ECLI:CZ:NS:2024:27.CDO.3572.2023.1
sp. zn. 27 Cdo 3572/2023-307
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce M. R. , zastoupeného JUDr. Viktorem Bradáčem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 573/12, PSČ 110 00, proti žalované BENET GROUP, a. s. , se sídlem v Praze 4, Křesomyslova 284/23, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 25147048, o zaplacení 357.000.000 Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 72 Cm 76/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 6. 2022, č. j. 7 Cmo 87/2022-206, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Žalobou ze dne 21. 3. 2014, doručenou Městskému soudu v Praze dne 31. 3. 2014, se žalobce po žalované domáhá zaplacení 357.000.000 Kč.
[2] Žalobce požádal o přiznání osvobození od soudního poplatku, Městský soud v Praze však usnesením ze dne 9. 12. 2021, č. j. 72 Cm 76/2014-165, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 1. 2022, č. j. 7 Cmo 18/2022-180, této žádosti nevyhověl.
[3] Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 2. 2022, č. j. 72 Cm 76/2014-183, znovu vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Výzva byla žalobci doručena dne 14. 2. 2022, avšak žalobce ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil.
[4] Městský soud v Praze proto usnesením ze dne 25. 3. 2022,
č. j. 72 Cm 76/2014-186, řízení zastavil podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) [výrok I.], a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
[5] Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce v záhlaví označeným usnesením potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I., změnil ve výroku II. co do výše náhrady nákladů řízení (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
[6] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[7] Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu ohledně následků nezaplacení soudního poplatku je – oproti mínění dovolatele – v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Z té se podává, že soudní poplatek ze žaloby je splatný vznikem poplatkové povinnosti (tj. podáním žaloby; viz §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Samotná povinnost soudů vyzvat poplatníka k úhradě splatného soudního poplatku je do jisté míry beneficiem, jelikož poplatková povinnost je jednoznačně určena zákonem a poplatníkovi v zásadě nic nebrání, aby ji řádně splnil již při podání žaloby. Pokud tak neučiní, a dokonce tak neučiní ani v dodatečné (náhradní) propadné lhůtě poskytnuté soudem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním důsledkem jeho pasivity (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 31 Cdo 3042/2018, uveřejněné pod číslem 120/2019 Sb. rozh. obč., ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2870/2019, ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. 31 Cdo 1622/2021, uveřejněné pod číslem 75/2022 Sb. rozh. obč., či ze dne 25. 1. 2024, sp. zn. 27 Cdo 1552/2023).
[8] Namítá-li dovolatel, že soud prvního stupně měl „s ohledem na skutkovou situaci, která žalobě o náhradu škody předcházela“, stanovit podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích delší lhůtu k zaplacení soudního poplatku, přehlíží, že žaloba byla v projednávané věci podána (tj. soudní poplatek byl splatný) již dne 31. 3. 2014, přičemž žalobce byl vyzván k jeho zaplacení výzvou doručenou 14. 2. 2022. Za daných okolností je argumentace dovolatele právně bezvýznamná.
[9] Stran aplikace §9 odst. 4 zákona o soudních poplatcích Nejvyšší soud – k námitce dovolatele – připomíná ustálenou soudní praxi dovolacího soudu, podle níž skutečnost, že poplatník nesouhlasí s důvody, pro které mu nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, není bez dalšího důvodem pro postup podle uvedeného ustanovení. Jestliže v projednávané věci dovolatel ve lhůtě stanovené k zaplacení soudního poplatku neosvědčil a nedoložil žádné jiné relevantní skutečnosti (soud k takovým okolnostem nepřihlíží z úřední povinnosti), které měly vést soud prvního stupně k postupu dle §9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích, postupoval odvolací soud správně, potvrdil-li rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž bylo zastaveno řízení pro nezaplacení soudního poplatku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2015, sp. zn. 32 Cdo 76/2015, ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3115/2015, ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2185/2017, nebo ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 29 Cdo 5655/2017).
[10] Jen pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že skutečnost, že dovolatel podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva pro tvrzená porušení článků Úmluvy o ochraně lidských práv, jež měla být způsobena rozhodnutími soudů v jiných dovolatelem uváděných řízeních, je pro posouzení přípustnosti dovolání v projednávané věci bez významu.
[11] O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalobci, jehož dovolání bylo odmítnuto, uložil povinnost nahradit náklady dovolacího řízení vzniklé žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání (ze dne 1. 11. 2023), které nebylo sepsáno advokátem (žalovaná nebyla v dovolacím řízení zastoupena), aniž by žalovaná doložila výši svých hotových výdajů. Jde o paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč podle §151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s §1 odst. 3 písm. a) a §2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle §151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle §89a exekučního řádu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 27. 2. 2024
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu