ECLI:CZ:NS:2023:8.TDO.407.2023.1
sp. zn. 8 Tdo 407/2023-232
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 5. 2023 o dovolání, které podal obviněný I. S., nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 1. 2023, č. j. 9 To 12/2023-191, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 12 T 71/2022, takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 1. 2023, č. j. 9 To 12/2023-191.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Brně přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Obviněný I. S. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel”) byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 22. 11. 2022, č. j. 12 T 71/2022-178, uznán vinným přečinem podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a za tento trestný čin [jednání popsané ve výroku citovaného rozsudku] byl podle §209 odst. 3 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 (dvanácti měsíců), jehož výkon byl podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 24 (dvaceti čtyř) měsíců.
2. Proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 22. 11. 2022, č. j. 12 T 71/2022-178, podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Brně usnesením ze dne 12. 1. 2023, č. j. 9 To 12/2023-191, podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítl.
I.
Dovolání a vyjádření k němu
3. Proti shora uvedenému usnesení Krajského soudu v Brně podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. V podaném dovolání poukázal na skutečnost, že jeho odvolání bylo odmítnuto z důvodu, že nesplňuje náležitosti obsahu dovolání s odůvodněním, že ve lhůtě pěti dnů nedošlo k odstranění vad podaného odvolání. Poukazuje na skutečnost, že výzva, která byla jeho obhájci adresována k odstranění vad, neobsahovala výzvu předsedy senátu, aby obhájce vady podaného odvolání ve lhůtě pěti dnů od doručení výzvy odstranil ani upozornění, že pokud se tak ve stanovené lhůtě nestane, odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání. Dále argumentuje tím, že odvolacímu soudu bylo doručeno písemné vyhotovení odůvodnění odvolání dne 19. 1. 2023. Samo rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo jeho odvolání nesprávně odmítnuto podle §253 odst. 3 tr. ř., vykazuje podle dovolatele další vadu spočívající v tom, že neobsahuje poučení o možnosti podání mimořádného opravného prostředku. S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhl, aby dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 1. 2023, č. j. 9 To 12/2023-191, bylo Nejvyšším soudem zrušeno a věc přikázána soudu druhého stupně k novému projednání a rozhodnutí.
4. Státní zástupce ve svém vyjádření velmi podrobně popsal situaci provázející hlavní líčení a vydání rozsudku soudem prvního stupně, následné procesní úkony činěné soudem prvního stupně předcházející vyhotovení překládací zprávy pro Krajský soud v Brně k rozhodnutí o odvolání obviněného a následné vydání rozhodnutí, které bylo napadeno dovoláním. V souvislosti s výše popsanými procesními úkony obsáhle rozvedl ustanovení trestního řádu, která byla podstatná pro náležité podání odvolání a nezbytnost úkonů trestním řádem stanovených pro soud prvního stupně v souvislosti s odstraněním nedostatků podaného odvolání. Vzhledem k tomu, že státní zástupce ve spise neshledal provedení úkonů, na které dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu odkazovalo, a pro které odvolací soud postupoval podle §253 odst. 3 tr. ř., navrhl dovolání obviněného vyhovět, rozhodnutí odvolacího soudu zrušit a tomuto soudu věc přikázat k novému projednání a rozhodnutí.
II.
Přípustnost dovolání
5. Nejvyšší soud jako soud dovolací [§265c tr. ř.] shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit [§265e odst. 1, 2 tr. ř.]. Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
6. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
7. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku [§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.]. Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen Úmluva) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Je nutno též zdůraznit, že dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním [§265f odst. 1 tr. ř.] a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem [§265d odst. 2 tr. ř.].
III. Důvodnost dovolání
8. Nejvyšší soud k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř., který obviněný v dovolání uplatnil, uvádí, že tento v sobě zahrnuje dvě alternativy. První z nich je dána, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Jde tedy o případy, kdy bylo zamítnuto nebo odmítnuto obviněným podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu z formálních důvodů uvedených v §253 tr. ř. bez věcného přezkoumání podle §254 tr. ř., aniž by byly současně splněny procesní podmínky stanovené trestním řádem pro takový postup. Podle druhé z nich je uvedený dovolací důvod dán tehdy, když v řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., byl dán některý z důvodů dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až m) tr. ř. Jde tedy o případy, kdy bylo zamítnuto obviněným podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu postupem podle §256 tr. ř., tj. po věcném přezkoumání odvolacím soudem podle §254 tr. ř. s tím, že jej odvolací soud neshledal důvodným. V souvislosti s uplatněným dovolacím důvodem musí Nejvyšší soud konstatovat, že v předmětné trestní věci odvolací soud po věcné stránce rozhodnutí soudu prvního stupně nepřezkoumal a odvolání obviněného odmítl podle první alternativy, tj. §253 odst. 3 tr. ř. s tím, že nebyly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro věcný přezkum.
9. Odvolací soud svůj postup podle §253 odst. 3 tr. ř. odůvodnil tím, že „ ve lhůtě podle §248 odst. 1 tr. ř. nebylo odvolání odůvodněno ani obviněným, ani obhájcem, podle §251 odst. 1 tr. ř. vyzval předseda senátu obhájce, aby vady podaného odvolání ve lhůtě pěti dnů od doručení výzvy odstranil. Také bylo zdůrazněno, že odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání. Obhájci byla výzva dodána do datové schránky 23. 12. 2022, došlo k doručení výzvy fikcí 2. 1. 2023, 3. 1. 2023 se osoba s oprávněným přístupem do datové schránky přihlásila. Vzhledem k tomu, že ve lhůtě pěti dnů nedošlo k odstranění vad podaného odvolání, postupoval odvolací soud podle §253 odst. 3 tr. ř.“.
10. Z předloženého spisu Nejvyšší soud zjistil, že u hlavního líčení dne 22. 11. 2022, kde byl obviněný zastoupen obhájcem, po vyhlášení rozsudku obhájce obviněného podal odvolání do výroku o vině i do výroku o trestu (č. l. 177). Na č. l. 187 spisu se pak nachází rukou psaný referát, ze kterého bez jakýchkoli pochybností lze číst „vyzvi obh. obž. …k odůvodnění odvolání, kopii pak zašli MSZ. Kopii odvolání MSZ zašli obhájci. Po doručení odůvodnění odvolání obhájce ke sp. …po 5 dnech od doručení výzvy obhájci vyhotov předkl. zprávu pro KS k odvolání MSZ i obž“. Uvedený referát byl kanceláři předložen dne 22. 12. 2023 a následujícího dne byl vypraven [nutno podotknout, že pracovnice, která vyhotovovala a zasílala výzvu obhájci, postupovala v souladu s kancelářským řádem, neboť referát předsedy senátu respektovala a bylo povinností předsedy senátu, aby jím předložený referát obsahoval veškeré náležitosti poučení]. Na č. l. 187a je pak přípis adresovaný obhájci obviněného, který byl doručen do datové schránky, a to skutečně, jak uvedl odvolací soud ve svém usnesení, dne 23. 12. 2022. Dne 2. 1. 2023 uplynulo deset dnů od doručení písemnosti do datové schránky a dne 3. 1. 2023 se přihlásila oprávněná osoba, přičemž v uvedeném přípisu doručeném do datové schránky obhájce bylo uvedeno, „Vážený pane obhájce, na pokyn samosoudce Mgr. Petra Schlagmanna Vás vyzýváme, abyste zaslal odůvodnění odvolání do rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 22. 11. 2022 č. j. 12 T 71/2022-178. Současně zasíláme odůvodnění odvolání Městského státního zastupitelství v Brně“. Dále ve spise následuje překládací zpráva – č. l. 188, protokol o neveřejném zasedání – č. l. 189, protokol o hlasování – č. l. 190 a již zmíněné usnesení (viz č. l. 191), které je napadeno dovoláním.
11. Vzhledem ke skutečnosti, že odvolací soud své rozhodnutí založil na tvrzení, že předseda senátu vyzval podle §251 odst. 1 tr. ř. obhájce, aby vady podaného odvolání odstranil ve lhůtě pěti dnů od doručení výzvy, a pokud se tak nestane, bude odvolání odvolacím soudem odmítnuto, neboť nesplňuje náležitosti obsahu odvolání, je pro následný postup dovolacího soudu podstatné pouze následující, aniž by bylo nutno reprodukovat znění §248 odst. 1 tr. ř., §249 odst. 1 tr. ř. a §251 odst. 1 tr. ř. Nejvyššímu soudu není zřejmé z jakého zdroje Krajský soud v Brně čerpal informace pro svůj závěr, že „ podle §251 odst. 1 tr. ř. vyzval předseda senátu obhájce, aby vady podaného odvolání ve lhůtě pěti dnů od doručení výzvy odstranil, a že bylo zdůrazněno, že odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání . Přestože Krajský soudu v Brně ve svém usnesení konstatoval, že „ Vzhledem k tomu, že ve lhůtě pěti dnů nedošlo k odstranění vad podaného odvolání“ proto postupoval podle §253 odst. 3 tr. ř.“, ze žádného z dokladů ve spise založeném a Nejvyšším soudem záměrně zmíněných, takové skutečnosti, které by odůvodňovaly zmíněný postup odvolacího soudu, nevyplývají. Dokladem zmíněné nesoustředěnosti odvolacího soudu je mj. také zjištění, že odůvodnění usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 1. 2023, č. j. 9 To 12/2023-191, neobsahuje poučení o možnosti podat mimořádný opravný prostředek proti takovému rozhodnutí.
12. Při existenci zákonného znění §251 odst. 1 tr. ř. dále podpořeném např. rozhodnutím č. 23/2005 Sb. rozh. tr., ze kterého vyplývá, že „ předseda senátu ve výzvě k odstranění vad podaného odvolání uvede nejen zákonnou lhůtu pěti dnů, v níž je nutno zjištěné vady odstranit, ale současně též určí konkrétní událost (okamžik), která je pro počátek běhu této lhůty relevantní (např. může za takovou událost stanovit den doručení takové výzvy). Splnění obou těchto předpokladů je nezbytné pro závěr, že lhůta pěti dnů byla v souladu se zákonem stanovena a jen za splnění těchto podmínek lze rozhodnout o odmítnutí odvolání podle §253 odst. 3 tr. ř. “ a rozhodnutím č. 60/2006 Sb. rozh. tr. (1), které konstatuje, že „ obsahem výzvy podle ustanovení §251 odst. 1 tr. ř. musí být upozornění na zjištěné nedostatky náležitosti obsahu odvolání, jež podle názoru předsedy senátu soudu prvního stupně představují takové vady odvolání, pro které odvolací soud odvolání odmítne. I když ve srovnání s požadavky vyplývajícími z ustanovení §251 odst. 2 tr. ř. není nutné, aby soud takovou výzvu (např. určenou obviněnému zastoupenému obhájcem) současně poskytoval i potřebné poučení o postupu, který vede k odstranění vytýkaných vad, je specifikace vad podaného odvolání předpokladem, že za splnění dalších podmínek mohou být vůči odvolateli vyvozeny z nesplnění výzvy důsledky uvedené v ustanovení §253 odst. 3 tr. ř. “, musel Nejvyšší soud dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 1. 2023, č. j. 9 To 12/2023-191, podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušit, současně podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušit také všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §265l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Brně přikázat, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek
přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 17. 5. 2023
JUDr. Jan Engelmann
předseda senátu