ECLI:CZ:NSS:2006:1.AZS.25.2006
sp. zn. 1 Azs 25/2006 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Karla
Šimky v právní věci žalobce N. B. K., zastoupeného JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou
se sídlem Praha 1, Žitná 45, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7,
Nad Štolou 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2003,
č. j. OAM-3631/VL-19-C10-2002, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 11. 2005, č. j. 14 Az 16/2005–20,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 26. 3. 2003, č. j. OAM-3631/VL-19-C10-2002, žalovaný neudělil
žalobci azyl podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon
o azylu). Současně rozhodl tak, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu
§91 zákona o azylu.
Žalobce proti rozhodnutí žalovaného podal žalobu, kterou Krajský soud v Ústí
nad Labem zamítl podle §78 odst. 7 s. ř. s. rozsudkem ze dne 12. 11. 2003,
č. j. 14 Az 78/2003-25.
Následně Nejvyšší správní soud tento rozsudek k žalobcově kasační stížnosti zrušil
a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
24. 11. 2004, č. j. 1 Azs 90/2004-45).
Krajský soud po odstranění vytýkaných vad řízení žalobu opět zamítl rozsudkem
ze dne 14. 11. 2005, č. j. 14 Az 16/2005–20.
Tento rozsudek žalobce napadl kasační stížností. Uvedl, že krajský soud v novém
rozhodnutí pouze odkazuje na odůvodnění správního rozhodnutí. Z rozsudku tedy není patrné,
jaké důkazy vzal soud za relevantní. Navíc, od původního rozhodnutí uběhly více než
dva roky, které znamenaly posun ve vývoji situace jak v zemi původu žalobce, tak u žalobce
samotného. Soud se však osobou žalobce zabýval pouze okrajově. Tím došlo k porušení
zásady rovnosti stran při soudním řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod).
Navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil
k dalšímu řízení.
Současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. O této žádosti
Nejvyšší správní soud nerozhodoval, neboť zákon o azylu, ve znění účinném od 13. 10. 2005,
spojuje odkladný účinek přímo s podáním kasační stížnosti.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
§104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje
vlastní zájmy stěžovatele.
K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech azylu
(mezinárodní ochrany) lze pro stručnost odkázat např. na usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006-39, publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS.
Poukazuje-li stěžovatel na nepřihlédnutí k vývoji situace v jeho zemi původu,
připomíná Nejvyšší správní soud, že otázkou, k jakému okamžiku je nutno posuzovat důvody
pro udělení azylu či pro vztažení překážky vycestování, se již dostatečně zabýval
ve svém rozsudku ze dne 3. 3. 2004, č. j. 2 Azs 12/2004-40, publ. pod č. 260/2004 Sb. NSS,
rozsudku ze dne 9. 4. 2004, č. j. 7 Azs 64/2003-39, www.nssoud.cz, či rozsudku ze dne
25. 5. 2005, č. j. 3 Azs 272/2004-67, www.nssoud.cz. Nutno dodat, že kasační soud neshledal
ani žádné pochybení krajského soudu tak výrazné intenzity, o němž by bylo možno
se důvodně domnívat, že zapříčinilo odlišnost rozhodnutí ve věci samé, a které by způsobilo
přijatelnost kasační stížnosti.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tak poskytuje
dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Za těchto okolností
soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy
stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu §104a s. ř. s. nepřijatelnou a z tohoto důvodu ji
odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. října 2006
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu