Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.02.2024, sp. zn. 27 Cdo 3464/2023 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2024:27.CDO.3464.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2024:27.CDO.3464.2023.1
sp. zn. 27 Cdo 3464/2023-272 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Doležalem v právní věci žalobce A. L. , zastoupeného JUDr. Martinem Smrkovským, advokátem, se sídlem v Praze 3, Lucemburská 1599/13, PSČ 130 00, proti žalovanému Družstvu DUO 5. května , se sídlem v Praze 4, tř. 5. května 1661, PSČ 140 00 , identifikační číslo osoby 26728052 , zastoupenému Mgr. Jiřím Ostrýtem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Moravská 924/6, PSČ 120 00, o nahrazení projevu vůle, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 Cm 129/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 2022, č. j. 4 Cmo 124/2021-221, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení 3.400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce. Odůvodnění: [1] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 6. 2021, č. j. 74 Cm 129/2020-165, zamítl „návrh na uzavření smlouvy“ (ve znění specifikovaném ve výroku) [výrok I.], zamítl „návrh na oprávnění žalobce podat návrh“ na vklad do katastru nemovitostí (specifikovaný ve výroku) [výrok II.] a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.). [2] Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). [3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a §243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. [4] Podle §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. [5] Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). [6] Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o. s. ř. či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1705/2013, ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1983/2013, a ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1891/2013). [7] Náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou přitom v občanském soudním řádu stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti (spočívající pouze v přečtení relevantních zákonných ustanovení) vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést (srovnej např. závěry stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS st. 45/16). [8] Dovolatel přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. dovozuje z toho, že „věc má být … vyřešena úplně jinak“ a „odvolací soud celou věc posoudil po právní stránce nesprávně, přičemž rozhodnutí záviselo na posouzení otázek procesního a hmotného práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe vyšších soudů“. [9] Žádost dovolatele, podle níž má být právní otázka posouzena jinak, významově neodpovídá (ve smyslu §237 o. s. ř.) požadavku, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak“. Má-li být dovolání přípustné proto, že „dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu §241a odst. 2 o. s. ř., jen je-li z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit. [10] Argument, podle kterého se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, může být způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu §241a odst. 2 o. s. ř., jen je-li z dovolání patrno, o kterou právní otázku jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ dovolacího soudu se odvolací soud při jejím řešení odchýlil. Srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. [11] Těmto požadavkům dovolatel nedostál, když z dovolání není patrné, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit, resp. od jaké ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se měl odvolací soud odchýlit. [12] Nedostatek vymezení předpokladů přípustnosti dovolání již nelze odstranit, protože lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (§241b odst. 3 věta první o. s. ř.), uplynula. Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání. [13] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 in fine o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu. V Brně dne 27. 2. 2024 JUDr. Marek Doležal předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/27/2024
Spisová značka:27 Cdo 3464/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:27.CDO.3464.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Vady podání
Vady řízení
Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§243c odst. 1 o. s. ř.
§243f odst. 2 o. s. ř.
§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:03/21/2024
Staženo pro jurilogie.cz:2024-04-09