ECLI:CZ:NS:2024:21.CDO.3718.2023.1
sp. zn. 21 Cdo 3718/2023-147
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci žalobce I. H. , zastoupeného JUDr. Zdeňkem Šlajsem, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Horní náměstí č. 12, proti žalované České republice – Ministerstvu obrany se sídlem v Praze 6, Tychonova č. 221/1, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 61 C 205/2019, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. června 2023, č. j. 20 Co 119/2023-116, takto:
I. K podání žalobce datovanému dne 21. 6. 2023, označenému jako dovolání „k č. j. 61 C 205 2018-97“, se nepřihlíží .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 25. 10. 2022, č. j. 61 C 205/2019-97, Obvodní soud pro Prahu 6 zamítl žalobu o zaplacení náhrady za nemajetkovou újmu ve výši 2 785 900 Kč (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).
V záhlaví označeným rozsudkem Městský soud v Praze k odvolání žalobce rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Podáním doručeným do e-mailové schránky soudu prvního stupně dne 21. 6. 2023 podal žalobce ve shora označené věci dovolání.
Podle §42 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“) podání je možno učinit písemně. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě nebo telefaxem.
Podle §42 odst. 2 o. s. ř. písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem.
Podle §42 odst. 3 o. s. ř. v případě podání v elektronické podobě podepsaného způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle odstavce 2.
Podle §42 odst. 4 věty první a druhé o. s. ř. pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu.
Podle §6 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 297/2016 Sb.“) k podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se činí úkon vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti (odstavec 1). Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis (odstavec 2).
Občanský soudní řád rozlišuje mezi podáním v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu – zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, tedy podáním odeslaným z datové schránky, podáním v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb. a podáním v elektronické podobě bez uznávaného elektronického podpisu. Podání doručovaná z datové schránky podatele do datové schránky soudu a podání zaslaná elektronickou poštou a opatřená uznávaným elektronickým podpisem není nutné doplňovat, i když obsahují návrh ve věci samé. Prosté e-mailové zprávy obsahující podání ve věci samé je však nutné do tří dnů doplnit předložením originálu v listinné podobě nebo písemného podání shodného znění anebo zasláním podání s uznávaným elektronickým podpisem, resp. prostřednictvím datové schránky. Předložením originálu se rozumí, že podatel doručí soudu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb či odevzdá osobně v podatelně nebo odešle zaručenou elektronickou zprávou totéž podání, které předtím odeslal e-mailovou poštou bez uznávaného elektronického podpisu. Předložení písemného podání shodného znění znamená, že podatel již odeslané nezaručené elektronické podání znovu sepíše (či okopíruje) a připojí svůj podpis, a to buď vlastnoruční, nebo uznávaný elektronický ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb. , případně podání odešle z datové schránky (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. 32 Cdo 2471/2020, a z odborné literatury JIRSA, Jaromír. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář . 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019, výklad k §42 o. s. ř.).
Podle obsahu spisu (záznam o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu, Obvodní soud pro Prahu 6, vyhotovený podle §4 odst. 6 vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, a založený na č. l. 118 spisu) bylo dne 21. 6. 2023 z e-mailové adresy XY na e-mailovou adresu soudu prvního stupně doručeno podání žalobce datované dne 21. 6. 2023 a označené jako dovolání „k č. j. 61 C 205 2018-97“. Jednalo se o prostou e-mailovou zprávu, k níž nebyl připojen elektronický podpis. Na přípis soudu prvního stupně ze dne 4. 8. 2023, jímž bylo žalobci sděleno, že k jeho podání ze dne 21. 6. 2023 soud nepřihlíží, neboť bylo zasláno elektronickou poštou bez uznávaného elektronického podpisu podle §6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb. a nebylo v souladu s §42 odst. 2 o. s. ř. ve lhůtě 3 dnů doplněno předložením jeho originálu, reagoval žalobce sdělením z 16. 8. 2023, v němž uvedl, že zasílá potvrzení „el. podatelny“ soudu o přijetí podaného dovolání, a to s vysvětlením, že razítko na potvrzení osvědčuje, že podání je opatřeno zaručeným podpisem, a že důležité je, že podání bylo opatřeno běžným číslem, ověřené a přiřazeno ke spisové značce; pokud by tomu tak nebylo, „automatická podatelna by podání odmítla“, což se nestalo a k odmítnutí došlo neznalostí soudu; avizovaná (resp. žádná) příloha k tomuto elektronickému podání připojena nebyla. Soud prvního stupně poté provedl kontrolu způsobu doručení tohoto podání žalobce a zda bylo zástupci žalobce sděleno, že podpis je platný. Zjistil, že z adresy epodatelna@servis.justice.cz byla dne 21. 6. 2023 v 10:07 podateli na adresu XY odeslána zpráva označená jako „Potvrzení o doručení podání s běžným číslem 32362/2023“, která neobsahuje žádnou informaci o podepsání doručené e-mailové zprávy, a následně týž den v 10:54 byla podateli na stejnou adresu z adresy dtrojanova@osoud.pha6.justice.cz odeslána zpráva označená jako „Potvrzení o předání podání k zapracování s běžným číslem 32362/2023“, která rovněž neobsahuje žádný údaj o podepsání doručeného podání.
Žalobce tedy učinil podání – dovolání ze dne 21. 6. 2023 – prostřednictvím e-mailu; zvolil tak přípustnou formu podání, neboť jak vyplývá z ustanovení §42 odst. 1 věty druhé o. s. ř., podání lze mimo jiné učinit i v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. Své podání však neopatřil uznávaným elektronickým podpisem (§42 odst. 3 o. s. ř.), přičemž se neuplatní ani fikce podpisu (§42 odst. 4 věta druhá o. s. ř.), neboť nejde o podání učiněné držitelem datové schránky, z níž by bylo odesláno, a proto byl podle §42 odst. 2 věty první o. s. ř. povinen doplnit toto podání předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění, a to nejpozději ve lhůtě tří dnů. Tento postup byl nutný, neboť elektronické podání žalobce bylo dovoláním proti rozhodnutí odvolacího soudu, obsahovalo tedy návrh ve věci samé (srov. bod 21 stanoviska pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, uveřejněného pod č. 1/2017 Sb. rozh. obč.). Lhůta tří dnů je zákonnou procesní lhůtou, kterou nelze prodloužit, a soud účastníka o této lhůtě nepoučuje. Vzhledem k tomu, že žalobce své elektronické podání v zákonem stanovené lhůtě nedoplnil, nastal následek předvídaný v ustanovení §42 odst. 2 větě druhé o. s. ř. a k jeho podání ze dne 21. 6. 2023 nelze přihlédnout; jde o stejnou situaci, jako by žalobce podání vůbec neučinil, a chybí tedy základní podmínka dovolacího řízení – dovolání (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 8. 2016, sp. zn. 32 Cdo 2118/2016).
Nejvyšší soud proto k podání žalobce ze dne 21. 6. 2023 podle §42 odst. 2 věty druhé o. s. ř. ve spojení s §243b o. s. ř. nepřihlížel.
Pro úplnost lze uvést, že i kdyby bylo dovolání žalobce ze dne 21. 6. 2023 opatřeno uznávaným elektronickým podpisem nebo ve lhůtě stanovené v §42 odst. 2 o. s. ř. doplněno tam předepsaným způsobem, popřípadě kdyby bylo dovolání téhož obsahu podáno znovu před uplynutím lhůty pro podání dovolání prostřednictvím datové schránky podatele, elektronickou poštou s uznávaným elektronickým podpisem či v listinné podobě, muselo by být odmítnuto jako vadné, neboť v rozporu s ustanovením §241a odst. 2 o. s. ř. neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř. (blíže k tomu např. již usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, které bylo uveřejněno pod č. 4/2014 Sb. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, uveřejněné pod č. 116/2014 v časopise Soudní judikatura nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, a usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. I. ÚS 1092/15), přičemž tento nedostatek již nelze odstranit (§241b odst. 3 věta první o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 1. 2024
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu