ECLI:CZ:NSS:2005:1.AZS.42.2005
sp. zn. 1 Azs 42/2005 – 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: O. E.,
zastoupeného JUDr. Alenou Strnadovou, advokátkou se sídlem Liberec, Tovaryšský vrch
1358/3, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 2. 2004, č. j. OAM-5811/VL-10-P22-2003, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2004,
č. j. 46 Az 47/2004–19,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 20. 2. 2004, č. j. OAM-5811/VL-10-P22-2003, neudělil žalovaný
žalobci azyl podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon
o azylu). Současně rozhodl tak, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu
§91 zákona o azylu.
V žalobě ze dne 17. 3. 2004 proti rozhodnutí žalovaného žalobce namítal nedodržení
procesních náležitostí při doručování rozhodnutí a dále vady řízení, když žalovaný nezjistil
správně a úplně skutkový stav věci, na základě toho pak vyvodil nesprávné právní závěry.
Navrhl, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Krajský soud rozsudkem ze dne 14. 12. 2004 žalobu zamítl dle §78 odst. 7 s. ř. s.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále též „stěžovatel“) včas kasační stížnost
založenou na důvodu dle §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Uvedl, že krajský soud rozhodl věcně
nesprávně. Kasační stížnost podal v rámci svého práva na využití všech zákonných prostředků
k přezkoumání rozhodnutí soudu. Požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Usnesením ze dne 24. 6. 2005, č. j. 46 Az 47/2004-34, byl stěžovatel vyzván,
aby ve lhůtě třiceti dnů ode dne doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost o uvedení
konkrétních právních a skutkových důvodů, na nichž je založena. Stěžovatel byl poučen
o tom, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení nebude možno
pro tento nedostatek pokračovat, bude kasační stížnost odmítnuta. Usnesení bylo stěžovateli
doručeno dne 11. 7. 2005.
V podání ze dne 10. 8. 2005 - doplnění kasační stížnosti - stěžovatel jako důvod kasační
stížnosti uvedl vady řízení spočívající v tom, že při zjiš ťování skutkové podstaty,
z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, byl porušen zákon v ustanoveních
o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost,
a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí
správního orgánu měl zrušit. Krajský soud rozhodl věcně nesprávně, neboť nezjistil ú plně
a přesně skutkový stav, nezabýval se tím, zda správní orgán opatřil všechny potřebné důkazy
a dále i zprávy, ze kterých mohl vyvodit objektivní informace o situaci osob ruské národnosti
v Moldavsku. Z uvedených důvodů navrhl zrušení napadeného rozsudku.
Takovou kasační stížnost nelze věcně projednat a bylo třeba ji odmítnout.
Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému
rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení,
z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního
rozhodnutí. S výjimkami stanovenými soudním řádem správním je tato stížnost přípustná
proti každému takovému rozhodnutí. Jednu ze zmiňovaných výjimek obsahuje i §104 odst. 4
s. ř. s., který stanoví, že nepřípustná je kasační stížnost, která se opírá jen o jiné důvody,
než které jsou uvedeny v §103 s. ř. s., nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení
před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.
Náležitosti kasační stížnosti jsou stanoveny v §106 odst. 1 s. ř. s., pokud je podání
nemá, musí být podle odstavce 3 téhož ustanovení doplněny ve lhůtě jednoho měsíce
od doručení usnesení vyzývajícího k odstranění vad. Předmětná kasační stížnost neobsahovala
tvrzení, z jakých důvodů stěžovatel rozsudek napadá. Přičemž k asační stížnost lze podat
jen z důvodů výslovně uvedených v §103 s. ř. s. Důvody uvedenými v kasační stížnosti
je Nejvyšší správní soud vázán (§109 odst. 3 s. ř. s.). Kasační stížnost tedy vždy musí
obsahovat tvrzení nezákonnosti napadeného rozsudku, a to po skutkové i právní stránce.
Požadavek na uplatnění některého z důvodů taxativně vypočtených v §103 odst. 1 s. ř. s.
je přitom třeba vykládat v souladu se zásadou, že procesní právní úkon účastníka řízení
(zde: kasační stížnost) se posuzuje podle jeho obsahu. Na jedné straně tedy sice postačí,
že ze znění kasační stížnosti jsou seznatelné důvody, které zákonným kasačním důvodům
odpovídají a není rozhodující, že sám stěžovatel tyto důvody jednotlivým ustanovením
nepodřadil (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 1. 2004,
č. j. 2 Afs 7/2003-50, publikovaný pod č. 161/2004 Sb. NSS). Na straně druhé ale není
dostačující, jestliže stěžovatel v kasační stížnosti pouze uvede některé z písmen §103 odst. 1
s. ř. s., ale nekonkretizuje vady v řízení či vady v právním úsudku, jichž se soud podle něho
dopustil.
V daném případě stěžovatel v kasační stížnosti pouze vyjádřil nesouhlas s rozhodnutím
soudu a označil jako důvod pro podání kasační stížnosti §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
Jeho podání tedy neobsahovalo zákonné náležitosti, krajský soud ho proto správně vyzval
k odstranění vad a stanovil k tomu lhůtu odpovídající zákonu. Výzva k doplnění kasační
stížnosti byla jasná a srozumitelná.
V doplnění kasační stížnosti stěžovatel citoval část výše uvedeného ustanovení a obecně
konstatoval, že krajský soud nezjistil přesně a úplně skutkový stav, neboť se ne zabýval tím,
zda správní orgán opatřil všechny potřebné důkazy. Takové tvrzení bez uvedení konkrétních
skutečností, tedy které důkazy či podklady pro rozhodnutí žalovaného v odůvodnění
jeho rozhodnutí chybí, je však stiženo nemožností jeho přezkoumání kasačním soudem.
Jde o námitku jen formální, opakující slova zákona, bez věcného obsahu. Obecně namítané
vady nemůže ani Nejvyšší správní soud namísto stěžovatele sám aktivně vyhledávat,
protože vymezení rozsahu kasační stížnosti a specifikace jejích důvodů leží na stěžovateli
v důsledku dispoziční zásady, která ovládá i řízení o kasační stížnosti.
Jedinou dostatečně konkretizovanou námitkou, která spl ňuje kritéria stanovená
v §103 s. ř. s., tak zůstalo stěžovatelovo tvrzení, že si žalovaný neopatřil dostatek důkazů
a zpráv, ze kterých mohl vyvodit objektivní informace o situaci osob ruské národnosti
v Moldavsku. Tuto námitku však stěžovatel v žalobě neuplatnil. Z pohledu přezkumu
kasačním soudem jde o nový právní důvod, který stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem,
jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl. Takový důvod kasační stížnosti
je nepřípustný (§104 odst. 4 s. ř. s.). Jelikož kasační stížnost stěžovatele neobsahuje žádný
jiný stížnostní důvod, je podle citovaného ustanovení nepřípustná jako celek.
Z vyložených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost pro nepřípustnost odmítl
podle §104 odst. 4 a §46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §120 s. ř. s.
Za této procesní situace se soud z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval
návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. října 2005
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu