ECLI:CZ:NS:2023:8.TDO.881.2023.1
sp. zn. 8 Tdo 881/2023-1111
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 4. 10. 2023 o dovolání obviněného P. M. , t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici a ÚPVZD Praha Pankrác, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 5. 2023, sp. zn. 10 To 85/2023, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 21 T 59/2021, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. M. odmítá .
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 10. 8. 2022, sp. zn. 21 T 59/2021, byl obviněný P. M. (dále jen „obviněný“ nebo také „dovolatel“) shledán vinným pod bodem 1) přečinem pojistného podvodu podle §210 odst. 2, 4 tr. zákoníku, pod bodem 2) přečinem legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst. 1 alinea 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, pod bodem 3) přečinem legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst. 1 alinea 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, pod bodem 4) zločinem legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst. 1 alinea 1 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, pod bodem 5) přečinem podílnictví podle §214 odst. 1 alinea 1 písm. a) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, pod bodem 6) přečinem legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst. 1 alinea 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, pod bodem 7) zločinem legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst. 1 alinea 1, odst. 2, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, ve znění účinném od 1. 2. 2019, a pod bodem 8) zločinem legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst. 1 alinea 1, odst. 2, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, ve znění účinném od 1. 2. 2019.
2. Za trestné činy pod body 1) až 6) a za sbíhající se zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 15. 6. 2018, sp. zn. 2 T 30/2018, byl obviněný podle §209 odst. 4 tr. zákoníku, §43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře 4 let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl dále uložen trest propadnutí věci, a to 1 ks pásky Policie ČR a 4 ks tzv. vylamováků zámků v černé krabičce a 3 ks el. zařízení do OBD zásuvek. Současně byl podle §43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 15. 6. 2018, sp. zn. 2 T 30/2018, který nabyl právní moci dne 15. 6. 2018, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, IČO: 47116617, částku 190 000 Kč.
3. Za trestné činy pod body 7) a 8) byl obviněný podle §216 odst. 3 tr. zákoníku, §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře 3 let a 6 měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
4. Označený rozsudek soudu prvního stupně napadli odvoláními státní zástupce Okresního státního zastupitelství Praha-západ a obviněný P. M.. Obviněný své odvolání zaměřil proti výrokům o vině a trestu, státní zástupce podal odvolání v neprospěch obviněného, a to rovněž proti výrokům o vině a oběma výrokům o trestu. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 9. 5. 2023, sp. zn. 10 To 85/2023, byl napadený rozsudek soudu prvního stupně z podnětu odvolání státního zástupce podle §258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. ř. částečně zrušen, a to ve výroku o vině pod bodem 6) a v důsledku toho ve výroku o trestu za jednání pod body 1)–6). Za podmínek §259 odst. 3 tr. ř., při nezměněném výroku o vině pod body 1), 2), 3), 4), 5), 7), 8), výroku o trestu za jednání pod body 7) a 8) a výroku o náhradě škody, ve věci znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným pod bodem 6) přečinem legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst. 1 alinea 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, v souběhu s přečinem podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Za to a za trestné činy pod body 1)–5) výroku napadeného rozsudku soudu prvního stupně, ohledně nichž zůstal napadený rozsudek nezměněn, a dále za sbíhající se zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 15. 6. 2018, sp. zn. 2 T 30/2018, byl obviněný podle §209 odst. 4, §43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl dále uložen trest propadnutí věci, a to 1 ks pásky Policie ČR a 4 ks tzv. vylamováků zámků v černé krabičce a 3 ks el. zařízení do OBD zásuvek. Současně byl podle §43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 15. 6. 2018, sp. zn. 2 T 30/2018, který nabyl právní moci dne 15. 6. 2018, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. V dalším bylo podle §256 tr. ř. odvolání obviněného zamítnuto.
5 . Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný označené trestné činnosti dopustil tím, že
1) kolem 17:45 hodin dne 16. 9. 2015, poté co dne 27. 5. 2014 uzavřel s Kooperativa pojišťovnou, a. s., se sídlem Pobřežní 665/21, Praha 8, IČO: 47116617, pojistnou smlouvu o komplexním pojištění vozidla evidovanou pod č. XY k jím vlastněnému motocyklu KTM SMC R 690, registrační značka XY, VIN XY, nejprve nepravdivě oznámil u Policie České republiky, Místní oddělení Praha 4 – Lhotka, odcizení tohoto motocyklu na ulici XY v Praze XY neznámým pachatelem a uplatnil u Kooperativa pojišťovny, a. s., nárok na výplatu pojistného plnění prostřednictvím telefonického ohlášení z titulu odcizení motocyklu dne 17. 9. 2015, načež dne 9. 10. 2015 vyplnil i typový formulář Kooperativa pojišťovny, a. s., s uvedením nepravdivých údajů o odcizení tohoto motocyklu, do něhož zaznamenal nepravdivý popis vzniku pojistné události, na základě čehož mu bylo ze strany poškozené pojišťovny dne 20. 10. 2015 vyplaceno neoprávněně pojistné plnění ve výši 190 000 Kč ke škodě Kooperativa pojišťovny, a. s., přestože věděl, že předmětný motocykl nebyl odcizen a činil tak za účelem vylákání pojistného plnění,
2) dne 27. 10. 2015 nejprve zakoupil poškozený motocykl KTM 990 s VIN XY a následně v přesně nezjištěné době a na nezjištěném místě provedl neoprávněný zásah do identifikátorů svého motocyklu KTM SMC R 690, VIN XY v hodnotě nejméně 179 000 Kč tím způsobem, že u motocyklu jednak zcela vybrousil číslo motoru, dále vybrousil originální identifikátor VIN XY vyražený na rámu motocyklu a přes vybroušené místo provedl ražbu nového identifikátoru VIN XY a na rám motocyklu zároveň vylepil výrobní štítky s identifikátorem VIN XY, přičemž tento neoriginální identifikátor VIN použil z obstaraného poškozeného motocyklu KTM 990, přičemž takto jednal v úmyslu zastřít pravý původ svého motocyklu a zamezit odhalení jím spáchané trestné činnosti spáchané ke škodě Kooperativa pojišťovny, a. s., přičemž tento motocykl byl zajištěn policejním orgánem dne 26. 4. 2018 v místě jeho bydliště na adrese XY, XY – XY,
3) dne 16. 6. 2014 získal nejprve na základě předstírané koupě jinou osobou vrak vozidla tovární značky VW Caddy, r. v. 2005, registrační značka XY, VIN XY, z kterého odňal komponenty obsahující identifikátor VIN ve znění XY a štítek s kódem PKN ve znění 2247137 a tyto následně instaloval do motorového vozidla VW Caddy, r. v. 2011, registrační značka XY, VIN XY, které bylo odcizeno v době od 19:00 hodin dne 26. 5. 2014 do 08:30 hodin dne 27. 5. 2014 z parkovacího stání č. XY v garáži pod domem č. p. XY v ulici XY v Praze XY, přičemž následně na blíže nezjištěném místě jeho původní identifikátory jednak nahradil novými a jednak tyto poškodil tak, aby byly nečitelné, a takto upravené odcizené motorové vozidlo v hodnotě 390 000 Kč následně nechal dne 2. 7. 2014 registrovat na svoji osobu do registru silničních vozidel, požádal o výměnu dokladů k vozidlu a registrační značky a vydával jej při jeho užívání za vozidlo VW Caddy, r. v. 2005, XY, VIN XY, s úmyslem zastřít tak jeho nelegální původ, přičemž toto vozidlo užíval v místě svého bydliště na adrese XY, XY, okres Praha-XY, i jinde až do 1. 2. 2018, načež toto vozidlo bylo vydáno policejnímu orgánu dne 10. 4. 2018 D. H., nar. XY,
4) v přesně nezjištěné době, na základě předstírané koupě na společnost Goss, s. r. o., získal nejprve vrak vozidla tovární značky Land Rover Range Rover Sport, VIN XY, který si nechal dne 23. 11. 2017 dovézt z Francie do České republiky, následně z tohoto vozidla odstranil a využil identifikátor VIN, který instaloval do motorového vozidla Range Rover Sport V8 5.0 S/C SRT, r. v. 2014, VIN XY, v hodnotě nejméně 2 300 000 Kč, odcizeného v přesně nezjištěné době na začátku roku 2017 z parkovacího stání v ulici XY v XY, v okrese Praha-XY, přičemž původní identifikátor u odcizeného vozidla vybrousil a nahradil ho novým z havarovaného vozidla dovezeného z Francie, a to v úmyslu při jeho užívání a nakládání s ním zastřít jeho nelegální původ jako vozidla odcizeného, kdy vozidlo policejnímu orgánu vydal D. H., nar. XY,
5) od přesně nezjištěné doby až do 1. 2. 2018 užíval v místě svého bydliště na adrese XY, XY – XY, okres Praha-XY, i jinde, motocykl tovární značky Yamaha RJ 03 600 ccm, VIN XY, v hodnotě 40 000 Kč, který byl odcizen neznámým pachatelem dne 4. 5. 2004 z XY, ačkoliv byly na tomto motocyklu úmyslně odstraněny identifikátory VIN a číslo motoru, a přechovával jej v garáži XY, Praha XY, kterou užíval jako podnájemce na základě smlouvy uzavřené s P. K., při níž se vydával za M. T., bytem XY, XY, a tento motocykl byl policejním orgánem zajištěn dne 26. 4. 2018 na adrese XY, Praha XY,
6) dne 9. 1. 2017 získal na základě předstírané koupě, vydávaje se za V. F., nar. XY, vrak vozidla tovární značky VW Multivan, r. v. 2010, bez registrační značky, VIN XY, z kterého odňal část karoserie obsahující identifikátor VIN XY, tuto část karoserie následně přenesl do motorového vozidla tovární značky VW Multivan, r. v. 2010, registrační značka XY, VIN XY, které bylo odcizeno v přesně nezjištěné době mezi dny 27. 12. 2016 a 30. 12. 2016 z parkoviště před ubytovnou XY v obci XY č. p. XY, okres XY, přičemž některé původní identifikátory vozidla poškodil tak, aby byly nečitelné, a takto upravené odcizené motorové vozidlo v hodnotě 490 000 Kč následně nechal dne 12. 1. 2017 registrovat pod falešnou identitou do registru silničních vozidel a vydával jej za vozidlo VW Multivan, r. v. 2010, VIN XY, v úmyslu zastřít tak jeho nelegální původ, načež toto vozidlo dne 15. 9. 2017 prodal, vydávaje se za V. F., nar. XY, za částku 450 000 Kč V. D. C., nar. XY, v úmyslu získat jím spáchanou trestnou činností majetkový prospěch,
7) v době od 15. 9. 2019 do 17. 9. 2019 přechovával v místě svého bydliště, v garáži na pozemku na adrese XY, XY, místní část XY, okres Praha-XY, osobní motorové vozidlo Škoda Fabia VIN XY, ve vlastnictví obchodní společnosti Car4way, a. s., IČO: 25131401, v hodnotě 320 000 Kč s odstraněným identifikátorem VIN a poškozením bočního okna a zabezpečovacích prvků, ačkoliv si byl vědom dle jeho poškození, že vozidlo pochází z trestné činnosti, neboť bylo dne 15. 9. 2019 ve večerních hodinách odcizeno jeho majiteli na území hl. m. Prahy, a toto vozidlo bylo policejním orgánem zajištěno dne 17. 9. 2019 na adrese jeho bydliště XY, XY – místní část XY,
8) od přesně nezjištěné doby přechovával v místě svého bydliště, na pozemku přilehlém k rodinnému domu čp. XY v ulici XY, v obci XY, místní část XY, okres Praha-XY, plavidlo – vodní skútr Sea Doo Spark VIN XY v hodnotě 160 000 Kč, které v této době využíval i pro svoji potřebu, přičemž u tohoto plavidla vyměnil jeho umělohmotný plovák za jím zakoupený nový plovák VIN XY, a to v úmyslu zastřít jeho pravý původ, neboť si byl vědom, že toto plavidlo mohlo pocházet z trestné činnosti, k níž došlo v době od 31. 8. 2016 do 3. 9. 2016 na vodní nádrži XY, v okrese XY, neboť zde došlo k jeho odcizení, načež dne 7. 6. 2017, bez vědomí jednatele společnosti Elektroservis Hodonín, s. r. o., IČO: 255 84 103, toto plavidlo na základě jím podané žádosti zaevidoval u Státní plavební správy v Praze na jméno této obchodní společnosti a následně dne 14. 6. 2017, na základě jím předloženého falšovaného prohlášení o uzavření smlouvy o převodu vlastnictví tohoto plavidla mezi společností Elektroservis Hodonín, s. r. o., a jeho osobou, které nebylo nikdy ze strany této obchodní společnosti uzavřeno, zaevidoval u tohoto správního orgánu toto plavidlo již na své jméno, aby tak zastřel jím spáchanou trestnou činnost, přičemž toto plavidlo bylo policejním orgánem zajištěno dne 17. 9. 2019 v místě jeho bydliště na adrese XY, XY, místní část XY.
II. Dovolání a vyjádření k němu
6. Proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 5. 2023, sp. zn. 10 To 85/2023, podal obviněný P. M. prostřednictvím obhájce dovolání, v němž odkázal na dovolací důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g), m) tr. ř. Namítl, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech a že odvolací soud zamítnul řádný opravný prostředek proti rozsudku soudu prvého stupně, přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. písmenech a) až l ) tr. ř.
7. Svou argumentaci založil na tom, že zásadní důkazy opatřené policejním orgánem k dílčím skutkům pod body 1), 2), 4), 5) a 6) výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně byly opatřeny nezákonným způsobem, soudy nižších stupňů k nim tak neměly přihlížet. Jedná se o důkazy zajištěné při domovní prohlídce a při prohlídce jiných prostor – podzemní garáže, jež byly provedeny dne 26. 4. 2018. Připomněl, že prohlídky byly vykonány na základě příkazu k domovní prohlídce a příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků, který vydal dne 25. 4. 2018 soudce Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 33 Nt 408/2018, v němž však bylo určeno, že prohlídku provede policejní orgán v době od 27. 4. 2018 do 5. 5. 2018. Prohlídka provedená dne 26. 4. 2018 tak byla provedena mimo dobu vymezenou uvedeným příkazem.
8. Dovolatel se neztotožnil s argumentací soudů nižších stupňů, že konkrétní čas či časové rozmezí, kdy má být prohlídka provedena, není jednou z podstatných náležitostí příkazu, bez něhož by nemohlo k realizaci předmětného úkonu zákonným způsobem dojít. Obviněný nezpochybňoval platnost samotného příkazu k prohlídce, nýbrž postup policejního orgánu, který prohlídky vykonal mimo rámec stanovený příkazem, pokud byla doba provedení prohlídky uvedena ve výrokové části příkazu. Vykonání prohlídek mimo soudem stanovený časový rámec považoval za libovůli policejního orgánu, když nedošlo k žádné opravě případného písařského pochybení příkazu. Zdůraznil rovněž povahu a význam domovní svobody jako základního lidského práva a svobody a potřebu restriktivní interpretace zákonem stanovených podmínek zásahu do této svobody. Dodržování podmínek stanovených v příkazu k prohlídce, pokud jsou soudem explicitně uvedeny v tomto příkazu, nelze bagatelizovat jako přehnaný formalismus, jak činily soudy nižších stupňů.
9. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil dovoláním napadený rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9. 5. 2023, č. j. 10 To 85/2023-1064, ve všech jeho výrocích, stejně tak aby zrušil předcházející rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 10. 8. 2022, č. j. 21 T 59/2021-1028, ve výroku o vině i uložených trestech a aby věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí.
10 . Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve vyjádření k dovolání obviněného po připomenutí dovolací argumentace a teoretického výkladu dovolatelem uplatněných dovolacích důvodů konstatoval, že dovolací námitky lze obsahově podřadit pod uplatněné dovolací důvody, po věcné stránce je však nepovažoval za důvodné a ztotožnil se se stanoviskem, které k vytknutým vadám zaujaly soudy nižších stupňů (bod 44 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, bod 8 odůvodnění rozsudku soudu odvolacího).
11. Poznamenal, že dovolatel nezpochybnil splnění zásadních podmínek pro vykonání domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků, jak jsou uvedeny v §82 odst. 1, 2 tr. ř., a pochybení spatřoval toliko v nedodržení doby stanovené k prohlídce prostor příkazem. Připomněl, že zákon nepředpokládá, že by v příkazu k domovní prohlídce (popř. prohlídce jiných prostor) musela být soudcem stanovena doba pro provedení prohlídky, stanovení takové doby nepatří ani mezi standardní náležitosti příkazu vymezené právní teorií a rozhodovací praxí. Trestní řád nestanoví ani žádné jiné časové omezení pro provedení domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor a pozemků.
12. Státní zástupce pak zdůraznil, že za procesně nepoužitelné důkazy je podle jeho názoru nutno považovat takové důkazy, které nebyly získány co do jednotlivých dílčích komponentů (fází) procesu dokazovaní v souladu s ustanoveními trestního řádu upravujícími důkazní řízení. Procesní nepoužitelnost důkazů získaných při domovní prohlídce však nemůže být dovozována pouze z toho, že policejní orgán se přesně neřídil lhůtou, kterou pro provedení domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor stanovil soudce v podstatě nadbytečně a bez opory v trestním řádu. Pro úplnost dodal, že obviněný nebyl z trestné činnosti pod body 1)–6) výroku o vině z rozsudku nalézacího soudu usvědčován pouze důkazy zajištěnými při předmětných prohlídkách, ale také řadou dalších důkazů, jak jsou uvedeny v odůvodnění rozhodnutí soudu odvolacího pod body 13–17.
13. Státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, protože jde o dovolání zjevně neopodstatněné.
III. Přípustnost dovolání
14 . Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle §265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že dovolání je zjevně neopodstatněné.
IV. Důvodnost dovolání
15. Nejvyšší soud úvodem připomíná, že ve vztahu ke všem důvodům dovolání platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů. Obviněný v dovolání odkázal na dovolací důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g), m) tr. ř. Podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. lze dovolání podat, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 pod písmeny a) až l ) tr. ř. Tento dovolací důvod tedy spočívá ve třech různých okolnostech (srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád II. §157 až 314s. Komentář . 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3174–3175): řádný opravný prostředek byl zamítnut z tzv. formálních důvodů podle §148 odst. 1 písm. a) a b) tr. ř. nebo podle §253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí, nebo odvolání bylo odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání, nebo řádný opravný prostředek byl zamítnut z jakýchkoli jiných důvodů, než jsou důvody uvedené výše jako první okolnost, ale řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody podle §265b odst. 1 písm. a) až l ) tr. ř. Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci (tzv. prvá alternativa) nebo již v řízení, které předcházelo rozhodnutí o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů (tzv. druhá alternativa). Z rozsudku odvolacího soudu je zjevné, že odvolání obviněného bylo zamítnuto poté, co odvolací soud na jeho podkladě meritorně přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně. Dovolání je tak v tomto případě možné podat, jen byl-li v řízení napadenému rozsudku předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Nejvyšší soud tak posoudí opodstatněnost dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. ve vztahu k dovolacímu důvodu, který obviněný v dovolání uplatnil, tj. k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
16 . Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze uplatnit, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Tento důvod dovolání je tedy charakterizován třemi alternativními situacemi, kdy rozhodná skutková zjištění mající určující význam pro naplnění znaků trestného činu nemohou obstát. Stane se tak: a) protože jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, b) jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech, c) ve vztahu k nim nebyly bez konkrétních důvodů provedeny navrhované podstatné důkazy. Postačí, když je naplněna alespoň jedna z těchto tří alternativ. Platí také, že prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu nelze napadat jakákoliv skutková zjištění, ale jen ta, která mají určující význam pro naplnění znaků trestného činu, jenž je na nich založen. Pod tento dovolací důvod tak lze podřadit námitky obviněného, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech.
17. Pochybení podřaditelná pod shora zmíněné vady relevantní z hlediska dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. však Nejvyšší soud v projednávané věci nezjistil.
18. K otázce procesní nepoužitelnosti obviněným označovaných důkazů, kterou obviněný nastolil v dovolání, je zapotřebí předeslat, že jako procesně nepoužitelný je v souladu s judikaturou Ústavního soudu označován důkaz, resp. informace v něm obsažená, která není získána co do jednotlivých dílčích fází procesu dokazování procesně přípustným způsobem, a tudíž musí být soudem vyloučena z předmětu úvah směřujících ke zjištění skutkového základu věci.
19. Obviněný byl toho názoru, že pokud došlo k provedení domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor dne 26. 4. 2018, zatímco ve výrokové části příkazu k domovní prohlídce a příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků vydaného soudcem Okresního soudu Praha-západ dne 25. 4. 2018, sp. zn. 33 Nt 408/2018, bylo uvedeno, že prohlídky mají být provedeny v době od 27. 4. 2018 do 5. 5. 2018, bylo jejich provedení nezákonné, a důkazy získané na základě těchto prohlídek tak byly procesně nepoužitelné. Dovolací soud však dovolateli nemůže přisvědčit, naopak se ztotožňuje se závěry, které k této otázce zaujaly soudy nižších stupňů (viz bod 44 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, bod 8 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu).
20. Podle §82 odst. 1 tr. ř. domovní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě nebo v jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení. Podle §83 odst. 2 tr. ř. z důvodů uvedených v odstavci 1 lze vykonat i prohlídku prostor nesloužících k bydlení (jiných prostor) a pozemků, pokud nejsou veřejně přístupné. Podle §83 odst. 1 tr. ř. příkaz k domovní prohlídce musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce, a není-li to možné, nejpozději do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení. Podle §83a odst. 1 tr. ř. na nařízení a provedení prohlídky jiných prostor a pozemků se obdobně užije §83 odst. 1 a 2. Z uvedeného mimo jiné vyplývá, že trestní řád explicitně nestanoví obsahové náležitosti příkazu k domovní prohlídce či prohlídce jiných prostor a pozemků. Stanovení doby, popř. lhůty pro provedení takové prohlídky proto není zákonným předpokladem, tím spíše podmínkou (natož pak podstatnou a nezbytnou) vydání takového příkazu.
21. V dané souvislosti jistě nelze pustit ze zřetele, že nedotknutelnost obydlí svou povahou a významem náleží mezi základní lidská práva a svobody. Podle čl. 12 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. Podle odst. 2 čl. 12 Listiny domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. Způsob provedení domovní prohlídky stanoví zákon. Jestliže proto ústavní pořádek České republiky připouští průlom do této ochrany, děje se tak toliko a výlučně v zájmu ochrany demokratické společnosti jako takové, případně v zájmu ústavně zaručených základních práv a svobod jiných; sem spadá především nezbytnost daná obecným zájmem na ochraně společnosti před trestnými činy a dále tím, aby takové činy byly zjištěny a potrestány. Přípustnost domovní prohlídky je třeba chápat jako výjimku, která nadto vyžaduje restriktivní interpretaci zákonem stanovených podmínek její přípustnosti (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 22. 5. 1997, sp. zn. III. ÚS 287/96).
22. V posuzované věci je významné, že soudce Okresního soudu Praha-západ pečlivě zkoumal, zda byly naplněny všechny zákonné předpoklady pro vydání příkazu k domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor a pozemků (§82, §83 a §83a tr. ř.), a jeho příkaz k domovní prohlídce a příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků ze dne 25. 4. 2018, sp. zn. 33 Nt 408/2018 (č. l. 724–725), splňoval veškeré zákonné náležitosti nezbytné pro využití této výjimečné možnosti zásahu do domovní svobody. Dodržena byla také podmínka předchozího výslechu podle §84 tr. ř., když obviněný i další osoby, u nichž se prohlídka konala, byli před konáním prohlídky vyslechnuti. Splněny byly také náležitosti výkonu prohlídek a vstupů do obydlí a jiných prostor podle §85 tr. ř., prohlídkám byl přítomen obviněný, jemuž byl příkaz k prohlídce doručen „krátkou cestou bezprostředně před zahájením prohlídky“, měl možnost vznést k jejich provedení námitky, rovněž měl možnost zkontrolovat protokol o provedení prohlídky, přičemž svými podpisy stvrdil, že obsah protokolu skutečně odpovídal průběhu prohlídky, prohlídkám byla přítomna také na věci nezúčastněná osoba (viz protokol o prohlídce jiných prostor a pozemků na č. l. 726–729, protokol o domovní prohlídce na č. l. 730–732). Ostatně podmínkám vydání příkazu k prohlídkám, obsahovým náležitostem příkazu a celkově jeho platnosti či samotnému výkonu prohlídek – s výjimkou porušení časového vymezení pro výkon prohlídek – dovolatel ani ničeho nevytýkal.
23. K časovému omezení výkonu prohlídek je nejprve v obecné rovině nutno připomenout, že trestní řád v současném znění nepředepisuje soudci stanovení omezujících podmínek, ať už časových či jiných (byť to může být za určitých okolností pro ochranu ústavně zaručené domovní svobody žádoucí), jak již bylo ostatně zmíněno v souvislosti s náležitostmi příkazu k prohlídkám. Kontroverzní omezující podmínkou bylo v daném případě určení doby, v níž mají být prohlídky provedeny.
24. Nutno konstatovat, že plánování nejvhodnější doby pro provedení domovních prohlídek (není-li realizována v řízení soudním) je věcí orgánů činných v přípravném řízení trestním, především pak policejního orgánu, a to případně ve spolupráci s dozorujícím státním zástupcem. Policejní orgán přitom postupuje na základě svých organizačních možností a taktických postupů tak, aby došlo ke shromáždění poznatků důležitých pro trestní řízení a odhalení trestné činnosti, aniž by podezřelí mohli trestní stíhání zmařit odstraněním důkazů. Ostatně proto státní zástupce návrh podává na základě podnětu policejního orgánu vycházejícího z těchto informací.
25. Přesto nelze opomenout, že i Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 22. 5. 2001, sp. zn. I. ÚS 768/2000, konstatoval, že stanovení bližších podmínek pro provedené domovní prohlídky je v souladu s podstatou citované ústavně zaručené základní svobody a rovněž se smyslem trestního řádu. Uvedl, že na jedné straně je sice pravda, že provedení domovní prohlídky je vedeno zásadami kriminalistické taktiky a způsobem vyšetřování v konkrétní věci, nicméně na druhé straně není možné příkaz k domovní prohlídce chápat jako extenzivní a trvalé omezení domovní svobody, neboť taková interpretace by ve svých důsledcích zjevně narušovala podstatu a smysl čl. 12 Listiny. Lze proto zobecnit, že v příkazu k domovní prohlídce může soud stanovit omezující podmínky (a to i časové) pro její provedení, které budou vycházet ze specifik konkrétního případu. V předmětném usnesení Ústavní soud rovněž konstatoval, že aby byly omezující podmínky pro policejní orgán vykonávající prohlídku závazné, musí být součástí výrokové části příkazu k prohlídce, rovněž však zdůraznil nutnost ohledu na konkrétní okolnosti daného případu.
26. S ohledem uvedená východiska je zjevné, že pokud jde o časové omezení pro provedení nařízené domovní prohlídky či prohlídky jiných prostor, taková omezující podmínka má význam zejména pro zkrácení omezení domovní svobody osoby, u níž má být prohlídka provedena, na dobu nezbytnou a co nejkratší od vydání příkazu k prohlídce, aby k omezení domovní svobody nedocházelo extenzivně a trvale.
27. Nejvyšší soud nemohl pustit ze zřetele především konkrétní okolnosti daného případu. Příkaz k domovní prohlídce byl vydán dne 25. 4. 2018, k prohlídkám mělo dojít od 27. 4. 2018 do 5. 5. 2018, soudce mimo jiné uvedl, že vyhověl návrhu státního zástupce na nařízení domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor, v němž se navrhovatel zmínil právě o tom, že tyto procesní úkony je třeba z taktických důvodů provést s ohledem na skutečnost, že 27. 5. 2018 bude konáno vazební zasedání a je předpoklad, že obviněný bude z vazby propuštěn a poté hrozí, že začne likvidovat veškeré stopy po vlastní trestné činnosti, která ještě nevyšla najevo. Prohlídky byly ve skutečnosti provedeny dne 26. 5. 2018, tj. o pouhý jeden den dříve před termínem stanoveným v příkaze. To znamená, že v souzené věci nedošlo k podstatnému překročení předmětné lhůty, což by mohlo svědčit o svévoli ze strany Policie České republiky, nýbrž jen nepatrné překročení stanoveného rozmezí, učiněné v souladu se strategickými možnostmi policejního orgánu, které navíc omezení domovní svobody nikterak neprodlužovalo, ba naopak. Nadto z odůvodnění příkazu k provedení prohlídek není ani patrné, že by skutečně existoval relevantní důvod pro stanovení počátku lhůty pro provedení prohlídek až dva dny od vydání příkazu, když soudce v odůvodnění příkazu konstatoval, že k provedení prohlídek je třeba přistoupit v nejbližší době s ohledem na vývoj operativní situace, jeho neodkladnost pak opodstatnil reálně hrozícím nebezpečím zničení důkazních prostředků či jejich přemístění na neznámé místo, když je možné, že podezřelý bude dne 27. 4. 2018 propuštěn z vazby a po svém propuštění se bude snažit zahladit veškeré stopy. Žádná konkrétní skutečnost tak nesvědčí o tom, že by provedením prohlídek o jeden den dříve došlo k porušení jakéhokoliv práva či k nezákonnému zásahu do svobody obviněného nebo jiné osoby, u níž se prohlídka konala.
28 . Byť tedy došlo k jistému (nikoliv relevantnímu) pochybení na straně policejního orgánu, který prohlídky vykonal na základě vydaného příkazu k prohlídce, avšak mimo dobu, kterou pro výkon prohlídky tento příkaz (v jeho výrokové části) stanovil, nejedná se, zejména s ohledem na výše předestřené konkrétní okolnosti daného případu a splnění všech zákonných předpokladů pro vydání příkazu a náležitostí výkonu prohlídky, o pochybení natolik vážné, aby představovalo dovolatelem tvrzený zásah do jeho domovní svobody (případně jiné osoby, u níž se konala domovní prohlídka) a podporovalo závěr o nezákonnosti provedených prohlídek. Zvláště nutno upozornit, že obviněný, jemuž byl příkaz k provedení prohlídek před jejich vykonáním policejním orgánem doručen, měl možnost vznést k jejich provedení námitky, rovněž měl možnost zkontrolovat protokol o provedení prohlídky a žádné námitky proti času a způsobu provedení prohlídky neuplatnil, jak o tom svědčí protokol o provedení domovní prohlídky v bydlišti obviněného (č. l. 730–732), jakož i protokol o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků (podzemní garáže užívané obviněným, č. l. 726–729), vykonaných policejním orgánem v přítomnosti obviněného.
29. S ohledem na výše uvedené je nutno uzavřít, že domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor a pozemků vykonaná policejním orgánem dne 26. 5. 2018 na základě příkazu vydaného soudcem Okresního soudu Praha-západ dne 25. 4. 2018, sp. zn. 33 Nt 408/2018, byla provedena v souladu se zákonem, důkazy zajištěné v rámci těchto prohlídek tak nelze považovat za důkazy získané nezákonným způsobem, a tedy za důkazy procesně nepoužitelné.
30. Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. je v posuzovaném případě vázán na jiné dovolací důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. a) až l ) tr. ř., konkrétně dovolací důvod obsažený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., z čehož plyne, že je-li dovolání podané s odkazem na tento dovolací důvod zjevně neopodstatněné, platí totéž i z hlediska důvodu dovolání uvedeného v §265b odst. 1 písm. m) tr. ř.
31. Nejvyšší soud na základě výše uvedeného uzavírá, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné, proto je podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Učinil tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. 10. 2023
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu