ECLI:CZ:NS:2024:27.CDO.2401.2023.1
sp. zn. 27 Cdo 2401/2023-1762
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatelů a) T. V. , a b) T. K. , zastoupeného Mgr. Filipem Hajným, advokátem, se sídlem v Praze 2, Rubešova 83/10, PSČ 120 00, za účasti 1) Správy pohledávek OKD, a. s. , se sídlem v Karviné, Stonavská 2179, PSČ 735 06, identifikační číslo osoby 26863154, zastoupené Mgr. Petrem Kuhnem, advokátem, se sídlem v Praze 1, 28. října 767/12, PSČ 110 00, a 2) RPG Industries Limited , registrované pod č. 146906, se sídlem 1101 Agios Andreas, Nikósie, Metochiou 37, zastoupené JUDr. Pavlem Dejlem, Ph.D., LL.M, advokátem, se sídlem v Praze 1, Jungmannova 745/24, PSČ 110 00, o přezkoumání přiměřenosti protiplnění, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 26 Cm 114/2005, o dovolání RPG Industries Limited proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 4. 2023, č. j. 8 Cmo 252/2022-1620, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 24. 5. 2022, č. j. 26 Cm 114/2005-1522, ve znění usnesení ze dne 7. 6. 2022, č. j. 26 Cm 114/2005-1553, a ze dne 19. 7. 2022, č. j. 26 Cm 114/2005-1572, určil, že výše přiměřeného protiplnění za jednu akcii emitovanou společností OKD, a. s. (nyní Správa pohledávek OKD, a. s., dále též jen „společnost“), ISIN: CZ0005100651, o jmenovité hodnotě 1.000 Kč (dále též jen „akcie“), činí 2.200 Kč (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. až IV.).
[2] Jde přitom o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. V pořadí první usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 2. 2009, č. j. 26 Cm 114/2005-727, ve znění usnesení ze dne 19. 4. 2011, č. j. 26 Cm 114/2005-828, Vrchní soud v Olomouci k odvolání navrhovatele b) usnesením ze dne 24. 5. 2012, č. j. 8 Cmo 145/2009-914, „změnil“ tak, že návrh zamítl. Dovolání podané navrhovatelem b) Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne 27. 11. 2014, č. j. 29 Cdo 3359/2012-1021, jež zrušil Ústavní soud nálezem ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. III. ÚS 647/15.
[3] Následně Nejvyšší soud usnesením ze dne 18. 9. 2019, č. j. 27 Cdo 4585/2018-1072, zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 5. 2012, č. j. 8 Cmo 145/2009-914, a odvolací soud (usnesením ze dne 25. 2. 2020, č. j. 8 Cmo 234/2019-1089) zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 2. 2009, č. j. 26 Cm 114/2005-727, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
[4] K odvolání navrhovatele b), společnosti i RPG Industries Limited (dále jen „hlavní akcionář“) Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 26. 4. 2023, č. j. 8 Cmo 252/2022-1620, potvrdil usnesení Krajského soudu v Ostravě (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).
[5] Proti naposledy označenému usnesení odvolacího soudu podal hlavní akcionář dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[6] Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu (podle něhož činí výše přiměřeného protiplnění za jednu akcii společnosti 2.200 Kč) je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se (mimo jiné) podává, že:
1) Při přezkoumávání přiměřenosti protiplnění postupem podle §183k zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), je nutné mít na paměti, že menšinoví vlastníci účastnických cenných papírů (dále též jen „menšinoví akcionáři“) nemají prakticky žádnou možnost, jak hlavnímu akcionáři zabránit v realizaci jeho práva upraveného v §183i obch. zák. Jsou-li zbavováni svého podílu ve společnosti s odůvodněním, že s ohledem na akcionářskou strukturu se jejich účast fakticky zúžila na pouhou investici, neboť jejich „vliv na chod společnosti je mizivý a možnost podílet se na zásadních rozhodnutích o směřování společnosti je iluzorní“ (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 56/05, bod 52 odůvodnění), tedy že nadále zůstává zachována pouze majetková složka jejich účasti ve společnosti, již lze nahradit (nuceně vyměnit za peníze), musí být garantováno, že poskytované protiplnění v penězích bude odpovídat hodnotě této investice. Jinak řečeno, protiplnění poskytované hlavním akcionářem musí odpovídat hodnotě účastnických cenných papírů, jejichž vlastnictví hlavní akcionář v důsledku nuceného přechodu nabude tak, aby hodnota investice vlastněné minoritním akcionářem zůstala zachována.
2) Určení hodnoty podniku společnosti (jež je otázkou skutkovou) nelze ztotožňovat s určením výše přiměřeného protiplnění (jež je otázkou právní). Jakkoliv při určení výše přiměřeného protiplnění soud zpravidla vychází z hodnoty podniku společnosti, musí současně zohlednit i další v úvahu přicházející skutečnosti.
3) Určením, že protiplnění má být přiměřené, zákon vyjadřuje požadavek na jeho spravedlnost (srov. §183j odst. 2 obch. zák. a článek 15 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí). Spravedlnost protiplnění je přitom nutné poměřovat ve vztahu ke všem zúčastněným subjektům (nejen z pohledu vytěsněných vlastníků účastnických cenných papírů) tak, aby bylo (jak ostatně plyne již ze samotného pojmu užitého zákonem) přiměřené (proporcionální) všem okolnostem.
4) Jakkoliv se zpravidla (v případě společností, jejichž účastnické cenné papíry nebyly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu) vychází z hodnoty podniku společnosti stanovené znalcem, přičemž výše protiplnění připadající na účastnický cenný papír se určí jako podíl na hodnotě podniku společnosti, odpovídající podílu (jmenovité hodnoty) účastnického cenného papíru na základním kapitálu společnosti, soud musí přihlédnout i k dalším okolnostem. Z požadavku přiměřenosti (spravedlnosti) mimo jiné plyne, že protiplnění zásadně nesmí být nižší než tržní cena dotčených účastnických cenných papírů v době předcházející vytěsnění, lze-li ji objektivně určit.
5) Přiměřené protiplnění za účastnické cenné papíry, které přecházejí na hlavního akcionáře v důsledku postupu podle §183i a násl. obch. zák., zásadně nesmí být nižší, než činila kupní cena, za kterou hlavní akcionář nabyl účastnické cenné papíry bezprostředně předtím, než požádal o svolání valné hromady podle §183i odst. 1 obch. zák.; to platí i tehdy, šlo-li o tzv. prémiovou cenu, zahrnující přirážku za získání majority.
6) Přiměřené protiplnění se určí ve vztahu ke každému z akcionářů shodně (ve smyslu protiplnění připadajícího na jednu akcii téže formy, druhu a jmenovité hodnoty).
Srov. za všechna rozhodnutí např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3024/2016, ze dne 29. 5. 2018, sp. zn. 29 Cdo 2025/2016, ze dne 6. 5. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2010/2020, či ze dne 22. 3. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2970/2021.
[7] Závěr soudu prvního stupně (jemuž odvolací soud přisvědčil), podle něhož je na místě při stanovení výše přiměřeného protiplnění v projednávané věci přihlédnout také k tomu, že právní předchůdce hlavního akcionáře několik dnů před iniciováním procesu vytěsnění zaplatil celkem 616.662.000 Kč, tedy cenu ve výši 2.200 Kč za akcii, osmi vybraným akcionářům, odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu.
[8] Jakkoliv lze dovolateli přisvědčit, že skutkové okolnosti projednávané věci, jde-li o zaplacení „prémiové“ ceny, se liší od skutkových okolností ve věci posuzované Nejvyšším soudem v usnesení sp. zn. 29 Cdo 3024/2016 (v projednávané věci takto hlavní akcionář nabyl toliko 1,15 % všech akcií, a to v době, kdy již měl postavení hlavního akcionáře ve smyslu §183i obch. zák.), jím předestírané argumenty neodůvodňují závěr, podle kterého odpovídá požadavku spravedlnosti vypořádání tuto okolnost při určení výše přiměřeného protiplnění pominout.
[9] Předně nelze dovolateli přisvědčit, že částka 2.200 Kč za akcii zaplacená jeho právním předchůdcem osmi vybraným akcionářům byla zcela „mimo sféru racionálních ekonomických podmínek“. Jak se podává ze skutkových zjištění soudů nižších stupňů (k nimž ostatně oba soudy taktéž přihlédly), ocenil znalecký ústav E & Y Valuations, s. r. o., akcie společnosti (v rozhodné době) na částku 2.154 Kč.
[10] Současně Nejvyšší soud nesdílí názor dovolatele, podle něhož není spravedlivé, aby ostatní (vytěsnění) akcionáři participovali na ceně, jež byla zaplacena těsně před spuštěním procesu vytěsnění osmi „profesionálním“ akcionářům (kteří se měli dopouštět tzv. „greenmailingu“) „výměnou za klid“. Ve své podstatě tím dovozuje, že je spravedlivé těm akcionářům, kteří se chovají loajálně, konstruktivně a rozumně (mimo jiné nevedou se společností zbytečné a zatěžující spory a nezneužívají svých práv), zaplatit za jejich akcie výrazně méně než těm, kteří (podle tvrzení dovolatele) společnost „vydírají“ pohrůžkami či vedením mnoha sporů. Nejvyšší soud považuje za zásadně spravedlivý (zpravidla odpovídající výše vyloženým principům, na nichž spočívá právní úprava vytěsnění) přesně opačný přístup (který zaujaly soudy i v projednávané věci).
[11] K námitce, podle níž byly na dovolatele vztaženy výklad a závěry přijaté soudy mnoho let poté, kdy došlo k vytěsnění menšinových akcionářů ve společnosti, Nejvyšší soud podotýká, že se tak stalo v souladu s obecným principem incidentní retrospektivy, podle něhož výklad právních předpisů přijímaný v rozhodovací činnosti soudů zásadně dopadá na všechny dosud neukončené případy. Závažné důvody, pro které by takový přístup neměl být aplikován, nejsou v projednávané věci dány (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 27. 1. 2024, sp. zn. III. ÚS 410/23, odst. 64).
[12] Jelikož odvolací soud nevycházel z jiných skutkových závěrů než soud prvního stupně, nečiní dovolání přípustným ani otázka (procesního práva), zda tak mohl učinit, aniž by sám provedl potřebné důkazy (napadené rozhodnutí na řešení této otázky procesního práva nespočívá – viz §237 o. s. ř.).
[13] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 2. 2024
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu