ECLI:CZ:NS:2024:20.CDO.3743.2023.1
sp. zn. 20 Cdo 3743/2023-86
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné A. P. , zastoupené JUDr. Stanislavem Hájkem, advokátem se sídlem v Plzni, náměstí Republiky 202/28, proti povinným 1) V. V. , a 2) D. V. , zastoupeným JUDr. Petrem Bauerem, advokátem se sídlem v Plzni, Purkyňova 593/10, pro 4 159 500 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 75 EXE 1228/2023, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. srpna 2023, č. j. 10 Co 293/2023-58, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1) Ve shora specifikované věci Okresní soud Plzeň-město (dále „soud prvního stupně“ nebo „okresní soud“) „částečným“ usnesením ze dne 5.6. 2023, č. j. 75 EXE 1228/2023-45, exekuci zastavil (výrok I.), odložil provedení exekuce do právní moci předchozího výroku (výrok II.) a vyslovil, že o náhradě nákladů řízení „bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí“, současně vyzval účastníky a soudního exekutora k vyčíslení nákladů řízení (výroky III. a IV.).
2) Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že exekučním titulem je v posuzované věci rozsudek okresního soudu ze dne 25. 10. 2022, č. j. 39 C 50/2021-312 (dále „exekuční titul“ nebo „rozsudek“), na jehož základě a k žalobě oprávněné bylo zrušeno a vypořádáno podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem (pozemku č. parc. XY, jehož součástí je dům č. p. XY, a dalším pozemkovým parcelám, všem v katastrálním území a obci XY - dále „nemovité věci“) a ve spojení s tím uložil povinným, jimž byly nemovité věci přikázány do společného jmění manželů, aby oprávněné zaplatili jednak částku 1 500 000 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku (ta byla nesporně uhrazena a není exekučně vymáhána), jednak částku 4 159 500 Kč ve lhůtě do dvou měsíců od právní moci rozsudku. Okresní soud následně vydal ve vztahu k exekučnímu titulu opravné usnesení (dne 14. 3. 2023, č. j. 39 C 50/2021-337), jímž opravil meritorní výrok v části číselného označení pozemku č. parc. XY.
3) Soud prvního stupně uzavřel, že došlo-li provedenou opravou k obsahové změně meritorního výroku I. exekučního titulu, na němž je závislý výrok III. exekučního titulu, zahrnující plnění exekvované povinnosti, běžela od 1. 4. 2023 do 17. 4. 2023 odvolací lhůta rovněž do výroku III., jenž tak k datu zahájení exekučního řízení (13. 4. 2023) nenabyl právní moci a ve smyslu §268 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“) nebyl vykonatelný.
4) Krajský soud v Plzni (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 9. 8. 2023, č. j. 10 Co 293/2023-58, k odvolání oprávněné usnesení soudu prvního stupně změnil ve výroku I. tak, že se exekuce nezastavuje, a ve výroku II. tak, že se provedení exekuce neodkládá; zároveň odmítl odvolání oprávněné proti výrokům III. a IV. (o nákladech řízení).
5) Odvolací soud zdůraznil, že opravným usnesením byla napravena pouze zřejmá nesprávnost v podobě písařské chyby (místo pozemku č. parc. XY bylo nesprávně uvedeno č. XY), přičemž vydáním opravného usnesení nebyla dotčena právní moc ani vykonatelnost opravovaného rozsudku (exekučního titulu), neboť odložení vykonatelnosti povinní v návrhu na opravu nepožadovali a v opravném usnesení „o odložení vykonatelnosti rozsudku“ rovněž „rozhodnuto nebylo“. S odkazem na usnesení Ústavního soudu ze dne 14. prosince 2006, sp. zn. II. ÚS 359/06, je třeba u opravných usnesení rozlišovat, o jakou opravu chyby v psaní výroku soudního rozhodnutí jde, protože ne každá oprava musí mít za následek nové otevření lhůty k podání odvolání proti opravovanému rozhodnutí. V posuzované věci měla provedená oprava toliko formální charakter a nemohla vyvolat obsahovou změnu opravovaného rozsudku z hlediska práv a povinností účastníků nalézacího řízení, nelze-li současně pominout, že návrh na opravu podali sami povinní, jejich návrhu bylo vyhověno (chyba byla opravena) a proti opravnému usnesení či opravovanému rozsudku nebylo podáno odvolání. V době zahájení exekučního řízení tudíž byl exekuční titul pravomocný a vykonatelný a nenastal důvod pro zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
6) Proti výroku I. usnesení odvolací soudu podali povinní dovolání, jehož přípustnost vymezili tak, že napadené usnesení spočívá na vyřešení právních otázek, „při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (…), a dále i otázek, které doposud v rozhodování dovolacího soudu nebyly řešeny“.
7) Dovolatelé rekapitulovali obsah exekučního titulu a vylíčili průběh dílčího řízení o opravě exekučního titulu, jakož i dosavadního exekučního řízení, v jehož rámci podali návrh na zastavení exekuce „jak u soudního exekutora, tak i u exekučního soudu“. Povinní vzali návrh zpět a následně bylo vydáno soudem prvního stupně usnesení o zastavení exekuce (viz shora), které odvolací soud napadeným rozhodnutím změnil. „Jakkoli to odvolací soud blíže nerozvádí, může působit jeho úvaha tak, že považuje usnesení o zastavení řízení o návrhu za rei iudicatae “, s čímž povinní „zásadně nesouhlasí“ a poukazují na rozpor s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 1. září 2016, sp. zn. 28 Cdo 1214/2016, jakož i na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2016, sp. zn. 20 Cdo 1503/2016. Předkládají dvě právní otázky, a to:
a/ „zda zde byl při podání návrhu na exekuci za dané situace vykonatelný exekuční titul“ , a
b/ pokud nikoli, „zda zde jsou důvody pro zastavení exekuce pro šikanózní návrh“ .
8) K otázce tzv. šikanózního návrhu dovolatelé upřesnili, že byl-li exekuční titul pro chybu ve výroku (označení pozemku) nezpůsobilý k zápisu do katastru nemovitostí, je exekuční návrh „podaný předtím, než uplyne dvouměsíční lhůta od právní moci opravného usnesení zjevně šikanózní“, k čemuž citovali závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 17. prosince 2015, sp. zn. IV. ÚS 3216/14, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. května 2018, sp. zn. 20 Cdo 562/2018. Na závěr dovolání podotkli, že pod tlakem exekuce „zaplatili vše včetně nákladů“, avšak „je dán prostor“, aby se domohli vrácení těchto nákladů.
9) Nejvyšší soud jako soud dovolací (viz §10a o. s. ř.) rozhodl o dovolání povinných podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „o. s. ř.“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanými účastníky exekučního řízení (viz §36 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - dále „ex. řád“) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., dospěl bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) k závěru, že posuzované dovolání není přípustné (§237 o. s. ř.).
10) Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 2. června 2004, sp. zn. 29 Odo 310/2002, publikovaném pod číslem 46/2005 Sb. rozh. obč., vysvětlil, že lhůta k podání odvolání proti opravenému výroku rozhodnutí a proti výrokům na něm závislým se účastníku řízení nově otevírá jen tehdy, je-li důsledkem takové (byť i nevýznamné) opravy obsahová změna výroku z hlediska práv a povinností, jež po opravě vymezuje. Uvedené platí i tehdy, bylo-li původní rozhodnutí již přezkoumáno v odvolacím řízení na základě dříve podaného odvolání a odvolací soud je jako věcně správné potvrdil. Jestliže usnesení, jímž soud prvního stupně opravil chyby v psaní a v počtech, nebo jiné zjevné nesprávnosti výroku svého rozsudku (§164 o. s. ř.), nabylo právní moci, vychází soud, který rozhoduje o odvolání proti opravenému rozsudku, z toho, že práva a povinnosti účastníků byla rozhodnutím soudu prvního stupně ustavena způsobem, který odpovídá znění rozsudku po provedené opravě a zákonnosti opravy (důvodností vydání opravného usnesení) se již zabývat nesmí.
11) Obdobně i Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 14. prosince 2006, sp. zn. II. ÚS 359/06 (o něž se opírá argumentace odvolacího soudu v napadeném usnesení), uzavřel, že je třeba rozlišovat, o jakou opravu chyby v psaní ve výroku soudního rozhodnutí se jedná, jestliže ne každá oprava musí mít za následek nové otevření lhůty k podání odvolání proti opravenému rozhodnutí, jak je předjímáno v ustanovení §204 odst. 1 věty druhé o. s. ř. O typický případ, kdy tomu tak být nemusí, se jedná v případě chyb v psaní – běžných překlepů, které jsou bez jakéhokoli vlivu na obsah opravovaného výroku a nevyvolávají jakékoli pochybnosti o jeho smyslu. Účelem opravného usnesení, které musí být v případě, že se oprava týká výroku rozhodnutí, vždy vydáno, je ochrana účastníků před obsahovými změnami výroků vydaného rozhodnutí provedenými soudem v době po uplynutí lhůty k podání odvolání proti opravovanému rozhodnutí. Jeho účelem však nemůže být automatické otevření lhůty k podání odvolání proti opravenému výroku rozhodnutí i v případech, kdy oprava s ohledem na pouhý formální charakter nemohla vyvolat obsahovou změnu rozsudku. Extenzivní výklad ustanovení §204 odst. 1 věty druhé o. s. ř. by totiž ve svých důsledcích vedl k právní nejistotě a porušení práv rovnosti účastníků.
12) Jestliže dovolatelé v dovolání (po obsahové stránce ne zcela přehledném) vymezili přípustnost za pomoci dvou zákonných hledisek, které se navzájem vylučují, přičemž k otázce vykonatelnosti opravovaného exekučního titulu (zkoumané k okamžiku podání exekučního návrhu - ad a/) nepřiřadili konkrétní rozhodovací praxi dovolacího soudu, s kterou by řešení právní otázky bylo v rozporu, pak jimi zvolená přípustnost dovolání spočívající v právní otázce dovolacím soudem neřešené nemůže obstát již jen s ohledem na shora citovanou judikaturu Nejvyššího soudu i Ústavního soudu.
13) Zároveň nelze přehlédnout, že odvolací soud při řešení právní otázky ad a) citovanou judikaturu vyšších soudů nepochybně respektoval. V posuzované exekuci byl před podáním exekučního návrhu opraven exekuční titul v jednom z výroků o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví z důvodu běžného překlepu čísla jednoho z pozemků (viz specifikace opravy shora a s dodatkem, že překlep čísla pozemku je zřejmý již z označení tohoto pozemku v odůvodnění rozsudku), přičemž taková oprava nemohla z povahy věci vyvolat jakékoli pochybnosti o opravovaném výroku, natož o výrocích na něm závislých, včetně exekvované povinnosti o plnění (části) vypořádacího podílu. Lhůta k podání odvolání proti opravovanému rozsudku, která symptomaticky nebyla se zřetelem na opravou nedotčená práva a povinnosti opravovaného exekučního titulu účastníky (shodně jako odvolací lhůta proti opravnému usnesení) využita, se za uvedené situace znovu neotevřela, a exekuční titul proto byl v době zahájení exekučního řízení pravomocný a vykonatelný, v důsledku čehož na řešení otázky ad b) ohledně tzv. šikanózního (exekučního) návrhu napadené usnesení odvolacího soudu nezávisí. Dovolatelé takový výsledek ostatně předpokládali podmíněnou formulací ve vztahu k výsledku řešení otázky ad a). Totéž platí ohledně namítané překážky věci pravomocně rozhodnuté, která byla dovolateli poměrně nejasně předestřena a do formulace konkrétní právní otázky se ani nepromítla.
14) Byl-li dovolateli napaden dovoláním celý výrok I. usnesení odvolacího soudu, včetně jeho části, v níž odvolací soud modifikací jím přezkoumávaného usnesení soudu prvního stupně rozhodl o tom, že se provedení exekuce neodkládá, pak v daném rozsahu není dovolání přípustné podle §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.
15) Nejvyšší soud proto dovolání povinných podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
16) O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodováno ve zvláštním režimu (viz §87 a násl. ex. řádu).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 1. 2024
JUDr. Aleš Zezula
předseda senátu