ECLI:CZ:NSS:2005:4.ADS.46.2005
sp. zn. 4 Ads 46/2005 - 37
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy, v právní věci žalobce Ing.
E. S., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 3.
2005, č. j. 18 Cad 100/2004 – 20,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 3. 2005, č. j. 18 Cad 100/2004 – 20,
se zrušuje a věc se vrací tomu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení (dále jen „žalované“) ze dne
15. 9. 2004, č. X, byl žalobci přiznán od 15. 5. 2000 starobní důchod podle ustanovení §31
zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, a to ve výši 6583 Kč měsíčně. Žalovaná ve výroku
rozhodnutí současně uvedla, že jím ruší rozhodnutí ze dne 18. 10. 2000 a realizuje jím
rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 2. 2004, sp. zn. 19 Cad 48/2003.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včas žalobu, v níž namítal, že rozhodnutí
obsahuje nesprávné poučení o opravném prostředku, nerespektuje jeho požadavek na přiznání
důchodu až od 15. 11. 2000 a nehodnotí mu všechny jím uvedené doby pojištění.
Rozsudkem ze dne 10. 2. 2005, č. j. 18 Cad 100/2004 - 15, Krajský soud v Ostravě žalobu
jako nedůvodnou zamítl podle ustanovení §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního („dále jen s. ř. s.“), a současně vyslovil, že účastníci nemají právo na náhradu
nákladů řízení. Ještě před doručením tohoto rozsudku, bezprostředně po jednání u Krajského
soudu v Ostravě, požádal žalobce přípisem ze dne 13. 2. 2005 o „poskytnutí bezplatného
povinného zastoupení advokátem k podání kasační stížnosti proti vyhlášenému rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 2. 2005“. Dne 28. 3. 2005 pak podal kasační stížnost
proti v mezidobí doručenému rozsudku, v níž na podanou žádost ze dne 14. 2. 2005
o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti znovu upozornil.
Krajský soud usnesením ze dne 22. 3. 2005, č. j. 18 Cad 100/2004 – 20, návrh žalobce
na ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl. Připomněl ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s.,
podle něhož je v řízení o kasační stížnosti zastoupení advokátem povinné, a současně
též ustanovení §35 odst. 7 s. ř. s., podle něhož žalobci (stěžovateli) u něhož jsou předpoklady
pro osvobození od soudních poplatků, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením
zástupce, jímž může být i advokát. Zdůraznil, že soud může stěžovateli ustanovit zástupce
z řad advokátů jen v případě, že to odůvodňují jeho osobní, majetkové a sociální poměry,
které tvoří předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a též jen tehdy, je-li to třeba
k ochraně práv účastníka. Zkoumání druhé z citovaných podmínek přitom odpadá v případě
stěžovatele v řízení o kasační stížnosti, kde je zastoupení advokátem povinné. U stěžovatele
však podle názoru krajského soudu nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních
poplatků za situace, kdy podle jím doručeného formuláře „Potvrzení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“ činí
příjem stěžovatele a jeho manželky celkem 15 108 Kč měsíčně, bydlí společně v rodinném
domku, a žalobce nemá žádnou vyživovací povinnost. Předpoklady pro osvobození
od soudních poplatků nesplňuje ani s přihlédnutím k tomu, že je mu z důchodu srážena částka
1000 Kč měsíčně ve prospěch žalované z důvodu přeplatku na důchodu.
Proti tomuto usnesení podal stěžovatel včas kasační stížnost, v níž nesouhlasil
s názorem krajského soudu, že bydlení v rodinném domku je zřejmě bezplatné. Zdůraznil,
že náklady na bydlení v rodinném domku jsou mnohem vyšší než v nájemním bytě,
neboť ty se v minulém roce v jeho případě pohybovaly v průměru kolem částky 3300 Kč
a náklady na údržbu ve výši cca 2000 Kč měsíčně. Po odečtení těchto částek činí pak celkový
příjem jeho a jeho manželky 8868 Kč, což je příjem postačující pro osvobození od soudních
poplatků. V doplňku kasační stížnosti ze dne 19. 4. 2005 pak navrhoval, aby Nejvyšší správní
soud zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žádal znovu soud o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti
proti rozsudku ve věci samé.
Vyjádření žalované k této kasační stížnosti nebylo podáno.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě
v rozsahu kasační stížnosti a v rámci zde uplatněného důvodu, přičemž neshledal pochybení
ze strany soudu, které by odůvodňovalo Nejvyššímu správnímu soudu se odchýlit od zásady
vázanosti rozsahem kasační stížnosti či jejími důvody (§109 odst. 2 a 3 s. ř. s.). Dospěl
pak k závěru, že kasační stížnost je důvodná.
Ačkoliv v kasační stížnosti stěžovatel výslovně nečiní odkaz na příslušné ustanovení
soudního řádu správního, jehož důvodu se ve smyslu §103 odst. 1 s. ř. s. dovolává,
lze z obsahu kasační stížnosti usuzovat, že se nápravy vydaného rozhodnutí dovolává
z důvodu uvedeného v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy nesprávného posouzení právní
otázky soudem, pokud nebylo vyhověno stěžovatelově žádosti o ustanovení zástupce z řad
advokátů.
Podle ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti
zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen,
který za něj jedná nebo jej zastupuje vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle
zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Podle ustanovení §35 odst. 7 věty první s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou
předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv,
může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát;
hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování platí v takovém případě stát.
Podle ustanovení §36 odst.3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky,
může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků.
Jen v případě, kdy soud dospěje k závěru, že návrh nemůže být zjevně úspěšný, takovou
žádost zamítne.
V posuzované věci Nejvyšší správní soud především předesílá, že nedostatek právního
zastoupení stěžovatele v řízení u Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti
proti usnesení krajského soudu o neustanovení zástupce není důvodem pro odmítnutí kasační
stížnosti (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Azs 27/2004 – 41 ze dne
28. 4. 2004). Jinak tomu však je v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku o věci samé;
tam je zastoupení advokátem nezbytné. Nutno též předeslat, že řízení o žalobě
proti rozhodnutí žalované, jehož přezkumu se žalobce domáhal, je od soudního poplatku
osvobozeno ze zákona (§11 odst. 1 písm. b/ zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Krajský soud v Ostravě však přesto správně
zkoumal, zda jsou u stěžovatele dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků
ve smyslu výše citovaných ustanovení, neboť právě splnění těchto předpokladů je jedinou
z podmínek pro ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, když úvaha o potřebě
ochrany zájmů stěžovatele odpadá v důsledku zákonem předepsaného povinného zastoupení
advokátem pro toto řízení. Dospěl k závěru, že však stěžovatel předpoklady pro osvobození
od soudních poplatků nesplňuje. Vycházel přitom z obsahu stěžovatelem soudu zaslaného
„Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních
poplatků a ustanovení zástupce“, z jehož obsahu zjistil, že stěžovatel je ženatý, žije
s manželkou v rodinném domku, který je v jejich společném jmění, přičemž příjmy
stěžovatele tvoří starobní důchod ve výši 8108 Kč měsíčně, z něhož je mu srážena částka
1000 Kč měsíčně na přeplatek důchodu, a důchod stěžovatelovy manželky činí 7000 Kč
měsíčně. Jiný příjem stěžovatel nemá, na přeplatku důchodu mu zbývá zaplatit částka 9500
Kč žalované.
V průběhu řízení o kasační stížnosti stěžovatel ještě doložil, že platí měsíčně
na sdruženém inkasu plateb obyvatelstva částku pohybující se mezi 3200 až 3300 Kč
měsíčně.
Na rozdíl od Krajského soudu v Ostravě je Nejvyšší správní soud přesvědčen,
že za dané ekonomické situace splňuje stěžovatel předpoklady pro osvobození od soudních
poplatků. Částka starobního důchodu, kterou pobírá, je totiž po odečtení povinných plateb
natolik nízká, že postačí krýt jen nejnutnější potřeby stěžovatele, přičemž stěžovatel
jako starobní důchodce se nachází již ve věku, kdy lze jen stěží předpokládat, že by byl
schopen opatřit si jiný zdroj příjmu než je jeho starobní důchod. Stejně tak lze shodně
se stěžovatelem konstatovat, že i když je spolumajitelem rodinného domku, jsou náklady
na toto bydlení prakticky shodné s náklady na užívání nájemního bytu. Nejvyšší správní soud
přitom zvažoval i výši nákladů spojenou se zastupováním advokátem, jakož i skutečnost,
že v případě stěžovatele nejde o bezúčelné uplatnění či bránění práva, ani nelze bez dalšího
říci, že jeho návrh je zjevně neúspěšný. Dospěl proto k závěru, že u stěžovatele jsou splněny
předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a že Krajský soud v Ostravě neučinil
správně, pokud žádost stěžovatele o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační
stížnosti zamítl, vycházeje z názoru opačného. Usnesení, jímž se tak stalo, proto Nejvyšší
správní soud zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení. Na tomto soudu
bude, aby pro řízení o kasační stížnosti ustanovil stěžovateli zástupce z řad advokátů, řídě
se právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v tomto zrušujícím rozsudku
(§110 odst. 1 věta prvá, odst. 3 s. ř. s.).
V novém rozhodnutí rozhodne krajský soud i o náhradě nákladů řízení o této kasační
stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. září 2005
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu