ECLI:CZ:NSS:2005:1.AZS.23.2005
sp. zn. 1 Azs 23/2005 - 49
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobkyně: M. B.,
zastoupené JUDr. Jitkou Kotábovou, advokátkou se sídlem Praha 9, Technologický park 539,
proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 2. 2004, č. j. OAM-187/VL-07-04-2004, v řízení
o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 9. 2004,
č. j. 59 Az 49/2004–22,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokátky JUDr. Jitky Kotábové se u r č u je částkou 2 150 Kč,
která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci
tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 11. 2. 2004, č. j. OAM-187/VL-07-04-2004, žalovaný zamítl
žádost žalobkyně o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle §16 odst. 1 písm. g) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).
V žalobě ze dne 16. 2. 2004 proti rozhodnutí žalovaného, doplněné podáním
ze dne 31. 3. 2004, žalobkyně citovala řadu ustanovení správního řádu, která správní orgán
v řízení porušil a dále konkretizovala své problémy v zemi původu. Navrhla, aby soud
rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Krajský soud rozsudkem ze dne 15. 9. 2004 žalobu zamítl dle §78 odst. 7 s. ř. s.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) včas kasační
stížnost založenou na důvodech dle §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. Konkrétně uvedla,
že krajský soud posoudil uvedenou kauzu v rozporu s platným právním řádem. Lze shledat
vážná pochybení všech orgánů v řízení o udělení azylu. Krajský soud projednal věc v rozporu
se zákonem o azylu. Navrhla, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek krajského
soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dále požádala o osvobození od soudních poplatků,
o ustanovení právního zástupce a tlumočníka a o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti.
Usnesením ze dne 9. 11. 2004, č. j. 59 Az 49/2004-37, krajský soud ustanovil
žalobkyni zástupkyní pro řízení o kasační stížnosti advokátku JUDr. Jitku Kotábovou.
Týmž usnesením byla stěžovatelka vyzvána, aby ve lhůtě jednoho měsíce
ode dne doručení tohoto usnesení doplnila kasační stížnost tak, aby označila rozhodnutí,
proti němuž kasační stížnost směřuje, uvedla v jakém rozsahu a z jakých důvodů dle §103
odst. 1 s. ř. s. je rozhodnutí napadáno a uvedla datum, kdy jí bylo napadené rozhodnutí
doručeno. Stěžovatelka byla poučena o tom, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě
doplněna a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, bude kasační stížnost
odmítnuta. Usnesení bylo stěžovatelčině advokátce řádně doručeno dne 22. 11. 2004,
stěžovatelce pak bylo doručeno fikcí dne 25. 11. 2004.
V podání ze dne 14. 12. 2004 stěžovatelka specifikovala rozsudek,
proti němuž směřovala kasační stížnost, uvedla, kdy jí tento rozsudek byl doručen, jakož i to,
že ho napadá ohledně výroku, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného.
Jako důvody podání kasační stížnosti pak označila §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. – nezákonnost
spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení,
a dále §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. – vady v řízení spočívající v tom, že skutková podstata,
z níž správní orgán v napadeném rozsudku vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi
v rozporu. Dále zopakovala žádost o přiznání odkladného účinku a navrhla zrušení
napadeného rozsudku a vrácení věci krajskému soudu.
Takovou kasační stížnost nelze věcně projednat a bylo třeba ji odmítnout.
Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému
rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení,
z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního
rozhodnutí.
Náležitosti kasační stížnosti jsou stanoveny v §106 odst. 1 s. ř. s., pokud je podání
nemá, musí být podle odstavce 3 téhož ustanovení doplněny ve lhůtě jednoho měsíce
od doručení usnesení vyzývajícího k odstranění vad. Předmětná kasační stížnost neobsahovala
tvrzení, z jakých důvodů stěžovatelka rozsudek napadá. Přičemž kasační stížnost lze podat
jen z důvodů výslovně uvedených v §103 s. ř. s. Důvody uvedenými v kasační
stížnosti je Nejvyšší správní soud vázán (§109 odst. 3 s. ř. s.). Kasační stížnost
tedy vždy musí obsahovat tvrzení nezákonnosti napadeného rozsudku, a to po skutkové
i právní stránce. Požadavek na uplatnění některého z důvodů taxativně vypočtených v §103
odst. 1 s. ř. s. je přitom třeba vykládat v souladu se zásadou, že procesní právní úkon
účastníka řízení (zde: kasační stížnost) se posuzuje podle jeho obsahu. Na jedné straně
tedy sice postačí, že ze znění kasační stížnosti jsou seznatelné důvody, které zákonným
kasačním důvodům odpovídají a není rozhodující, že sám stěžovatel tyto důvody jednotlivým
ustanovením nepodřadil (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 1. 2004,
č. j. 2 Afs 7/2003-50, publikovaný pod č. 161/2004 Sb. NSS). Na straně druhé
ale není dostačující, jestliže stěžovatel v kasační stížnosti pouze uvede některé z písmen §103
odst. 1 s. ř. s., ale nekonkretizuje vady v řízení či vady v právním úsudku, jichž se soud
podle stěžovatele dopustil.
V daném případě stěžovatelka pouze označila jako důvody pro podání kasační
stížnosti §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. [v doplnění kasační stížnosti uvedla
již jen písmena a) a b) uvedeného ustanovení] a obecně konstatovala, že krajský soud
posoudil uvedenou kauzu v rozporu s platným právním řádem a se zákonem o azylu,
a že lze shledat vážná pochybení všech orgánů v řízení o udělení azylu. Takové tvrzení
bez uvedení konkrétních skutečností, tedy jakou právní otázku soud v předcházejícím řízení
nesprávně posoudil, resp. jakých vad řízení, které mohly mít vliv na zákonnost rozhodnutí
o věci samé se soud dopustil, v čem případně spočívala zmatečnost řízení před soudem,
nebo jakých vad řízení se dopustil žalovaný, je však stiženo nemožností jejich přezkoumání
kasačním soudem. Jde o námitky jen formální, bez věcného obsahu. Obecně namítané vady
nemůže ani Nejvyšší správní soud namísto stěžovatelky sám aktivně vyhledávat,
protože vymezení rozsahu kasační stížnosti a specifikace jejích důvodů leží na stěžovatelce
v důsledku dispoziční zásady, která ovládá i řízení o kasační stížnosti.
Podání stěžovatelky tedy zákonné náležitosti neobsahovalo, krajský soud
ji proto správně vyzval k odstranění vad a stanovil k tomu lhůtu odpovídající zákonu.
Výzva k doplnění kasační stížnosti byla sice svým obsahem poněkud strohá, nicméně stále,
a to i s ohledem na kvalifikované právní zastoupení stěžovatelky, jasná a srozumitelná.
Neodstranění vad podání (chybějící kasační důvody) brání věcnému vyřízení kasační
stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn
a v řízení proto nelze pokračovat.
Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. a)
ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
Za této procesní situace se Nejvyšší správní soud z důvodu nadbytečnosti
již samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
ani dalšími návrhy stěžovatelky.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3
ve spojení s §120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Žalobkyni byla pro řízení o kasační stížnosti ustanovena zástupkyní advokátka;
v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7, §120
s. ř. s.).
Výše odměny byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu,
a to za dva úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě právního zastoupení
a v písemném podání týkajícím se věci samé ze dne 14. 12. 2004, a náhrady hotových výdajů,
tedy ve výši 2 x 1 000 Kč a 2 x 75 Kč [§7, §9 odst. 3 písm. f), §11 odst. 1 písm. b), d), §13
odst. 3 citované vyhlášky], celkem 2 150 Kč.
Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů
od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. srpna 2005
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu