ECLI:CZ:NSS:2007:3.ADS.4.2007
sp. zn. 3 Ads 4/2007 - 50
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce O.
M., zastoupeného Mgr. Martinem Poláchem, advokátem se sídlem Příkop 2a, Brno, proti
žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2006, č. j. 22 Cad
166/2005 – 20,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) v záhlaví
uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
žalované ze dne 25. 8. 2005. Tímto rozhodnutím byla žalobci zamítnuta žádost o plný
invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. §38 zák. č. 155/1995 Sb., s odůvodněním,
že podle posudku OSSZ Uherské Hradiště ze dne 4. 8. 2005 není plně invalidní,
neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost
soustavné výdělečné činnosti pouze o 45 %. Krajský soud při posouzení věci vycházel
především z posudku PK MPSV ČR pracoviště Brno ze dne 18. 1. 2006. Tento posudek
považoval krajský soud za úplný co do skutkových zjištění a přesvědčivý v jeho posudkových
závěrech o míře poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stěžovatele. Krajský soud
z uvedeného posudku zjistil následující skutečnosti: Stěžovatel je vyučený automechanik,
lze ho posuzovat jako kvalifikovaného pracovníka v dělnických činnostech – automechanika
či svářeče. Stěžovatel trpí chronickým ethylismem, důsledkem tohoto onemocnění je
sekundární postižení jaterních funkcí a projevy sekundárního polyneuropatického postižení
dolních končetin. Prokázána jsou lehce zvětšená játra, se zvýšenými jaterními enzymy
středního stupně. V dolních končetinách se projevují počínající známky polyneuropathie.
Objektivní neurologický nález prokazuje sníženou svalovou sílu a snížené čití na dolních
končetinách s projevy lehkého stupně. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu stěžovatele k datu vydání napadeného rozhodnutí bylo postižení jaterních
funkcí na podkladě toxometabolickém, projevy polyneuropathie i dle EMG jsou lehkého
stupně. Z funkčního hlediska se u stěžovatele jedná při jaterním onemocnění o středně těžkou
poruchu. Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stěžovatele proto byla
stanovena podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb. kapitoly X oddílu D položky 1,
písm. c) a určena ve výši 50 %. V této sazbě bylo zhodnoceno jak základní onemocnění,
tak i další zdravotní postižení stěžovatele. Krajský soud poté uzavřel, že k datu vydání
napadeného rozhodnutí pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti stěžovatele
nedosahoval 66 % ani se u něj nejednalo o schopnost výkonu soustavné výdělečné činnosti
jen za zcela mimořádných podmínek. Stěžovatel tak neplnil podmínky plné invalidity podle
ust. §39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb. pro přiznání plného invalidního důchodu.
Kasační stížnost podal stěžovatel z důvodů uvedených v ust. §103 odst. 1 písm. a)
a b) s. ř. s. V ní namítal, že jeho zdravotní stav tak, jak je zdokumentován ve spise,
neodpovídá skutečnosti. Posudky založené ve spise nejsou objektivní a úplné, lékařské zprávy
neuvádí skutečnost, že prodělal několikrát pásový opar a srdeční infarkt. Rovněž tak není
ve zprávě uvedeno, že trpí migrénou získanou dědičně po své matce. Dále stěžovatel namítal,
že posudek PK MPSV ČR ze dne 18. 1. 2006 nevzal v úvahu jeho osobní poměry v jakých žil
a žije, ani jejich následky a dopad na jeho zdravotní stav. Jedná se především o trauma
prodělaného rozvodového řízení a následného vypořádání společného jmění manželů.
To vše zanechalo na zdraví žalobce následky, na něž v průběhu celého řízení upozorňoval,
které však při posuzování jeho zdravotního stavu nebyly nikdy zohledněny. To se promítlo
do diagnóz polyneuropathie a chronického ethylismu. Stěžovatel rovněž vyslovil názor,
že odborní lékaři, k nimž byl vyslán ošetřujícím lékařem MUDr. L., byli podjati. Žádal proto
za účelem přezkoumání svého zdravotního stavu o vyšetření odbornými lékaři ze Z. Závěrem
navrhl, aby byl napadený rozsudek Krajského soudu v Brně zrušen a věc vrácena tomuto
soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu stěžovatelem
uplatněných stížních bodů a po posouzení věci dospěl k závěru, že kasační stížnost
není důvodná. Stěžovatel sice formálně označil důvody své kasační stížnosti podle ust. §103
odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s., tedy nesprávné posouzení právní otázky a vady řízení
před správním orgánem, pro něž měl krajský soud napadené rozhodnutí zrušit, avšak neučinil
tak, fakticky však namítá neúplnost a nepřesvědčivost posudku PK MPSV ČR pracoviště
Brno ze dne 18. 1. 2006, tedy vady řízení před soudem ve smyslu ust. §103 odst. 1 písm. d)
s. ř. s. Nejvyšší správní soud však názor stěžovatele uvedený v jeho kasační stížnosti nesdílí.
Krajský soud v Brně především nepochybil, pokud při posouzení zdravotního stavu
a dochované pracovní schopnosti stěžovatele vycházel z posudku PK MPSV ČR pracoviště
Brno, neboť posudkové komise MPSV jsou dle ust. §4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb. ze zákona
povolány podávat posudky v přezkumném řízení soudním. Nejvyšší správní soud nemá
pochyby ani o úplnosti a přesvědčivosti podaného posudku. Posudková komise MPSV
měla pro jeho vypracování k dispozici dostatek odborných lékařských nálezů z doby krátce
před vydáním napadeného rozhodnutí a diagnostický souhrn odpovídá jejich obsahu.
Posudková komise MPSV následně provedla řádné funkční zhodnocení zjištěných chorob
stěžovatele a v souladu s ním pak stanovila hlavní příčinu dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu. Tou je, jak bylo již uvedeno výše, postižení jaterních funkcí
toxometabolického původu se středně těžkou poruchou. Odpovídající je proto hodnocení
zdravotního stavu stěžovatele podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb. kapitoly X oddílu D
položky 1, písm. c), která udává možný pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti
v rozmezí 30 – 50 %. Pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti stěžovatele byl určen
na horní hranici zde uvedeného rozpětí, tj. 50 %, což odpovídá závažnosti hlavního
onemocnění a v této sazbě jsou zohledněny i další průvodní choroby stěžovatele především
polyneuropathie dolních končetin. Nejvyšší správní soud nepovažuje za důvodné námitky
stěžovatele ohledně nedostatečně zjištěného skutkového stavu při opakovaných oparech
a infarktech, neboť uvedená zdravotní postižení nejsou ve zdravotní dokumentaci nikde
doložena. Stěžovatel sám v průběhu řízení před krajským soudem žádné důkazy ohledně
svých tvrzení nepředložil, ba dokonce ani žádné neoznačil. Namítá-li pak stěžovatel podjatost
odborných lékařů, kteří vypracovávali lékařské zprávy o jeho zdravotním stavu, je nutno
konstatovat, že tuto námitku neuplatnil v průběhu řízení před krajským soudem a Nejvyšší
správní soud k ní proto podle ust. §109 odst. 4 s. ř. s. nepřihlédl.
V souhrnu tedy Nejvyšší správní soud uzavírá, že napadený rozsudek Krajského soudu
v Brně netrpí tvrzenými vadami dle ust. §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., ani jinými vadami,
k nimž by musel Nejvyšší správní soud přihlédnout z úřední povinnosti. Nejvyšší správní
soud proto kasační stížnost podle ust. §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
Stěžovatel neměl ve věci úspěch, správní orgán ze zákona nemá právo na náhradu
nákladů řízení, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§60 odst. 1 a 2 s. ř. s. ve spojení s ust. §120
s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 8. srpna 2007
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu