ECLI:CZ:NSS:2006:5.AZS.306.2005
sp. zn. 5 Azs 306/2005 - 74
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
žalobkyně: S. S., zastoupené JUDr. Alenou Lasotovou, advokátkou se sídlem v Ostravě,
Přívozská 10, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu
v Ostravě ze dne 12. 5. 2005, č. j. 61 Az 48/2004 - 53,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovené zástupkyni JUDr. Aleně Lasotové, advokátce se sídlem v Ostravě,
Přívozská 10, se p ř i z n á v á odměna 1000 Kč a náhrada nákladů 75 Kč,
celkem 1075 Kč, které jí budou vyplaceny do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení
z účtu Nejvyššího správního soudu.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včas podanou kasační stížností brojí proti shora
označenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým byla zamítnuta žaloba stěžovatelky
na přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 2. 2004, č. j. OAM - 388/VL-19-12-2004.
Tímto rozhodnutím byla žádost stěžovatelky o azyl zamítnuta jako zjevně nedůvodná dle
ustanovení §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o azylu“).
V kasační stížnosti proti výše uvedenému rozsudku označila stěžovatelka jako důvody
této stížnosti „důvody specifikované v §103 odst. 1 písm. a) až d)“ zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“); jinak kasační důvody nekonkretizovala.
Namítala, že krajský soud posoudil předmětnou kauzu v rozporu s platným právním řádem
a že shledala vážná pochybení všech dosavadních orgánů v řízení o udělení azylu
v projednání věci u krajského soudu, který projednal věc v rozporu se zákonem o azylu.
Navrhla, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena krajskému soudu k dalšímu
řízení; kromě toho požádala o ustanovení právního zástupce a o tlumočníka.
Současně stěžovatelka navrhla, aby byl její kasační stížnosti přiznán odkladný účinek;
tato žádost se však – s ohledem na odmítnutí kasační stížnosti – stala bezpředmětnou.
Usnesením č. j. 61 Az 48/2004 - 69 ze dne 24. 8. 2005 krajský soud stěžovatelce
ustanovil advokátku, JUDr. Alenu Lasotovou jako zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
Současně výrokem č. II výše uvedeného usnesení vyzval zástupkyni stěžovatelky,
aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení usnesení opravila a doplnila kasační stížnost tak, že uvede
v jakém rozsahu a z jakých důvodů je kasační stížnost podána a zároveň uvede, kdy ji bylo
napadené rozhodnutí doručeno. Zástupce byl poučen o tom, že nebude-li kasační stížnost
ve lhůtě doplněna, soud kasační stížnost odmítne. Usnesení bylo zástupci doručeno dne
1. 9. 2005.
Ustanovený zástupce vady kasační stížnosti ve stanovené lhůtě neodstranil.
Nejvyšší správní soud proto nemohl kasační stížnost věcně projednat a odmítl
ji z následujících důvodů:
Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému
rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto
rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí.
Jelikož se jí zpochybňuje pravomocné rozhodnutí krajského soudu, stanoví zákon poměrně
přísně její obsahové náležitosti. Jednou ze zvláštních náležitostí kasační stížnosti
(§106 odst. 1 s. ř. s.) je i označení důvodů, pro něž stěžovatel napadá rozhodnutí krajského
soudu – tzv. stížních bodů. Stížní bod musí zpravidla zahrnovat jak skutkové, tak právní
důvody, pro něž stěžovatel považuje rozhodnutí soudu za nezákonné. Důvody uvedené
v §103 odst. 1 s. ř. s. jsou však jen obecně vymezenými kategoriemi, které musí stěžovatel
v kasační stížnosti naplnit konkrétním a jedinečným obsahem, tedy vylíčit, k jakým
konkrétním vadám došlo podle jeho názoru v řízení před správním orgánem či před soudem,
jakými blíže určenými vadami trpí podle něj rozhodnutí soudu, v čem přesně spatřuje
stěžovatel nesprávné posouzení právní otázky soudem apod. Důvody uvedenými v kasační
stížnosti je pak Nejvyšší správní soud vázán (§109 odst. 3 s. ř. s.)
Požadavek na uplatnění některého z důvodů taxativně vypočtených v §103 odst. 1
s. ř. s. je přitom třeba vykládat v souladu se zásadou, že procesní právní úkon účastníka řízení
(zde: kasační stížnost) se posuzuje podle jeho obsahu. Na jedné straně tedy sice postačí,
že ze znění kasační stížnosti jsou seznatelné důvody, které zákonným kasačním důvodům
odpovídají a není rozhodující, že sám stěžovatel tyto důvody jednotlivým ustanovením
nepodřadil (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 1. 2004,
č. j. 2 Afs 7/2003 - 50, publikované pod č. 161/2004 Sb. NSS). Na straně druhé ale nepostačí,
jestliže stěžovatel v kasační stížnosti pouze ocituje některé z písmen §103 odst. 1 s. ř. s.,
ale nekonkretizuje vady v řízení či vady v právním úsudku, jichž se soud podle stěžovatele
dopustil.
V daném případě stěžovatelka pouze označila jako důvody pro podání kasační
stížnosti §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. a obecně konstatovala, že krajský soud posoudil
uvedenou kauzu v rozporu s platným právním řádem a se zákonem o azylu, a že lze shledat
vážná pochybení všech orgánů v řízení o udělení azylu. Takové tvrzení bez uvedení
konkrétních skutečností, tedy jakou právní otázku soud v předcházejícím řízení nesprávně
posoudil, resp. jakých vad řízení, které mohly mít vliv na zákonnost rozhodnutí o věci samé
se soud dopustil, v čem případně spočívala zmatečnost řízení před soudem, nebo jakých vad
řízení se dopustil žalovaný, je však stiženo nemožností jejich přezkoumání kasačním soudem.
Jde o námitky jen formální, bez věcného obsahu. Obecně namítané vady nemůže ani Nejvyšší
správní soud namísto stěžovatelky sám aktivně vyhledávat, protože vymezení rozsahu kasační
stížnosti a specifikace jejích důvodů leží na stěžovatelce v důsledku dispoziční zásady,
která ovládá i řízení o kasační stížnosti.
Kasační stížnost stěžovatelky zákonné náležitosti neobsahovala, krajský soud
proto správně vyzval zástupkyni stěžovatelky k odstranění vad a stanovil k tomu lhůtu
odpovídající zákonu. Neodstranění vad podání (chybějící kasační důvody) brání věcnému
vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu
nebyl odstraněn a v řízení proto nelze pokračovat.
Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle §37 odst. 5 ve spojení
s §106 odst. 1 s. ř. s.
O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením
§60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Krajský soud v Ostravě ustanovil
stěžovatelce zástupkyni dle ust. §35 odst. 7 s. ř. s. V takovém případě hotové výdaje
a odměnu za zastupování platí stát. Ustanovené zástupkyni stěžovatelky náleží odměna
za 1 úkon (§11 odst. 1, písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb.) ve výši 1000 Kč (§9 odst. 3, písm. f)
§7 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 75 Kč režijního paušálu (§13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.).
Celkem ji náleží odměna ve výši 1075 Kč.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 20. ledna 2006
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu