ECLI:CZ:NSS:2007:1.AZS.62.2006
sp. zn. 1 Azs 62/2006 - 44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Karla Šimky a Mgr. Daniely
Zemanové v právní věci žalobce O. M., zastoupený JUDr. Alenou Strnadovou, advokátkou
se sídlem Tovaryšský vrch 1358/3, 460 01 Liberec, proti žalovanému Ministerstvu vnitra,
se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 2. 2004,
č. j. OAM-3048/VL-19-P25-2003, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Ústí nad Labem ze dne 10. 4. 2006, č. j. 14 Az 168/2004 - 27,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 3. 2. 2004 neudělil žalovaný žalobci azyl podle §12, §13 odst. 1,
2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu; zároveň vyslovil, že se na žalobce nevztahuje
překážka vycestování ve smyslu §91 tohoto zákona.
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou doručenou Krajskému soudu v Ústí
nad Labem dne 19. 2. 2004. Krajský soud tuto žalobu pro nedůvodnost dne 10. 4. 2006
zamítl.
Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností, v níž namítá,
že v řízení před krajským soudem byla porušena jeho základní práva, jelikož mu nebyla
umožněna účast v tomto řízení, když mu nebyla doručena výzva krajského soudu ve smyslu
§51 s. ř. s., takže se nemohl dostavit k jednání soudu. Rozhodnutí krajského soudu
je proto stiženo nepřezkoumatelností podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
Stěžovatel proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud předmětné rozhodnutí Krajského
soudu v Ústí nad Labem zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Současně požádal o přiznání
odkladného účinku podle §107 s. ř. s.; tato žádost se však – s ohledem na odmítnutí kasační
stížnosti – stala bezpředmětnou, tím spíše, že dle §32 odst. 5 zákona o azylu má podání
kasační stížnosti odkladný účinek přímo ze zákona.
Kasační stížnost je nepřijatelná.
Nejvyšší správní soud se zabýval tím, zda kasační stížnost ve smyslu §104a s. ř. s.
svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a zda je tedy možno
ji považovat za přijatelnou. K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti
ve věcech azylu (mezinárodní ochrany) lze přitom pro stručnost odkázat např. na usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, publikované
pod č. 933/2006 Sb. NSS.
Námitkou, podle níž krajský soud porušil stěžovatelova práva tím, že mu nedoručil
výzvu podle §51 s. ř. s., ačkoliv ze spisu vyplývá, že bylo řádně doručeno, avšak stěžovatel
svého práva na vyjádření nesouhlasu s rozhodnutím věci bez jednání nevyužil,
a soud tedy rozhodl bez jednání, se Nejvyšší správní soud dostatečně zabýval
např. v rozsudku ze dne 26. 2. 2004, č. j. 6 Azs 36/2003 - 50, publikovaném
pod č. 641/2005 Sb. NSS, v rozsudku ze dne 10. 5. 2006, č. j. 1 Azs 132/2005 - 39,
www.nssoud.cz, nebo v rozsudku ze dne 21. 6. 2006, č. j. 1 Azs 167/2005 - 78,
www.nssoud.cz. Námitka, již žalobce učinil předmětem sporu, byla v judikatuře zdejšího
soudu opakovaně řešena s týmž výsledkem, a krajský soud se nedopustil ani žádného
pochybení, které by bylo natolik intenzivní, že by mohlo přivodit odlišnost rozhodnutí ve věci
samé, a které by tak založilo přijatelnost kasační stížnosti.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejv yššího správního soudu tak poskytuje
dostatečnou odpověď na námitku, kterou stěžovatel vznesl v kasační stížnosti. Kasační
stížnost tedy svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele; Nejvyšší
správní soud ji proto shledal ve smyslu §104a s. ř. s. nepřijatelnou a z tohoto důvodu
ji odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. ledna 2007
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu