ECLI:CZ:NSS:2005:3.ADS.96.2005
sp. zn. 3 Ads 96/2005 - 175
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce
S. M., zastoupeného opatrovnicí paní D. B., pracovnicí Krajského soudu v Ostravě, adresa
pro doručování: Havlíčkovo nábřeží 34, Ostrava, proti žalované České správě sociálního
zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 8.
1997, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 43 Ca 287/97, o kasační stížnosti
(původně dovolání) žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. 8. 2000,
čj. 2 Cao 109/2000 - 54,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů ří zení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalované uvedeným v záhlaví tohoto rozhodnutí byl žalobci (dále též
„stěžovatel“) od srpnové splátky roku 1997 upraven vyplácený důchod na částku 3619 Kč
měsíčně s tím, že procentní výměra částečného invalidního důchodu se zvyšuje o 8 %
dosavadní výše a dosavadní výměra o 200 Kč.
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 6. 1999, čj. 43 Ca 287/97 - 34,
ve znění opravného usnesení ze dne 17. 3. 2000, čj. 43 Ca 287/97 - 48, bylo rozhodnutí
žalované potvrzeno.
K odvolání žalobce bylo usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. 8. 2000,
čj. 2 Cao 109/2000 - 54, výše uvedené rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě zrušeno a věc
vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Podle vrchního soudu se měl soud prvního stupně
zabývat tím, zda žalobce byl a je schopen samostatně jednat před soudem, když navíc
sám soud prvního stupně o tom měl pochybnost. Na základě výsledku znaleckého posouzení,
jež si soud vyžádá, pak má být zvolen odpovídající postup tak, aby byl žalobce v řízení
v případě potřeby zastoupen.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 25. 6. 2001 včasné, avšak špatně čitelné
dovolání. Věc nebyla Nejvyšším soudem skončena do 31. 12. 2002, proto je podle právní
úpravy účinné od 1. 1. 2003 k dokončení řízení (o kasační stížnosti) příslušný Nejvyšší
správní soud (§129 odst. 4 s. ř. s.), přičemž účinky procesních úkonů zůstávají zachovány
a posoudí se přiměřeně podle ustanovení soudního řádu správního (Nejvyššímu správnímu
soudu byla věc předložena až dne 10. 11. 2005 – pozn. soudu).
Nejvyšší správní soud se nejprve musel zabývat otázku, zda kasační stížnost
stěžovatele, jež byla původně dovoláním, je přípustná podle příslušných ustanovení soudního
řádu správního. Podle §104 odst. 2 s. ř. s. je nepřípustná kasační stížnost, která směřuje
jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu.
Napadeným rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci, proti němuž bylo podáno dovolání,
jež se podle §129 odst. 4 s. ř. s. má nyní projednat podle ustanovení soudního řádu správního
upravujících řízení o kasační stížnosti, bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a věc
vrácena Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení. Pokud stěžovatel napadá takové
rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, brojí toliko proti důvodům tohoto rozhodnutí,
neboť co do výroku rozhodnutí vrchní soud jeho odvolání vyhověl. Opravný prostředek
stěžovatele, jenž směřoval pouze proti důvodům rozhodnutí soudu, není podle §104 odst. 2
s. ř. s. přípustný. Nepřípustné by bylo ostatně podle občanského soudního řádu také podané
dovolání, neboť podle §236 odst. 2 o. s. ř. není přípustné dovolání směřující
jen proti důvodům rozhodnutí. Nejvyšší správní soud ze všech uvedených důvodů kasační
stížnost stěžovatele podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §104 odst. 2 s. ř. s. a §120
s. ř. s. jako nepřípustnou odmítl.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle ustanovení §60 odst.
3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. prosince 2005
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu