ECLI:CZ:NS:2023:7.TD.4.2023.1
sp. zn. 7 Td 4/2023-1267
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 25. 1. 2023 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněného L. B. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 24 T 1/2023, o návrhu soudu na určení příslušnosti takto:
Podle §24 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Ostravě.
Odůvodnění:
1. Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7 podala dne 29. 12. 2022 pod sp. zn. 2 ZT 97/2022 obžalobu na L. B. pro přečin projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka podle §404 tr. zákoníku, kterého se měl ve stručnosti dopustit tím, že jako sympatizant hitlerovského nacismu a novodobých neonacistických hnutí či skupin, jako například Skrewdriver či Agrese 95 a dalších (neonacistické skupiny propagující hudbu pravicového extremismu a hlásající k rasovým útokům), nabízel v období od 28. 5. 2019 do 24. 11. 2021 (blokace účtu ze strany serveru aukro.cz) prostřednictvím celosvětové sítě internet z nezjištěného elektronického zařízení a nezjištěného místa na serveru www.aukro.cz pod uživatelským jménem A. zboží s nacistickou či neonacistickou tématikou konkrétně popsaného v obžalobě.
2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 10. 1. 2023, č. j. 24 T 1/2023-1261, byla věc podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Obvodní soud pro Prahu 7 uvedl, že není místně příslušný k projednání věci. Nesouhlasil s názorem státní zástupkyně, že pokud následek trestného činu nastal v prostředí internetu, je dána příslušnost všech okresních soudů v České republice. Naopak dospěl k závěru, že v případě posuzovaného přečinu jde o trestný čin ve své podstatě ohrožovací, který je dokonán již projevem pachatele, je pak bezvýznamné, s jakou odezvou se jednání setkalo, resp. zda a kdo jej zaznamenal. Projev pachatele, spočívající v nabídce předmětů s nacistickou či neonacistickou tématikou na serveru www.aukro.cz , mohl dle soudů, který vyšel z předpokladu policejního orgánu být prováděn z místa zaměstnání obviněného, a to provozovny spol. A. K., IČO: XY, na adrese XY, Ostrava.
3. Současně soud poukázal na skutečnost, že obviněný má trvalý pobyt hlášen v obci Kozmice v okrese Opava na adrese XY, ale bydlí a přebírá poštu v Ostravě na adrese XY. Místa trvalého pobytu v Kozmicích a zaměstnání v Ostravě jsou u obviněného postupně uvedena v rámci registrace profilu na zmíněném prodejním portálu Aukro. Jeho emailový účet využívaný k přístupu je rovněž evidován na adresu zaměstnání. V bydlišti v XY ulici v Ostravě přebírá poštu, má zde uzavřenou nájemní smlouva a hradí nájemné. Zde také bylo nalezeno skladované zboží s extremistickou tematikou, které nejméně zčásti mohlo být určeno k nabízení a prodeji na Aukro.cz. Obvodní soud z tohoto důvodu zdůraznil, že zjištěná místa pobytu a jednání se dle obvodního soudu nacházejí v okrese Opava a zejména Ostrava, kde obviněný bydlí, pracuje, pohybuje se a logicky též realizuje obchodní činnost, a není dána žádná objektivní spojitost do dokonání trestné činnosti k obvodu Prahy 7. V obvodu zejména Okresního soudu v Ostravě tak byl ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. trestný čin spáchán, neboť zde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu. Obžaloba proto byla podána u místně nepříslušného soudu, jelikož v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 7 trestný čin toliko vyšel najevo, toto podpůrné kritérium, podle poslední věty §18 odst. 2 tr. ř., nelze s ohledem na známost jednání pachatele a jeho bydliště vůbec použít.
4. Nejvyšší soud jako soud příslušný ve smyslu §24 tr. ř. z podnětu citovaného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 posoudil na podkladě spisového materiálu otázku místní příslušnosti a dospěl k závěru, že obžaloba byla podána u soudu, který není příslušný k projednání věci.
5. Podle §18 odst. 1 tr. ř. řízení koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Toto kritérium určení místní příslušnosti je prioritní, pouze v případě, že místní příslušnost nelze pomoci tohoto kritéria zjistit, určuje se místní příslušnost podle §18 odst. 2 tr. ř., dle kterého nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.
6. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo ke skutkovým dějům naplňujícím jednotlivé znaky objektivní stránky skutkové podstaty daného trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sb. rozh. tr.). Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, uveřejněné pod č. 53/1994 Sb. rozh. tr.).
7. V případě přečinu projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka podle §404 tr. zákoníku je místem spáchání místo, kde pachatel veřejně projevuje sympatie k hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob. Na rozdíl od trestného činu založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle §403 tr. zákoníku není rozhodující, že jednání pachatele přímo nesměřuje k ovlivňování jiných osob, postačí veřejný projev sympatie s takovým hnutím. Je tedy možno souhlasit s názorem obvodního soudu, že jde o trestný čin ve své podstatě ohrožovací, který je dokonán již veřejným projevem pachatele, je pak bezvýznamné, s jakou odezvou se jednání setkalo, resp. zda a kdo jej zaznamenal.
8. Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je nutné dojít k závěru, že místo spáchání uvedeného přečinu je místo, kde pachatel veřejně projevil sympatie k vymezenému hnutí, což se stalo vložením předmětů s nacistickou či neonacistickou tématikou na server www.aukro.cz . Nelze však souhlasit s tím, že se tak stalo v místě zaměstnání obviněného v provozovně spol. A. K., IČO: XY, na adrese XY, Ostrava, jak uvádí s odkazem na zjištění policejního orgánu Obvodní soud pro Prahu 7.
9. Z obžaloby vyplývá, že obviněný předměty s nacistickou či neonacistickou tématikou na server www.aukro.cz nahrál z nezjištěného zařízení a nezjištěného místa. Pokud pak Obvodní soud pro Prahu 7 poukazuje na předpoklad policejního orgánu (č. l. 161), tak tento toliko dospěl k závěru, že „je pravděpodobné, že obviněný v místě svého zaměstnání (na adrese XY, Ostrava) vyřizuje objednávky a má přístup k síti internet“. Nicméně šlo pouze o domněnku policejního orgánu (jak ji sám prezentuje), která nebyla podložená žádným relevantním důkazem, což vedlo státní zástupkyni k formulaci skutkové věty, dle které nebylo zjištěno místo, odkud došlo k nahrání předmětů s nacistickou či neonacistickou tématikou na server www.aukro.cz . Obviněný sám využil svého práva a k věci nevypovídal.
10. Nejvyšší soud však nesouhlasí ani s názorem státní zástupkyně, že pokud je trestný čin spáchán v prostředí internetu, je dána příslušnost všech okresních soudů v České republice, byť znakem trestného činu je jeho spáchání veřejně. Takový závěr by byl v rozporu s nálezem Ústavního soudu ze dne 15. 9. 2015, sp. zn. III. ÚS 1518/15, podle kterého každé procesní ustanovení by mělo být vykládáno tak, aby nedávalo orgánům veřejné moci prostor pro libovůli a chránilo předvídatelnost výkonu státní moci. Pokud by byl přijat výklad, že státní zástupce a v podstatě již policejní orgán si může vybrat soud příslušný k projednání věci jen na základě svého uvážení, došlo by k porušení čl. 38 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci.
11. Jestliže Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není možné stanovit místní příslušnost podle §18 odst. 1 tr. ř., jelikož nebylo zjištěno místo spáchání trestného činu, je nutné určit místní příslušnost podle pravidla obsaženého v §18 odst. 2 tr. ř., dle kterého, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, pouze pokud se nedají ani tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.
12. Ze spisového materiálu vyplývá, že obviněný bydlí a pracuje v Ostravě. Obviněný do výslechu obviněného uvedl, že se zdržuje na adrese Ostrava-Hrabůvka, XY (č. l. 43). Tuto skutečnost potvrzuje i zajištěná nájemní smlouva (č. l. 195) a úhrady nájemného (č. l. 1143). Policejním orgánem bylo zjištěno, že obviněný pracuje v provozovně spol. A. K., IČO: XY na adrese XY, Ostrava (č. l. 161), když tuto adresu obviněný označil jako adresu pro doručování (č. l. 43). Je tedy možné uzavřít, že obviněný bydlí, zdržuje se a pracuje v obvodu Okresního soudu v Ostravě.
13. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že je možné místní příslušnost určit v souladu s §18 odst. 2 tr. ř. dle bydliště a pracoviště obviněného, tyto kritéria pro určení místní příslušnosti mají přednost, před jejím určením podle místa, kde trestný čin vyšel najevo. Obžaloba potom byla podána u místně nepříslušného soudu, jelikož v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 7 trestný čin toliko vyšel najevo, toto podpůrné kritérium podle poslední věty §18 odst. 2 tr. ř. ale nelze s ohledem na bydliště a pracoviště obviněného vůbec použít.
14. Po pečlivém zvážení okolností tohoto konkrétního případu tedy dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v projednávané věci je místě příslušný, podle §18 odst. 2 tr. ř. Okresní soud v Ostravě.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 25. 1. 2023
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D.
předseda senátu