ECLI:CZ:NS:2024:11.TCU.3.2024.1
sp. zn. 11 Tcu 3/2024- 37
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 24. 1. 2024 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. M. , rozsudkem Zemského soudu Darmstadt, Spolková republika Německo, ze dne 10. 2. 2021, sp. zn. 500 Js 26965/20 4 KLs, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu Darmstadt, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 10. 2. 2021, sp. zn. 500 Js 26965/20 4 KLs, který nabyl právní moci dne 18. 2. 2021, byl J. M. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu podvodu spáchaného organizovanou skupinou za účelem dosažení výdělku podle §263 odst. 1, odst. 2, odst. 5 německého trestního zákoníku (dále jen „StGB“), dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu podle §22 StGB a dále trestného činu nedovoleného držení omamných prostředků v množství větším než malém podle §29a odst. 1 č. 2 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky (dále jen „BtMG“). Za uvedené trestné činy byl odsouzenému cizozemským soudem uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označených trestných činů (stručně řečeno) tím, že:
se spojil s dalšími spolupachateli, aby jako „falešný příslušník policie“ získal majetkové hodnoty od starších lidí. V období od 4. 12. 2019 do 8. 6. 2020 bylo spácháno sedm skutků, při nichž vždy jeden ze spolupachatelů telefonicky kontaktoval poškozené a předstíral jim, že v sousedství došlo ke vloupáním a že si poškození proto musí zajistit svůj majetek. Měli dát svou peněžní hotovost a cenné předměty před své domovní dveře, kde je prý vyzvedne „příslušník policie“ v civilu. Úloha „příslušníka policie“ připadla odsouzenému. Tímto způsobem tak vyzvedl ve čtyřech případech majetkové hodnoty v celkové výši přibližně 100 000 EUR. Tři skutky nebyly dokonány, protože tomu zabránily pozorné osoby z okolí poškozených. V případě dokonání těchto skutků by byly získány další majetkové hodnoty v přibližné výši 200 000 EUR. Odsouzený měl u sebe v době svého zatčení dne 26. 6. 2020 kokain o hmotnosti 7,84 g netto s obsahem účinné látky 78,2 %, aniž by k tomuto měl nějaké povolení.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestných činů podvodu podle §209 tr. zákoníku a přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 tr. zákoníku).
7. Konkrétně protiprávní jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. a), d) tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a dále přečinu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 odst. 2, 3 tr. zákoníku. Je tomu tak proto, neboť odsouzený jednak sebe nebo jiného obohatil tím, že uvedl někoho v omyl (v části jednání k tomuto bezprostředně směřoval), takový čin spáchal jako člen organizované skupiny a způsobil značnou škodu ve smyslu §138 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku. Dále neoprávněně pro vlastní potřebu přechovával ve větším rozsahu omamnou látku – kokain (srov. stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněné pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 15 Tdo 1003/2012, publikované pod č. 44/2013 Sb. rozh. tr., podle nichž se v případě kokainu rozumí větším rozsahem více než 6 g účinné látky této drogy). Formální podmínky §4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený svým jednáním porušil zájem na ochraně cizího majetku a na ochraně společnosti před možným ohrožením, vyplývající z nekontrolovaného nakládání s omamnými látkami. Současně se jedná o trestnou činnost, k jejímuž stíhání je Česká republika vázána také mezinárodními úmluvami. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení J. M. výše označeným cizozemským rozhodnutím hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 1. 2024
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.
předseda senátu