ECLI:CZ:NS:2024:22.CDO.9.2024.1
sp. zn. 22 Cdo 9/2024-201
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobkyně Š. J. , zastoupené JUDr. Pavlem Švandrlíkem, advokátem se sídlem v Kostelci nad Orlicí, Na Lávkách 778, proti žalovaným 1) H. B. , 2) A. G. , 3) J. G. , a 4) P. P. , všem zastoupeným JUDr. Jaroslavou Moravcovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Semtín 81, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 8 C 10/2010, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 1. 2023, č. j. 25 Co 289/2022-148, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 30. 8. 2022, č. j. 8 C 10/2010-137, zastavil řízení o určení vlastnictví. Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 31. 1. 2023, č. j. 25 Co 289/2022-148, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
2. Proti usnesení odvolacího soudu podali žalovaní dovolání.
3. Přípustnost dovolání spatřují v §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř. “) bez dalšího upřesnění. Dovolatelé trvají na pokračování v řízení „protože se jedná o řízení, kterým se musí dořešit otázka zásadního právního významu ohledně vlastnictví k nemovitým věcem uplatněným dle zákona o půdě, tedy jednoho z restitučních zákonů tak, aby podle tohoto rozsudku mohlo být zapsáno vlastnictví žalovaných a není rozhodné, zda je ještě ve vlastnictví pozemků […] původní žalobkyně, …“. Žalovaní uvádí, že v nyní souzené věci byly porušeny „všechny hlavní zásady zákona o půdě, jehož smyslem a cílem byla náprava majetkových křivd“. Zdůrazňují, že předmět tohoto řízení je rovněž předmětem restitučních nároků žalovaných. Navrhují, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a soudu prvního stupně a věc jim vrátil k dalšímu řízení.
4. Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.
5. Dovolání žalovaných trpí vadami, pro které nelze pokračovat v dovolacím řízení.
6. Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
7. Podle §241a odst. 1 až 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
8. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 , dostupné, stejně jako další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na www.nsoud.cz ). K přípustnosti dovolání nepostačuje vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání (k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 , dostupné na nalus.usoud.cz), neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2402/2007 , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1936/2015 ). Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení.
9. Posouzení formálních náležitostí dovolání stanovených občanským soudním řádem, a to včetně řádného vymezení otázky přípustnosti dovolání, není ze strany Nejvyššího soudu přepjatým formalismem, ale zákonem stanoveným postupem [srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. I. ÚS 1092/15 , či stanovisko Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 , rozhodnutí dostupná na nalus.usoud.cz)].
10. Žalovaní k vymezení přípustnosti dovolání uvedli pouze odkaz na §237 o. s. ř.; konkrétní právní otázku a k ní relevantní právní argumentaci ve vztahu k rozhodovací praxi dovolacího soudu nevymezili, ani z textu dovolání nelze jednoznačně dovozovat, o jakou konkrétní právní otázku dovolacím soudem řešenou, neřešenou či eventuálně nesprávně řešenou jde. Žalovaní pouze nesouhlasí se zastavením řízení. Dovolání tak postrádá nejen řádné vymezení toho, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a o. s. ř.), ale i řádné vymezení dovolacího důvodu dle §241a odst. 3 o. s. ř.
11. Vady dovolání nebyly ve lhůtě ( §241b odst. 3 o. s. ř.) odstraněny, jde o vady, které brání věcnému přezkumu rozhodnutí odvolacího soudu a meritornímu rozhodnutí o podaném mimořádném opravném prostředku. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaných podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
12. V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 1. 2024
Mgr. David Havlík
předseda senátu