ECLI:CZ:NS:2024:33.CDO.113.2024.1
sp. zn. 33 Cdo 113/2024-306
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobců a) P. S. , a b) J. S. , zastoupených Mgr. Janem Bučkem, advokátem se sídlem ve Frýdku-Místku, Vítězslava Nezvala 604, proti žalované P. K. , zastoupené Mgr. Hanou Danelovou, advokátkou se sídlem v Děhylově, Výstavní 186/8, o 410.631 Kč s příslušenstvím, o vzájemném návrhu na zaplacení 200.000 Kč a o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 26 C 323/2019, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 7. 2023, č. j. 57 Co 313/2022-251, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 29. 6. 2022, č. j. 26 C 323/2019-180, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 20. 2. 2023, č. j. 26 C 323/2019-212, zamítl žalobu o 410.631 Kč s příslušenstvím, uložil žalobcům povinnost souhlasit s vydáním předmětu úschovy vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 99 Sd 67/2018 k rukám žalované a zaplatit žalované 200.000 Kč s příslušenstvím s tím, že povinnost žalobců zaniká v rozsahu předmětu úschovy vydaného žalované, žalobcům uložil společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 119.254,40 Kč a rozhodl o povinnosti žalobců nahradit státu náklady, které v řízení platil.
Usnesením ze dne 24. 7. 2023, č. j. 57 Co 313/2022-251, Krajský soud v Ostravě změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že schválil smír uzavřený účastníky, na jehož základě se žalovaná zavázala zaplatit žalobcům 200.000 Kč a 6.250 Kč s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, a rozhodl o povinnosti účastníků zaplatit náhradu nákladů řízení státu.
Dovolání, kterým žalovaná napadla rozhodnutí odvolacího soudu, dovolací soud odmítl (§243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), ani vymezení důvodu dovolání (§241a odst. 1, 3 o. s. ř.); o tyto obligatorní náležitosti již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3 o. s. ř.) a v dovolacím řízení pro tyto vady nelze pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam taxativně vyjmenovaných hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na ustanovení §237 o. s. ř. nebo jeho část. Jinak vyjádřeno, z obsahu dovolání musí být patrné, zda jde (má jít) o některý ze čtyř v úvahu přicházejících případů, kdy napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, 1/ při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2/ která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3/ která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4/ má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. 26 Cdo 2326/2013, usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. II ÚS 2716/13, a ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14 ). Dovolatel je tak povinen uvést, v řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak. Důvod dovolání, jímž může být jen nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem, se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá jeho nesprávnost (srov. §241a odst. 1, 3 o. s. ř.).
Dovolatelka v dovolání jen rekapituluje průběh jednání před odvolacím soudem a upozorňuje na své osobní poměry. Položením otázek, které – bez bližší konkretizace judikatury – měl odvolací soud vyřešit odchylně od ustálení rozhodovací praxe dovolacího soudu, „zda byl smír uzavřen … platně“ a „zda byl odvolacím soudem schválen v souladu či v rozporu s právními předpisy“ , nevymezila důvod dovolání způsobem vyžadovaným v §241a odst. 3 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 2. 2024
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu