp. jaké trestné činy jsou tedy v jednání navrhovatele spatřovány a jakým způsobem se měl na jejich páchání podílet, což nevyplývá ani z přiloženého důkazního materiálu.
Nejvyšší soud proto stran příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 2. 2017 pod sp. zn. V 452/2017, uzavírá, že nebyly splněny všechny zákonem požadované podmínky k jeho vydání, a nebyl proto vydán v souladu se zákonem.
Nejvyšší soud proto s ohledem na vše uvedené rozhodl podle §314m odst. 1 tr. ř. tak, že příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaným soudcem Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 15. 2. 2017 pod sp. zn. V 452/2017, byl porušen zákon v ustanovení §88 odst. 1 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§314m odst. 2 tr. ř.).
V Brně dne 15. 2. 2023
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu