ECLI:CZ:NSS:2005:5.AZS.203.2005
sp. zn. 5 Azs 203/2005 - 98
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava
Novotného a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci
žalobce: S. D., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, o udělení azylu,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 6. 2005,
č. j. 55 Az 10/2005 – 87, o neustanovení zástupce,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 6. 2005, č. j. 55 Az 10/2005 – 87,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 9. 7. 2002, č. j. OAM-2433/VL-07-ZA-03-2002
nebyl žalobci udělen azyl dle §12, §13 odst. 1 a 2 a §14 zákona o azylu a bylo rozhodnuto,
že se něj nevztahuje překážka vycestování dle §91 tohoto zákona.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 29. 8. 2002 opravný prostředek
k Vrchnímu soudu v Praze. Protože šlo o věc, která nebyla skončena do 31. 12. 2002,
postoupil Vrchní soud v Praze věc k rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 24. 2. 2004, č. j. 55 Az 183/2003 - 26 podání
žalobce odmítl. Proti usnesení krajského soudu podal žalobce kasační stížnost; rozsudkem
Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2004, č. j. 5 Azs 257/2004 - 63 bylo usnesení
Krajského soudu v Brně zrušeno a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení.
Dne 23. 5. 2005 podal žalobce návrh na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě
proti rozhodnutí správního orgánu. Krajský soud v Brně k tomuto návrhu vyzval žalobce,
aby soudu doložil své majetkové poměry a poté usnesením ze dne 8. 6. 2005,
č. j. 55 Az 10/2005 - 87 návrh žalobce na ustanovení zástupce zamítl. V odůvodnění usnesení
uvedl, že soudu bylo doručeno sdělení žalobce o jeho majetkových poměrech, ve kterém
uvedené skutečnosti o jeho majetkových poměrech byly totožné se skutečnostmi, které soudu
sdělili i jiní žalobci; proto považuje sdělení žalobce o jeho majetkových poměrech
za nedůvěryhodné. Podle soudu žalobce neprokázal, že jsou u něj dány předpoklady
pro osvobození od soudních poplatků, resp. pro ustanovení právního zástupce.
Proti usnesení krajského soudu o neustanovení zástupce podal žalobce kasační
stížnost, ve které uvedl, že nesouhlasí s usnesením soudu, neboť kvůli špatné znalosti českého
jazyka neměl možnost si prostudovat změny azylového zákona. Dále uvedl, že nemá práci,
bydlí u kamaráda a protože nemá peníze na podnájem, spolupracuje s církví.
Kasační stížnost je důvodná.
Pro ustanovení zástupce soudem zákon stanoví několik podmínek (§35 odst. 7 s. ř. s.):
především musí být dány předpoklady pro osvobození navrhovatele od soudních poplatků
a současně musí být splněn předpoklad, že ustanovení zástupce je třeba k ochraně práv
navrhovatele.
V případě, že je podán návrh na ustanovení zástupce navrhovateli pro řízení, ve kterém
není požadováno obligatorní zastoupení navrhovatele advokátem, je povinen předseda senátu
k návrhu zkoumat naplnění obou těchto podmínek současně.
V posuzované věci se však soud zabýval pouze naplněním první z výše uvedených
podmínek, tj. zda byly v případě stěžovatele dány předpoklady pro jeho osvobození
od soudních poplatků. Vlastní zjištění ohledně potřeby ochrany práv žalobce pro řízení
o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu do usnesení nepojal.
Takové rozhodnutí je v důsledku toho v posuzované věci nepřezkoumatelné, neboť
z něj nelze seznat, zda ochrana práv stěžovatele ustanovení zástupce vyžadovala či nikoliv.
K této podmínce považuje Nejvyšší správní soud za vhodné dodat, že hmotněprávní
charakter projednávané věci, tedy důvod žalobní, nemusí být jediným a zcela určujícím
faktorem, z něhož lze usoudit na to, zda je třeba k ochraně práv účastníka řízení ustanovit
zástupce. Přinejmenším stejný význam je třeba klást i na osobnostní a faktické poměry
účastníka řízení, úroveň povědomí o jeho právech v soudním procesu a vůbec o právních
poměrech v České republice. Při jinak stejném skutkovém ději tak lze dospět i k tomu, že u
jedné osoby bude k ochraně práv v řízení před soudem zástupce zapotřebí a u jiné osoby to
nutné nebude.
Na základě výše uvedeného posoudil Nejvyšší správní soud napadené usnesení
krajského soudu o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce za nepřezkoumatelné
pro nedostatek důvodů /§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s./; proto jej zrušil a věc vrátil soudu
k dalšímu řízení (§110 odst. 2 s. ř. s.).
V dalším řízení krajský soud po posouzení osobních poměrů žalobce znovu rozhodne
o žádosti a bude pokračovat v řízení. Krajský soud v novém rozhodnutí rozhodne
i o nákladech řízení o kasační stížnosti (§110 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 19. prosince 2005
JUDr. Václav Novotný
předseda senátu