ECLI:CZ:NSS:2007:3.ADS.99.2007:57
sp. zn. 3 Ads 99/2007 - 58
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce
P. B., zastoupeného Mgr. Marianem Heresem, advokátem se sídlem Moskevská 1/14, Most,
proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o
žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 3. 2006, č. X, vedené u Krajského soudu v Ústí
nad Labem pod sp. zn. 42 Cad 109/2006, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 3. 2007, č. j. 42 Cad 109/2006 - 27,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokáta Mgr. Mariana Herese se u r č u je částkou 952 Kč. Tato částka
mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci
tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Žalovaná rozhodnutím ze dne 28. 3. 2006, č. X, zamítla žalobcovu žádost o plný
invalidní důchod pro nesplnění podmínek §38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“).
V odůvodnění uvedla, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Mostě
ze dne 20. 2. 2006 žalobce není plně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 35 %.
Podle §39 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec plně invalidní, jestliže z důvodu
dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné
činnosti nejméně o 66 %. Žalovaná tak uzavřela, že žalobci nadále náleží částečný invalidní
důchod.
V žalobě proti tomuto rozhodnutí žalované žalobce namítl nesprávnost závěrů
ohledně posouzení jeho zdravotního stavu, zpracovaného lékařkou Okresní správy sociálního
zabezpečení v Mostě, která podle něj nevzala na zřetel jeho zhoršený zdravotní stav. Uvedl,
že se má podrobit plánovaným operačním zákrokům. I když je poživatelem částečného
invalidního důchodu, pokoušel se, žel bezvýsledně, sehnat si odpovídající práci. Dodal,
že vlivem užívaných opiátů je zcela otupělý, nesoustředěný a roztržitý, což mu znesnadňuje
hledání odpovídajícího zaměstnání. Proto mu bylo ze strany Úřadu práce v Mostě
doporučeno, aby si podal žádost o plný invalidní důchod, kterou žalovaná svým rozhodnutím
zamítla.
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 5. 3. 2007, č. j. 42 Cad 109/2006 -
27, řízení podle §47 písm. a) s. ř. s. zastavil. V odůvodnění uvedl, že při jednání u tohoto
soudu dne 5. 3. 2007 vzal navrhovatel svou žalobu zcela zpět, zamýšleje podat novou
důchodovou žádost s ohledem na změny zdravotního stavu od rozhodného data 28. 3. 2006
do současnosti.
Ve včasné kasační stížnosti namítl žalobce (dále též „stěžovatel“) vadu řízení
před soudem, ke které došlo v průběhu ústního jednání. Stěžovatel sdělil, že dochází
do ambulance bolesti nemocnice Most, kde mu lékař předepisuje mj. i lék kategorie opiáty
MST Cont, který společně s dalšími léky, jež užívá, jsou způsobilé ovlivnit rozhodování.
Uvedl, že předmětné léky užíval i v den ústního jednání. Z toho důvodu nebyl v tento den
způsobilým účastníkem řízení. Soudce podle stěžovatele věděl, že se necítí dobře, nabídl mu,
aby při jednání seděl, přičemž se dále jeho psychickým a fyzickým stavem nezabýval
a v jednání i přes jeho zjevnou nezpůsobilost pokračoval. Stěžovatel dále konstatoval,
že při jednání nebyl schopen včasně reagovat na dotazy a položené otázky dobře analyzovat.
Uvedl, že „k dotazu soudu zdali raději nezvážím nové podání žádosti o důchod s ohledem
na změny zdravotního stavu (zhoršení zdravotního stavu) do současnosti jsem odpověděl,
že podám novou žádost a tedy beru žalobu zpět.“ Stěžovatel upozornil, že nebyl schopen
promyslet důsledky zpětvzetí žaloby, tak aby bylo také k jeho prospěchu. Vadu řízení spatřuje
v tom, že byl nezpůsobilým účastníkem jednání konaného dne 5. 3. 2007. Kasační stížnost
uzavřel kritikou posudku vypracovaného posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních
věci v průběhu řízení před krajským soudem. S ohledem na tyto skutečnosti navrhl,
aby Nejvyšší správní soud usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 3. 2007,
č. j. 42 Cad 109/2006 - 27, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.
Kasační stížnost je podle §102 a násl. s. ř. s. přípustná a stěžovatel v ní namítá důvody
odpovídající §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Jejím rozsahem a důvody je Nejvyšší správní soud
s ohledem na §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady
podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Kasační stížnost není důvodná.
Stěžovatel uplatnil důvod kasační stížnosti uvedený v §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.,
podle něhož lze kasační stížnost podat z důvodu nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu
nebo o zastavení řízení. Stěžovatel jej spatřuje v tom, že krajský soud nepřihlédl k tomu,
že v průběhu ústního jednání konaného dne 5. 3. 2007, kdy vzal svou žalobu zpět, byl
pod vlivem léků snižujících jeho vnímání a rozhodování, v důsledku čehož byl nezpůsobilým
účastníkem jednání.
Nejvyšší správní soud neshledává tuto stížnostní námitku důvodnou. Z procesního
spisu je patrné, že soud prvního stupně ve věci nařídil na 6. 11. 2006 ústní jednání,
které na žalobcovu žádost odročil na 5. 3. 2007, neboť žalobce v jeho průběhu požádal o čas,
aby mohl svou věc konzultovat s právníky a řádně se na jednání připravit. Na č. l. 25
procesního spisu je protokol o jednání ze dne 5. 3. 2007, v němž je uvedeno, že
„po opětovném vysvětlení – poprvé to bylo vysvětlováno již 6. 11. 2006 – že rozhodným
a konečným datem pro posuzovaní navrhovatelova zdravotního stavu je 28. březen 2006,
přičemž eventuální pozdější změny navrhovatelova zdraví jsou pro předmětné řízení
irelevantní, navrhovatel prohlašuje, že požádá o přiznání plného invalidního důchodu
znovu, a v této souvislosti žádá soud, aby vzal na vědomí zpětvzetí jeho žaloby z č. l. 2,
a aby předmětné řízení ukončil zastavením.“
Z protokolu o jednání ze dne 5. 3. 2007 je zřejmé, že stěžovateli bylo na jeho
výslovnou žádost, odůvodněnou potížemi s páteří a bolestí nohou, v průběhu ústního jednání
povoleno sedět; na problémy se soustředěním v důsledku požívání opiátů soud neupozornil,
o jejich užívání se zmínil pouze v žalobě. Z protokolu o jednání je dále zřejmé, že stěžovatel
obsáhle vypovídal k věci a podrobil konkrétní kritice obsah posudku o jeho zdravotním stavu.
Objasnil vyčerpávajícím způsobem i své osobní výdělkové a majetkové poměry a teprve poté,
po shora uvedeném poučení soudem, výslovně vzal žalobu zpět. Z uvedeného vyplývá,
že chování stěžovatele před soudem nevzbuzovalo pochybnosti o tom, že je zcela orientován
a zpětvzetí žaloby činí zcela vědomě. O tom, že stěžovatel ani při lékařských kontrolách
dne 20. 2. 2007 a 26. 3. 2007 nejevil známky „výrazné alterace psychického stavu“ svědčí
i vyjádření jeho ošetřujícího lékaře MUDr. I. G. ze dne 20. 8. 2007, které si po podání kasační
stížnosti vyžádal soud prvního stupně. V uvedeném vyjádření je uvedeno, že stěžovatel užívá
opioidy víceméně nepřetržitě v relativně nízké dávce. Pokud se stěžovatel z důvodu jeho
zdravotního stavu, či užívaných léků, cítil nezpůsobilý k hájení svých práv v průběhu řízení
před soudem, včetně ústního jednání, nic mu nebránilo nechat se zastoupit jinou osobou podle
§35 s. ř. s. Stěžovatel si však zástupce pro žalobní řízení nezvolil. Současně mohl požádat o
další odročení jednání, pokud mu chtěl být osobně účastem.
Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud dospěl ze všech shora uvedených
důvodů k závěru, že důvod kasační stížnosti podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. není dán,
zamítl proto kasační stížnost podle §110 odst. 1 věty druhé s. ř. s. jako nedůvodnou,
neboť v důsledku zpětvzetí žaloby procesně způsobilým stěžovatelem (§33 odst. 3 s. ř. s.)
dne 5. 3. 2007 bylo řízení soudem prvního stupně správně zastaveno.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60
odst. 1 a 2 s. ř. s., neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalované
v dané věci náhradu nákladů podle zákona nelze přiznat.
Stěžovateli byl v řízení o kasační stížnosti usnesením Krajského soudu v Ústí
nad Labem ze dne 8. 8. 2007, č. j. 42 Cad 109/2006 - 45, ustanoven advokát, neboť soud
zjistil, že u stěžovatele jsou dány předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků.
V takovém případě s ohledem na §35 odst. 8 a §120 s. ř. s. platí hotové výdaje a odměnu
za zastupování stát. Nejvyšší správní soud proto určil odměnu advokáta podle §7 a §9 odst. 3
písm. f) ve spojení s §9 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách
advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní
tarif“) částkou 500 Kč za jeden úkon právní služby spočívající v první poradě s klientem
včetně převzetí a přípravy zastoupení. Soud dále přiznal 1 x 300 Kč paušální náhrady
hotových výdajů podle §13 odst. 3 advokátního tarifu, přičemž neposoudil sdělení advokáta
ze dne 29. 10. 2007, že je plátcem DPH jako písemné podání soudu týkající se věci samé,
které by představovalo další úkon právní služby podle §11 odst. 1 písm. d) advokátního
tarifu. Celková odměna tedy činí 800 Kč. Protože advokát Nejvyššímu správnímu soudu
doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), podle §35 odst. 8 s. ř. s.
se zvyšuje odměna o částku odpovídající DPH, kterou je advokát povinen odvést z odměny
za zastupování a náhrad hotových výdajů podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané
hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Částka daně vypočtená podle §37 odst. 1 a §47
odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb. činí 152 Kč. Odměna advokáta navýšená o DPH celkově
činí 952 Kč. Zástupci stěžovatele se proto přiznává celková náhrada nákladů řízení o kasační
stížnosti ve výši 952 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu
do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. listopadu 2007
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu