ECLI:CZ:NS:2024:27.CDO.1867.2023.1
sp. zn. 27 Cdo 1867/2023-761
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudkyně JUDr. Lenky Broučkové a soudce JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně Reality MOUŘENÍN, spol. s r. o. , se sídlem v Brně, Francouzská 375/41, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 25999877, zastoupené Mgr. Jitkou Špilkovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Lesnická 787/10, PSČ 613 00, proti žalovaným 1) Rezidence Park 1 Svitavy s. r. o. , se sídlem v Brně, Klíny 2035/85, PSČ 615 00, identifikační číslo osoby 28853920, zastoupené Mgr. Bohumilou Goold, advokátkou, se sídlem v Brně, Jánská 454/11, PSČ 602 00, a 2) VELFREM a. s. , se sídlem v Praze 2, Jana Masaryka 312/46, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 02134900, zastoupené JUDr. Josefem Podhorským, advokátem, se sídlem v Benešově, Masarykovo náměstí 102, PSČ 256 01, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 4 C 65/2016, o dovoláních žalobkyně a žalované 1) proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 30. 11. 2022, č. j. 27 Co 182/2022-704, takto:
I. Dovolání žalobkyně a žalované 1) se odmítají .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 2) na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.
III. Žalovaná 1) je povinna zaplatit žalované 2) na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.
IV. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1) nemá žádná z účastnic právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Okresní soud ve Svitavách rozsudkem ze dne 29. 6. 2021, č. j. 4 C 65/2016-612, zamítl žalobu o určení, že žalovaná 1) je vlastníkem v rozsudku označených nemovitostí (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výroky II., III., IV. a V.).
2. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích I., II., III., V. a části výroku IV. (první výrok), změnil je v části výroku IV. stran nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní a státem (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí a čtvrtý výrok).
3. Jde přitom již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé. Předchozí rozsudek ze dne 18. 4. 2018, č. j. 27 Co 431/2017-400, kterým Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích potvrdil zamítavý rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 26. 6. 2017, č. j. 4 C 65/2016-339, Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 16. 10. 2019, č. j. 27 Cdo 3528/2018-447, (spolu s rozhodnutím soudu prvního stupně) zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
4. Proti rozsudku odvolacího soudu podaly žalobkyně a žalovaná 1) dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřují proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a nejsou přípustná ani podle §237 o. s. ř.
5. Žalobkyně i žalovaná 1) ve svých dovoláních brojí proti závěru odvolacího soudu, podle něhož je kupní smlouva ze dne 20. 4. 2016, jejímž předmětem byly v dovoláním napadeném rozsudku označené nemovitosti (dále jen „kupní smlouva“), platná, neboť sjednanou kupní cenu s ohledem na okolnosti projednávané věci nelze považovat - oproti mínění dovolatelek - za nepřiměřeně nízkou.
6. Dovolatelky však při formulaci dovolacích otázek přehlíží, že jednou ze zásad, na nichž spočívá soukromé právo, je i zásada, podle které daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny [§3 odst. 2 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku]. Ta je obecným pravidlem, které vychází z maximy, podle níž smlouvy se mají dodržovat ( pacta sunt servanda ), a které nachází konkrétní odraz v řadě právních norem napříč celým právním řádem. Obecně rovněž platí, že strany kupní smlouvy nejsou vázány či omezeny ve sjednání výše kupní ceny, pokud nepodléhá cenovému předpisu. Mohou si tudíž sjednat i cenu, která se odchyluje od ceny obvyklé (tržní). Prolomení těchto pravidel je možné pouze ve výjimečných případech za splnění zákonných podmínek, např. prostřednictvím institutu neúměrného zkrácení či lichvy (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2022, sp. zn. 33 Cdo 42/2021, uveřejněný pod číslem 96/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
7. Závěr odvolacího soudu, podle něhož v poměrech projednávané věci je kupní smlouva platná, i když byla sjednaná kupní cena nižší než cena obvyklá, z pohledu uvedené judikatury Nejvyššího soudu obstojí.
8. Obě dovolatelky dovozují neplatnost kupní smlouvy s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 29 Cdo 2531/2008. Přitom však přehlížejí, že Nejvyšší soud v označeném rozhodnutí vycházel ze zcela jiných skutkových okolností, neboť se zabýval platností kupní smlouvy uzavřené mezi prodávajícím a kupujícím, kteří oba jednali shodnou osobou na pozici statutárního orgánu, a – pro případ, že úmyslem (záměrem) obou smluvních stran při uzavření smlouvy bylo dosáhnout výsledku, jenž odporuje zákonu nebo jej obchází – posoudil smlouvu jako absolutně neplatnou pro rozpor s §39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (jenž se v poměrech projednávané věci s ohledem na datum uzavření kupní smlouvy nemůže uplatnit).
9. O takový případ v projednávané věci – podle skutkových zjištění soudů – nejde. Skutkový stav věci, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů, přitom dovoláním nemůže být zpochybněn (srov. §241a odst. 1 o. s. ř.) a Nejvyšší soud z něj při dalších úvahách vychází.
10. Poukazuje-li žalobkyně na rozhodnutí vydané ve „skutkově velmi obdobné věci“ v řízení vedeném Krajským soudem v Hradci Králové – pobočkou v Pardubicích pod sp. zn. 23 Co 323/2017, opomíjí, že soud prvního stupně, resp. odvolací soud, v projednávané věci učinil závěr, podle něhož nebyl prokázán úmysl smluvních stran vyvést nemovitosti z majetku žalované 1) za výrazně nízkou cenu, a soud shledal žalovanou 2) dobrověrnou nabyvatelkou.
11. Jestliže byla žalobkyně přesvědčena o tom, že uzavřením posuzované kupní smlouvy jednatel žalované 1) porušil svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a způsobil tím žalované 1) škodu, mohla se žalobkyně [coby společník žalované 1)] domáhat za společnost její náhrady vůči jednateli prostřednictvím společnické žaloby podle §157 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
12. Ani dovolací argumentace stran namítané pravosti a správnosti expertního posudku č. 707-5/2016 společnosti SINCONSULT s. r. o. přípustnost dovolání nezakládá, neboť soudy obou stupňů při svém rozhodování vycházely z obvyklé ceny nemovitostí stanovené znaleckým posudkem Ing. Michala Koláčka.
13. Konečně vytýká-li žalobkyně soudům nižších stupňů nedostatečné odůvodnění neprovedených důkazů a nesprávný postup dle §118a o. s. ř., poukazuje na údajné vady řízení. V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že k vadám řízení (jsou-li skutečně dány) přihlíží jen, je-li dovolání přípustné; vada řízení sama o sobě není způsobilá přípustnost dovolání založit, neboť není způsobilým dovolacím důvodem (§241a odst. 1 o. s. ř.).
14. Výroky o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírají o §243c odst. 3 větu první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolání žalobkyně a žalované 1) byla odmítnuta, a žalované 2) vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.
15. Náklady řízení žalované 2) sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby [vyjádření k dovolání žalobkyně ze dne 1. 5. 2023 a vyjádření k dovolání žalované 1) ze dne 1. 5. 2023] podle §6 odst. 1, §7 bodu 5, §9 odst. 4 písm. b) a §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 3.100 Kč a z náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 714 Kč podle §137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal žalované 2) k tíži žalobkyně a žalované 1) [každé z nich] celkem 4.114 Kč.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinné, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 27. 3. 2024
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu