ECLI:CZ:NSS:2006:6.AS.59.2005
sp. zn. 6 As 59/2005 - 67
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobce: F. H ., zastoupen JUDr. Vladimírem Kyselákem, advokátem, se sídlem Zahradnická
140, Příbram, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody
12/1222, Praha 1, za účasti: společnost N. L., s. r. o., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 8. 2005, č. j. 7 Ca 193/2005 - 27,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nem á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Městskému soudu v Praze byla dne 10. 8. 2005 podána žaloba, kterou se žalobce jako
podnikatel, jenž je provozovatelem mezinárodní autobusové linky P. – K., domáhal přezkumu
rozhodnutí žalovaného, kterým bylo uděleno povolení k provozování mezinárodní autobusové
linky na téže lince společnosti N. L., s. r. o. (rozhodnutí ze dne 13. 6. 2005, č. j. 23/2005 - 510
- RK/2). Současně žalobce navrhl, aby soud vynesl předběžné opatření, kterým by společnosti
N. L., s. r. o., se sídlem J. 738/18, P. 1, byla uložena povinnost přerušit provozování
mezinárodní autobusové linky č. X P. – K. do pravomocného rozhodnutí soudu.
Napadeným usnesením městského soudu blíže označeným v záhlaví tohoto usnesení
byl návrh na vydání předběžného opatření odmítnut, neboť soud došel k závěru,
že navrhovatel se domáhá vydání předběžného opatření, obsahově se však jedná o odklad
vykonatelnosti napadeného správního rozhodnutí. Vydání takového předběžného opatření je
nepřípustné podle §38 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
Navrhovatel byl městským soudem poučen, že proti tomuto usnesení není kasační stížnost
přípustná.
Žalobce (rovněž též navrhovatel, dále jen „stěžovatel“) napadl toto usnesení kasační
stížností, v níž se dožaduje, aby Nejvyšší správní soud toto usnesení zrušil a věc vrátil
městskému soudu k dalšímu řízení, přičemž jako důvod uvádí, že soud svůj právní závěr
nedostatečně odůvodnil, stěžovatel nechápe, proč soud preferuje §73 s. ř. s. Dále stěžovatel
poukazuje na věc sp. zn. 8 Ca 54/2005 téhož soudu, v níž bylo o jeho návrhu na vydání
předběžného opatření meritorně rozhodnuto; rozhodnutí městského soudu je podle názoru
stěžovatele nezákonné, nesrozumitelné a zmatené.
Kasační stížnost je nepřípustná a Nejvyšší správní soud ji jako takovou odmítl.
Důvody nepřípustnosti kasační stížnosti upravuje ustanovení §104 s. ř. s. Podle odst. 3
písm. c) tohoto ustanovení je nepřípustná kasační stížnost proti rozhodnutí, které je svou
povahou dočasné. Rozhodnutí o předběžném opatření je rozhodnutím, které slouží k zatímní
(tj. přechodné) úpravě poměrů účastníků (§38 odst. 1 s. ř. s.) a to do doby, než bude
pravomocně rozhodnuto o věci samé. Předběžné opatření zaniká nejpozději dnem,
kdy se rozhodnutí soudu, jímž se řízení končí, stalo vykonatelným (§38 odst. 4 s. ř. s.).
Rozhodnutí o předběžném opatření je tedy rozhodnutím dočasným, neboť takové
rozhodnutí má pouze omezené trvání: není-li zrušeno soudem, zaniká z moci zákona.
Dočasnou povahu má i rozhodnutí, jímž byl návrh na vydání předběžného opatření odmítnut
či zamítnut. Odmítavé rozhodnutí, jímž soud vyjádřil názor na vhodnost užití právních
prostředků k ochraně práv stěžovatele, nijak nepředjímá postup soudu při rozhodování o věci
samé; Městský soud v Praze bude pokračovat v řízení o žalobě.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost ze shora uvedených důvodů odmítl podle §46
odst. 1 písm. d), §104 odst. 3 písm. c) ve spojení s §120 s. ř. s.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení,
jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.
Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že právní názor vyjádřený v tomto
rozhodnutí představuje konstantní judikaturu tohoto soudu; výklad pojmu „rozhodnutí podle
své povahy dočasné“ užitý ve výluce §104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. vůči rozhodnutí, kterým byl
zamítnut návrh na přiznání odkladného účinku žalobě (jenž nutno považovat svou povahou
za obdobu předběžného opatření) ve stejných intencích, jak byly vyloženy v tomto
rozhodnutí, akceptuje ve své rozhodovací praxi i Ústavní soud (srov. č. 507/2005 Sb. NSS,
III. ÚS 156/05, srov. též, usnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Ans 2/2003).
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. ledna 2006
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu