ECLI:CZ:NS:2023:7.TDO.220.2023.1
sp. zn. 7 Tdo 220/2023-1885
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 22. 3. 2023 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného M. M. , nar. XY v XY, bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 12. 2022, sp. zn. 6 To 182/2022, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 5 T 5/2021, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. M. odmítá .
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 5. 8. 2022, č. j. 5 T 5/2021-1775, byl obviněný uznán vinným v bodě 1) zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a v bodě 2) přečinem legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst. 1 alinea první tr. zákoníku. Za skutek v bodě 1) a za sbíhající se přečiny ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 tr. zákoníku a výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku, za které byl odsouzen ve věci Okresního soudu v Karlových Varech, sp. zn. 4 T 84/2019, byl obviněný odsouzen podle §205 odst. 4 a §43 odst. 2 tr. zákoníku za současného zrušení výroku o trestu ze sbíhajícího se rozhodnutí k souhrnnému trestu odnětí svobody na pět let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, a dále mu byl uložen trest propadnutí věci podle §70 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Za skutek v bodě 2) a za sbíhající se přečin vydírání podle §175 odst. 1 tr. zákoníku, zločiny vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku a loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku, za které byl odsouzen ve věci Krajského soudu v Plzni sp. zn. 2 T 1/2021, byl obviněný podle §173 odst. 1 a §43 odst. 2 tr. zákoníku za současného zrušení výroku o trestu ze sbíhajícího se rozhodnutí odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody na šest let a šest měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Uvedeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl rovněž o vině a trestu P. M. Výroky podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo dále rozhodnuto o náhradě škody.
2. Podle skutkových závěrů soudu prvního stupně se obviněný dopustil zločinu pod bodem 1) tím, že dne 22. 12. 2019 ve 23:40 hod. v Chebu, XY, vstoupil se dvěma dosud neustanovenými osobami zadním zaměstnaneckým vchodem, který otevřel pomocí číselného kódu, do vnitřních prostor obchodního domu Kaufland, zatímco odsouzená P. M. zůstala čekat venku u zaměstnaneckého vchodu a byla po celou dobu v telefonickém spojení s obviněným, uvnitř budovy vzal obviněný se dvěma dalšími muži z odemčené personální místnosti volně položený klíč od vstupních dveří do trezorové místnosti, k té následně přišli a daným klíčem jí otevřeli, uvnitř pomocí číselných kódů, které získali ve dnech 14. a 15. 12. 2019 za součinnosti odsouzené P. M., která v daných dnech po část směny nosila svetr se zabudovanou kamerou, otevřeli jeden z trezorů, ve kterém se nacházel kódovací klíč k dalšímu trezoru, tímto kódovacím klíčem následně otevřeli druhý trezor a společně z něj odcizili finanční hotovost v celkové výši 3 600 900 Kč, stravovací kupóny zn. Edenred v celkové hodnotě 106 550 Kč a stravovací kupóny zn. Naše stravenka v celkové hodnotě 114 707 Kč, tyto věci ukládali do přineseného batohu, následně uvedli trezory do původního stavu a ve 23:45 hod. z budovy obchodního domu odešli poté, co jim odsouzená P. M. číselným kódem zvenku otevřela zadní vchod pro zaměstnance, čímž způsobili společnosti Kaufland Česká republika, v.o.s., se sídlem Bělohorská č. p. 2428, Praha, celkovou škodu ve výši 3 822 157 Kč.
3. Přečinu pod bodem 2) se obviněný dopustil podle skutkových závěrů soudu prvního stupně tím, že poté, co odsouzená P. M. dne 16. ledna 2020 ve večerních hodinách těsně před 22:41 hod. v Chebu, XY, v trezorové místnosti obchodního domu Kaufland vzala z trezoru finanční hotovost v celkové výši 409 500 Kč, se kterou mohla disponovat, neboť byla zaměstnána ve společnosti Kaufland Česká republika, v. o. s., jako pracovnice oprávněná manipulovat s finančními prostředky ukládanými do trezoru, čímž způsobila společnosti Kaufland Česká republika, v.o.s., se sídlem Bělohorská č. p. 2428, Praha, škodu v uvedené výši, tuto částku týž den odvezla na čerpací stanici XY u Chebu, kde ji kolem 23:00 hod. předala obviněnému, který věděl, že jde o částku odcizenou z obchodního domu Kaufland a s částkou odjel pryč.
4. Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, které Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 5. 12. 2022, č. j. 6 To 182/2022-1828, podle §256 tr. ř. zamítl.
II. Dovolání a vyjádření k němu
5. Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Úvodem je namístě konstatovat, že obviněný odkázal na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale slovně označil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Jeho dovolací námitky jsou přitom čistě skutkového charakteru, a proto jsou s to rámcově naplnit dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejvyšší soud s ohledem na zachování práv obviněného extenzivně posoudil dovolání jako podané z obou těchto dovolacích důvodů. Obviněný opět popřel, že by se dopustil jednání, které je mu kladeno za vinu a kromě toho pouze obecně vyslovil nesouhlas s právní kvalifikací skutku pod bodem 2). Je přesvědčen, že soudy obou stupňů dospěly k nesprávným skutkovým i právním závěrům, když uvěřily verzi odsouzené P. M., kterou považuje za nepravdivou a plnou rozporů. Zdůraznil, že odsouzená nevysvětlila, proč mu uvěřila, že je schopen pomoci jejímu druhovi v jeho trestním řízení, rovněž ani nesdělila pravdivé informace o jejich vztahu a o tom, jak se do její dispozice dostaly finanční prostředky jejího druha. Rovněž pak připomněl, že odsouzená sama vypověděla, že mu nepředala žádné informace o vnitřním chodu obchodního domu a jak překonat nastavená opatření v tomto obchodním domě. Má za to, že se skutku pod bodem 1) mohla dopustit pouze osoba, která podmínky v obchodním domě dobře znala, přičemž v řízení nebyl prokázán způsob, jak by se on k těmto informacím dostal. Dále doplnil, že svědecké výpovědi R. K. a P. J. jsou důkazy obecného charakteru a stejně jako šetření o jeho finanční situaci jsou nekonkrétními důkazy. Beze vší pochybnosti nelze z provedených důkazů učinit jednoznačný závěr, že se protiprávního jednání dopustil. Svědek R. K. nevypovídal pravdivě a jeho výpověď je toliko snahou o poškození jeho osoby. Rovněž poukázal na to, že byli vyslechnuti jeho rodinní příslušníci, kteří vypověděli, že se v inkriminované době nacházel nepřetržitě v jejich přítomnosti, a tudíž se skutku pod bodem 1) ani nemohl dopustit.
6. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudu druhého stupně a přikázal mu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
7. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání vyjádřil a zdůraznil, že obviněný ve svém dovolání opakuje námitky, které uplatňoval v rámci své obhajoby již od počátku trestního řízení, přičemž se jimi dostatečným způsobem zabývaly soudy obou stupňů. Taktéž konstatoval, že ve věci neshledává extrémní nesoulad mezi výsledkem dokazování, z něj definovaným skutkovým stavem a jeho právním posouzením. Je přitom toho názoru, že námitky obviněného kvalitativně nepřekračují meze prosté polemiky s hodnocením obsahu i významu důkazů. S poukazem na argumentaci odvolacího soudu dále uvedl, že ve výpovědích odsouzené P. M. nebyly zjištěny žádné zásadní rozpory, které by vedly k závěru o její nevěrohodnosti. Je proto přesvědčen, že rozhodnutí soudů nejsou zatížena takovou vadou, kterou by bylo nutno a možno napravit cestou dovolání, když deklarovaný dovolací důvod naplněn nebyl.
8. Závěrem státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť je zjevně neopodstatněné.
III. Přípustnost dovolání
9. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř. Dále Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.
IV. Důvodnost dovolání
10. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. slouží k nápravě vad v případě, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Naplnění tohoto dovolacího důvodu tak vyžaduje významné narušení procesu dokazování, které má za následek deformaci skutkových zjištění v intenzitě, která již v dostatečné míře zasahuje do práva na spravedlivý proces a je s to ovlivnit rozhodnutí soudů o otázce naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu. Tento dovolací důvod tedy nemohou naplnit námitky, které toliko obecně vytýkají nesprávné hodnocení důkazů, případně pouze nastiňují jinou verzi skutkového stavu, aniž by označily konkrétní evidentní rozpory mezi obsahem důkazů a jejich interpretací soudy obou stupňů, ani takové námitky, které se týkají jen nepodstatných skutkových zjištění.
11. Obviněný brojil primárně proti výpovědi odsouzené P. M., kterou považuje za nepravdivou, přičemž zpochybnil závěry, které soud prvního stupně z její výpovědi učinil a které považuje za rozporné s dalšími důkazy, především s výpověďmi svých rodinných příslušníků. Rovněž zpochybnil i výpověď svědka R. K., kterou taktéž považuje za nepravdivou. Tato dovolací argumentace je se značnou mírou benevolence pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. podřaditelná, neboť se týká možných rozporů v hodnocení rozhodných skutkových zjištění.
12. Co se týče námitek obviněného, kterými zpochybňuje věrohodnost výpovědi odsouzené P. M., je namístě nejprve akcentovat, že Nejvyššímu soudu ani nepřísluší konat zpětné hodnocení věrohodnosti svědeckých výpovědí, když tyto jsou s ohledem na zásadu bezprostřednosti a ústnosti doménou soudu prvního stupně, před kterým výslech svědků probíhá. Nejvyšší soud tak může toliko ověřit zákonnost postupu soudu a reagovat na případnou existenci zjevného nesouladu obsahu provedené výpovědi a skutkových zjištění, která z ní soud prvního stupně učinil, přičemž v tomto případě Nejvyšší soud existenci takového nesouladu neshledal. Soud prvního stupně se hodnocením věrohodnosti výpovědi odsouzené P. M. zevrubně zabýval (viz odst. 11 a násl. rozsudku soudu prvního stupně), přičemž jeho závěry potvrdil i soud druhého stupně, který na odvolací námitky obviněného stran věrohodnosti předmětné výpovědi řádně reagoval (srov. odst. 22 a násl. usnesení odvolacího soudu). V obsahu výpovědi odsouzené a skutkovými závěry, které z ní soud učinil, přitom nejsou žádné zjevné rozpory, které by odůvodnily kasační zásah Nejvyššího soudu, když s nepodstatnými rozpory v její výpovědi se soud prvního stupně správně vypořádal (viz především odst. 28 rozsudku soudu prvního stupně). Navíc je nutné připomenout, že výpověď odsouzené P. M. nestála osamoceně, nýbrž ji podporovaly i další provedené důkazy, a to údaje o lokaci mobilního telefonu obviněného a údaje o telekomunikačním provozu, též skutečnost, že obviněný krátce po činu disponoval vyšší částkou peněz na nákup vozidla. K dokreslení zjištěného skutkového stavu pak slouží i výpověď svědka R. K., přičemž pokud obviněný výpověď tohoto svědka zpochybňuje s poukazem na nesoulad v časových souvislostech, pak lze taktéž odkázat na odůvodnění rozhodnutí soudu druhého stupně (srov. odst. 26 usnesení odvolacího soudu), který se z podnětu odvolání obviněného i touto otázkou zabýval a doplnil tak závěry soudu prvního stupně (srov. odst. 22 rozsudku soudu prvního stupně).
13. K poukazu obviněného na to, že svědci z řad jeho rodinných příslušníků vypověděli, že byl v době činu s nimi doma, lze pak rovněž odkázat na zevrubné odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů, které se i s touto otázkou správně vypořádaly. Soud prvního stupně komplexně hodnotil věrohodnost výpovědí rodinných příslušníků a známých obviněného a řádně zdůvodnil, proč těmto výpovědím neuvěřil (viz odst. 18 a násl. rozsudku soudu prvního stupně). Soud druhého stupně pak rovněž tyto závěry potvrdil (srov. odst. 25 usnesení odvolacího soudu), přičemž Nejvyšší soud se s nimi taktéž plně ztotožnil a ve stručnosti na ně dále odkazuje. V projednávaném případě tak nelze shledat jakoukoli deformaci skutkových zjištění, ani zjevný rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy či jiné porušení práva na spravedlivý proces a námitky obviněného pod tímto dovolacím důvodem je proto namístě shledat zjevně neopodstatněnými.
14. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
15. Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné v rámci tohoto dovolacího důvodu vytýkat výlučně vady hmotněprávní. V mezích dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze tedy namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotněprávní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.
16. Na podkladě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotněprávních. Dovolání založené na tomto dovolacím důvodu tak lze opírat jen o námitky hmotněprávní povahy, nikoli o námitky skutkové.
17. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
18. Argumentace obviněného není s to dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. naplnit, neboť obviněný ve svém dovolání neuvedl jedinou konkrétní námitku, kterou by brojil proti hmotněprávnímu posouzení svého jednání. K tomu Nejvyšší soud připomíná, že obsah konkrétně uplatněných námitek, tvrzení i právních názorů, o něž je v dovolání opírána existence určitého dovolacího důvodu, musí skutečně věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř. Pouze formální poukaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů zde však nestačí a vede k odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. (viz. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2002, sp. zn. 5 Tdo 482/2002). Pouhá obecná námitka, že obviněný vyslovuje mj. nesouhlas s použitou právní kvalifikací, nedostačuje k odůvodnění dovolacího přezkumu s odkazem na tento dovolací důvod. Námitky obviněného se tak zcela míjí s naplněním dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
19. Obiter dictum je rovněž vhodné doplnit, že obviněný obdobné námitky obsažené v dovolání uplatnil již v řízení před soudy nižších stupňů. V této souvislosti lze poukázat na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 5 Tdo 86/2002, z něhož vyplývá, že opakuje-li obviněný v dovolání v podstatě jen námitky uplatněné již v řízení před soudy prvního a druhého stupně, se kterými se soudy obou stupňů v dostatečné míře a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání, které je zjevně neopodstatněné ve smyslu §265i odst. 1 písm. e) tr. ř.
V. Závěrečné zhodnocení
20. Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§265n tr. ř.).
V Brně dne 22. 3. 2023
JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D.
předseda senátu